Odstíny bílé, šedé a červené korespondují s použitými materiály: lakovaným...

Odstíny bílé, šedé a červené korespondují s použitými materiály: lakovaným dřevem, kovem, nerezem, sklem a kůží. | foto: WGA

Koupili kostel před demolicí a proměnili ho v oslňující bydlení

  • 69
Mladí manželé se rozhodli založit rodinu a usadit se na předměstí australského města Brisbane. Náhodou natrefili na opuštěný kostelík a okamžitě jej koupili. S pomocí architektů v něm vybudovali dva luxusní apartmány. Příběh ale nemá šťastný konec. Rezidence se prodává.

Klidné předměstí Lutwyche, kde kostelík leží, je asi čtyři kilometry vzdálené od centra Brisbane. V roce 2000 se mladá bezdětná dvojice rozhodla přesídlit z centra právě do Lutwyche. Při hledání vhodné nemovitosti narazili na nefunkční a pramálo využívaný kostelík, který se jim natolik zalíbil, že se rozhodli pro jeho koupi.

Rekonstrukci výjimečné stavby svěřili do rukou mladého brisbanského architektonického studia Willis Greenhalgh Architects. Projektu se ujali sami zakladatelé studia, Simon Greenhalgh a Peter Willis. Nároky investora byly vysoké a jeho neústupnost bezpochyby přispěla k dokonalému a kompaktnímu designu plném luxusu.

Pohled na kostelík před přestavbou. Sloužil jako divadlo pro místní ochotnický spolek.

Místní realitka Churchill Real Estate aktuálně nabízí dům v přepočtu za 13,5 milionu korun.

Základním přáním mladé dvojice bylo dokonalé oddělení společenských a reprezentativních prostor od soukromé zóny, aniž by přechod působil na obyvatele domu tvrdě a násilně.

Designéři se proto rozhodli sjednotit prostory bílou barvou, kterou natřeli všechny stěny. Zároveň zachovali prvky charakteristické pro původní účel, k němuž byla stavba postavena: okna, klenby i arkýře respektují církevního ducha.

Během celé přestavby museli architekti přesně sledovat původní stavební prvky. Dům postavený v roce 1867 jako protestantský kostel totiž patří do chráněné památkové zóny města Brisbane.

Architekti zachovali prvky kostela: okna, klenby i arkýře respektují původní účel stavby.

Přestavbou vznikla kromě ústředního společenského prostoru v přízemí i velká ložnice majitelů domu, přímo propojená s koupelnou a šatnou, a dvě další ložnice a dvě menší koupelny.

Do přízemí architekti umístili kuchyňský kout s ostrůvkem a malým barem, který stojí na místě původního oltáře a svým zpracováním oltář stále připomíná. Kuchyň je přímo propojená s obývací částí a jídelnou. S jídelnou sousedí i vinný sklípek.

V mezipatře je relaxační posezení s domácím kinem a knihovnou. Z obývacího pokoje lze vyjít i ven na částečně krytou terasu s nábytkem z umělého ratanu, je zde i bazén se slanou vodou.

Rekonstrukci výjimečné stavby svěřili majitelé architektonickému studiu Willis Greenhalgh Architects.

Na podlahách je třešeň ve velmi vysokém lesku a v soukromých zónách měkké celoplošné koberce v barvě holubí šedi. Kompaktní barevnost v odstínech bílé, šedé a červené koresponduje s použitými materiály: lakovaným dřevem ve vysokém lesku, kovem, nerezem, sklem a kůží.

Příběhu o krásné přestavbě kostela v luxusní rezidenci ale chybí šťastný konec. Architektonické studio Willis Greenhalgh Architects se dnes od rekonstrukce částečně distancuje.

Důvodem je změna v užívání domu, který byl vytvořen jako obytná jednotka pro mladou rodinu, ale běh událostí a čas zapříčinil, že dnes je objekt využíván jako kanceláře reklamní agentury.

Objekt je dnes využíván jako kanceláře reklamní agentury.

Obývací pokoj tak zaplnily pracovní stoly a počítače a v relaxačním koutku se konají porady. Pronájem místností činí v přepočtu asi dvacet tisíc korun měsíčně.

Aktuálně lze ale přestavěný kostelík, ke kterému patří i garáž a tři parkovací stání, opět najít v nabídce realitních kanceláří. Místní realitka Churchill Real Estate nabízí dům v přepočtu za třináct a půl milionu českých korun.