Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Dům U Černé Matky Boží je klenotem Prahy a magnetem na turisty

  1:00aktualizováno  1:00
Pouhé tři roky tvořili členové Skupiny výtvarných umělců v duchu kubismu, než vypukla první světová válka. V ultramoderním stylu však vzniklo pár ikonických staveb, které přitahují Pražany i turisty. Jednou z nich je i dům U Černé Matky Boží, dnes galerie tohoto avantgardního směru.

Grand Café Orient. Josef Gočár navrhl pro kavárnu osvětlení i podobu baru. Rekonstrukce ji vrátila původní podobu a zašlou slávu. | foto: Profimedia.cz

Na počátku 20. století byla Paříž centrem uměleckého světa, vábila malíře, básníky, spisovatele i novináře a čeští mladí muži sem hojně přijížděli na studijní pobyty.

Geometrické obrazy tlumených barev Pabla Picassa, George Braqua, Juana Grise či Paula Cézanna na ně působily jako zjevení. Především Emil Filla se snažil tuto avantgardní tvorbu představit ve spolku Mánes, nejvýznamnější umělecké instituci tehdejší doby, a zapojit ji do českého kontextu. Připojilo se k němu pár dalších umělců jeho generace, ale odmítavé stanovisko Mánesa (tvořící v duchu secese) nezměnili.

Fotogalerie

Rozhodli se tedy ze spolku vystoupit a v roce 1911 založili Skupinu výtvarných umělců, ke které se záhy připojili například sochař Otto Gutfreund, malíř a spisovatel Josef Čapek, malíři Vincenc Beneš a Antonín Procházka, architekti Josef Gočár, Pavel Janák, Vlastislav Hofman a Josef Chochol.

V říjnu téhož roku vydali první číslo Uměleckého měsíčníku, které formulovalo principy nového umění a stalo se silnou názorovou platformou evropského typu.

Veřejnost nový směr zaznamenala až na výstavě v roce 1912 v Obecním domě, která prezentovala obrazy, sochy, užité umění a architekturu. Drobné předměty a kubistické stavby návštěvníky příjemně překvapily, umělecká díla vzbuzovala spíše rozpaky.

Skupina výtvarných umělců byla poměrně homogenní a její členové tvořili ve stejném myšlenkovém rámci. Svou prací se snažili odkrýt a pojmenovat obecné principy umělecké tvorby. Zkoumali svět a jeho zobrazení ze všech úhlů pohledu a lomené tvary tyto různé úhly symbolizovaly. Řád a absolutní (neměnné, všeobecně platné) formování hmoty v prostoru se staly ideálem a zároveň východiskem tvorby.

Nespoutanost mládí

Nové umění oslovilo především mladou generaci umělců (všem bylo mezi 25 a 30 lety) a ve společnosti stálo tehdy spíše na jejím okraji. Do hlavního uměleckého proudu se během krátkého trvání zhruba čtyř let nestihlo dostat. „O to více je překvapivé, jak výraznou stopu kubismus v českém umění zanechal, ačkoliv to doceňujeme až s odstupem,“ uvažuje Radka Potměšilová, která nás sbírkami provází.

Soška Černé Matky Boží

Symbol domu. Podle sošky černé madony ze 17. století, která stála na jednom z...

Legendy říkají, že pokud je někde umístěna soška, obraz a jiné vyobrazení Černé Matky Boží, jsou v těchto místech podzemní chodby. Tak je tomu i v Celetné ulici. Pod domem U Černé Matky Boží vede jedno z mnoha historických podzemí Prahy.

Trasa vede pod Senovážným náměstím, Obecním domem, Králodvorskou ulicí a končí ve sklepení domu nedaleko Týnského chrámu. Oblíbené turistické prohlídky byly zrušeny koncem listopadu 2015, v reakci na teroristické útoky v Paříži.

Všechny kubistické stavby navrhli třicátníci v počátcích své kariéry, a přesto dokázali vystihnout formu i užitou funkci. Dům U Černé Matky Boží navrhl architekt Josef Gočár v roce 1911 pro obchodníka Františka Herbsta jako obchodní dům.

Žák Jana Kotěry začal s prvními návrhy v jeho ateliéru v roce 1905, osamostatnil se v roce 1908 a „architektonickou maturitu“ složil Červenou vilou Josefa Binka v Krucemburku. Inspiroval se anglickým venkovem i zdobnou lidovou tvorbou Dušana Jurkoviče. Následoval vodojem v Lázních Bohdaneč a Winternitzovy automatické mlýny v Pardubicích.

Do Lázní Bohdaneč se vrátil i ve svém kubistickém období a postavil zde lázeňský dům, který dnes nese jeho jméno. Velkoobchodník František Herbst oslovil jednatřicetiletého Gočára záměrně.

Ačkoliv v hlavním městě ještě nic nepostavil a jeho návrh na přestavbu Staroměstské radnice vzbudil vášně, dokázal své umění propojit s požadavky na funkční prostor za použití moderních materiálů, tak tomu bylo například při stavbě Wenkeova obchodního domu v Jaroměři v letech 1909-1911.

Odvážně odkryl celé průčelí a prosklil ho, čímž do interiéru dostal přirozené světlo a zároveň kolemjdoucím ukázal zboží.

Skvost na druhý pokus

Pro nový obchodní dům zakoupil František Herbst tři barokní domy mezi ulicí Celetnou a Ovocným trhem a Josefu Gočárovi nechal volnou ruku. Důvěřoval mu natolik, že souhlasil se stavbou ve zcela novém stylu.

V srpnu 1911 projednávala projekt Rada města Prahy a doporučila ho přepracovat, protože architektonicky nezapadal do stávající zástavby. Josef Gočár v projektu zdůraznil kubistické prvky, přidal lomené průčelí, kubistické balkonové zábradlí, hlavice meziokenních sloupků a hlavně lomená okna amerického typu místo původních plochých okenních tabulí.

Po schválení začátkem roku 1912 stavba do devíti měsíců přivítala první hosty. Revoluční byla nejen její podoba, ale i železobetonová konstrukce, která umožnila otevřít prostory bez sloupových předělů a zároveň použít velká okna.

Josef Gočár navrhl nejen budovu, ale i její interiéry včetně lustrů a nábytku. Výrazným kubistickým vchodem se vstupovalo do chodby vedoucí ke schodišti v zadní části domu, které spojovalo čtyři patra. V suterénu bývala vinárna, v prvním patře fungovala kavárna Grand Café Orient, ale po pouhých deseti letech byla uzavřena pro nemodernost. Obnovy se dočkala až po celkové rekonstrukci budovy v roce 2005.

Obývací pokoj. Nábytek z černého mořeného dubu s kontrastním původním potahem...

Obývací pokoj. Nábytek z černého mořeného dubu s kontrastním původním potahem navrhl Pavel Janák. Čtyřramenný lustr z leštěné mosazi od Josefa Gočára zjemňují ověsy z broušeného skla, které měkce rozptylují světlo.

Do té doby však dům procházel různými úpravami, prvními již v roce 1914. Prostory kavárny posloužily jako bankovní kanceláře Rudolfa Mosse, obchody s textilem v druhém patře se proměnily v kanceláře banky Eduarda Bellaka. Ve třetím patře se nacházely kanceláře a čtvrté bylo určeno pro byty. Po válce všechny místnosti rozdělily příčky na kanceláře podniku Výstavnictví.

Zdevastovaný dům zrekonstruoval začátkem 90. let architekt Karel Prager, který se jej snažil uvést do původního stavu a zároveň dostavěl prosklenou střechu, kterou navrhl již Josef Gočár, ale z neznámých důvodů se pak nerealizovala. Ve čtvrtém patře tak vznikla terasa s nádherným výhledem na okolní střechy.

Dnes v přízemí funguje pokladna a obchod s replikami kubistické keramiky a skla, vedle se na místě bývalé prodejny Jackpot nově otevřela restaurace Černá madona. Ve dvou patrech představuje kubistický interiér a oblíbená mezinárodní a česká jídla.

Esence kubismu

Dům spravoval Státní fond kultury, který jej dostal při svém založení v roce 1992. Kulturní projekty chtěl financovat loterií Lotynkou a na její rozjezd si půjčil 350 milionů korun. Bankám dal do zástavy dům U Černé Matky Boží a palác U Hybernů.

Když se podnikatelský plán zhroutil, fond zástavu vykoupil dotací ze státního rozpočtu, kterou měl postupně splácet z pronájmu památek. Loni ministerstvo financí zbylý dluh fondu odpustilo.

Schodiště. Relativně úzké schodiště spojovalo všechna patra, výtah se objevil...

Schodiště. Relativně úzké schodiště spojovalo všechna patra, výtah se objevil až při rekonstrukci v 90. letech.

Téměř pět let po sametové revoluci se budova opět otevřela veřejnosti - jako centrum českého výtvarného umění. České muzeum výtvarných umění představovalo ve stálých i krátkodobějších výstavách české i zahraniční výtvarné umění s důrazem na kubismus.

V roce 2003 zde představila ucelenou kolekci kubismu ze svých sbírek Národní galerie. Před pěti lety ji do správy převzalo Uměleckoprůmyslové museum a do druhého a třetího patra instalovalo kubistický nábytek, užité předměty, tapety, plakáty zvoucí na dobové výstavy a umělecká díla s cílem představit tento světový fenomén v kontextu doby i uměleckých směrů.

Zatímco ve světě se kubismus projevoval především v malířství či sochařství, okrajově v architektuře, v českém prostředí se stal uceleným stylem. Architekti jako Gočár, Janák, Hofman či Chochol navrhovali budovy i nábytek, nejdříve pro sebe a posléze i pro své přátele. Josef Gočár s Pavlem Janákem založili k tomuto účelu v roce 1912 Pražské umělecké dílny, které jejich návrhy realizovaly.

Ve svém programovém prohlášení tvrdili, že „nábytek nemá vyhovovati při jakési účelnosti jen dobrému vkusu (...) ale má být vážným uměním podstatného obsahu.“ Nábytek jim poskytoval ideální příležitost k experimentům s formou a konstrukčními detaily.

„Ostré úhly, analogické šikmým plochám a diagonálním řezům tvarů v malířských a sochařských dílech kubistů a zalomení nosných částí si vyžádaly zcela nové konstrukční postupy. Charakteristickým rysem se vedle dynamického tvaru staly hladké, monochromní plochy, zbavené veškerého plastického dekoru, který by rušil elementární formu. Konstrukční a prostorové vztahy byly často zdůrazněny skladbou dýhy, u čalouněného nábytku se mnohdy dosáhlo až provokativního účinku velmi výraznou barevností textilie,“ popisuje kurátorka sbírky Lucie Vlčková.

Drobnější předměty jako vázy, čajové a kávové servisy, popelníky či sklo se dostaly do malosériové výroby, a tak máte možná kubistický skvost doma i vy.

Autoři:



Nejčtenější

Z víkendové chalupy se stalo trvalé bydlení. Už zde i „starostují“

Rekonstrukce vrátila statku původní charakter zemědělského stavení 19. století.

České vesnice a městečka umí překvapit. Nejedno stavení je rodištěm nějakého významného krajana, který se na čas...

Bývalou hospodu proměnili na útulné bydlení. Z lokálu je obývák

Snad jen rozlehlý prostor místnosti s kuchyní, jídelnou a obývací částí by mohl...

Stálo hodně úsilí, než se Monice a Honzovi podařilo přebudovat bývalou hospodu v pěkné a voňavé bydlení, ve kterém to...



Splňte si sen o luxusním bytě. Jaké skvosty jsou v Praze na prodej

Černínská, Praha 1-Hradčany. Dům prošel rekonstrukcí v roce 2009.

V hlavním městě se prodávají luxusní byty za desítky milionů korun. Všechny mají stovky metrů čtverečních, krásné...

Z žalostného bytu v podkroví vytvořili vzdušný prostor pro rodinu

Osvětlení prostoru zajišťují velké žárovky zavěšené na trámech, nástěnná...

Ve splněný sen mladé rodiny se dvěma malými dětmi se proměnil žalostně vyhlížející podkrovní byt v Praze. Z garsonky se...

Na ranní kávu jezdí výtahem na společnou terasu na střeše činžáku

Při grilování se na terasu vejdou jen dvě rodiny, proto nadšenci počítají s...

Mladá rodina dokázala něco neuvěřitelného: vybudovat i pro ostatní v domě svépomocí terasu na střeše starého činžáku....

Další z rubriky

Školní knihovna má v patře skleněnou podlahu i čítárnu na schodech

Schody se stávají neformální čítárnou...

Knihy a jejich čtenáři si určitě zaslouží dostatečný a příjemný společný prostor. I proto se třeboňské gymnázium...

Dohromady je jim 151 let. Jezdí v tesle a postavili si chytrý dům

Symetricky dům předěluje vodní plocha bazénku, na který navazuje terasa, která...

Dva nizozemští senioři si ve vesničce Cadzand nechali postavit nový moderní dům. Šestasedmdesátiletý Dick Rakhorst je...

Autoři nejlepších interiérů dostanou jako cenu unikátní vázy

Vázy byly ručně foukány ve sklárně BOMMA ve čtvrtek 15. 3. 2018, předány budou...

Václav Mlynář a Jakub Pollág ze studia deForm patří k nejprogresivnějším českým designérům. Loni se stali art directory...

Najdete na iDNES.cz