Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Zmizelá krása Česka. Když záhuba stavebních skvostů bolí

  1:00aktualizováno  1:00
Když v srpnu 1881 vyhořelo Národní divadlo, matka malířky Zdenky Braunerové napsala Antonínu Chittussimu: „Plakala jsem jako dítě. V Čechách bylo v té chvíli prolito tisíce slz, snad nejvíc od bitvy na Bílé hoře.“ Příběhy tragických architektonických ztrát přinesl magazín Víkend DNES.

Emauzy. Na klášter a kostel dopadly tři ničivé zápalné pumy, každá o váze 227 kg. | foto: Archiv M. Plavce

Zítkova nová budova měla být symbolem národa, skládali se na ni bohatí Pražané i prostí vesničané. Proto ty slzy.

O století a půl později zmizela v plamenech jiná stavba, lidská pitomost zahubila v třineckých Gutech kostelík z 16. století. A třebaže se nemohl věhlasem pražskému divadlu rovnat, zase z toho je lidem po celé republice do pláče.

Fotogalerie

Co bylo, vmžiku není. Jako už tolikrát předtím! Pamatujete na tři roky starý požár útulny Libušín na Pustevnách? Jurkovičovu budovu proměnila v popel špatně opravená kamna.

Na pražském Výstavišti už předtím shořel Bruselský pavilon, v plamenech se utopilo i západní křídlo Průmyslového paláce.

Během náletu v únoru 1945 oheň spolykal 183 domů pražského Nového Města a Vinohrad, ve stejné době nacisté vypálili spoustu pozoruhodných synagog, třeba tu v Holešově kousek od Zlína. Němci během Pražského povstání zničili též neogotické křídlo Staroměstské radnice.

„Zrovna to poslední lidé kupodivu jako zas tak velkou ztrátu nepociťovali,“ tvrdí historik architektury Zdeněk Lukeš. „Kdysi tam stály renesanční domy, které vzaly za své zkraje 19. století. Místo nich vyrostl naddimenzovaný objekt vídeňských architektů Nobileho se Sprengerem, který Češi nepřijali. Už při prvních soutěžích na dostavbu radnice ze začátku 20. století se počítalo s tím, že se neogotické křídlo buď zbourá, nebo radikálně přestaví.“

Guty

Dřevěnou stavbu starou přes 400 let zapálili zkraje srpna tři mladíci vybavení čtyřmi lahvemi benzinu. Svatostánek byl nejstarším dochovaným dřevěným kostelem na Těšínsku, nedávno prošel nákladnou rekonstrukcí. Jeho původ je kladen do 16. století. „Vedle archaických architektonických forem o tom svědčí letopočet 1563 na portálku v interiéru a zvon s rokem 1565,“ píše se na webu farnosti.

Cenná historická památka s mnohým původním vybavením a obrazy z první poloviny...
Požár v třinecké části Guty zcela zničil unikátní dřevěný kostel ze 16. století.

Požár v třinecké části Guty zcela zničil unikátní dřevěný kostel ze 16. století.

Kostel byl původně luterský, ale v 17. století byl v rámci rekatolizace vysvěcen biskupem a od té doby sloužil katolíkům. Cenná historická památka s mnohým původním vybavením a obrazy z první poloviny 16. století prošla v letech 2012 až 2014 rekonstrukcí za několik milionů korun.

Podobný požár ve stejném kraji se udál v roce 2002. Tehdy shořel kostel svaté Kateřiny v Ostravě-Hrabové, který pocházel rovněž z 16. století. I tehdy se - i přes včasný příjezd hasičů - z památky nepodařilo zachránit téměř nic. Kostel v Hrabové zase stojí, a to díky vědecké rekonstrukci. O něčem podobném budou památkáři přemýšlet i v případě třineckého kostela (viz článek V Třinci shořel unikátní dřevěný kostel z šestnáctého století).

Nádraží Těšnov

Výjimečný případ: za konec této mimořádné novorenesanční krásy nemůže oheň, ale zvůle moci. Odstřel z 16. března 1985 se dá směle označit za zločin; necitlivé politické rozhodnutí dalo přednost stavbě pražské severojižní magistrály.

Čtyři sta kilogramů trhaviny a necitlivost komunistických úředníků před dvaatřiceti lety změnily historickou část Prahy. Budova těšnovského vlakového nádraží se s rachotem zřítila k zemi a území mezi Petrskou čtvrtí a Karlínem v tu chvíli nadobro přišlo o své kouzlo.

Nádraží Těšnov. Odstřel z 16. března 1985 se dá směle označit za zločin;...
Nádraží Těšnov. Za konec této mimořádné novorenesanční krásy nemůže oheň, ale...

Odstřel nádraží Těšnov z 16. března 1985 se dá směle označit za zločin.

Skončil tak více než stoletý příběh novorenesanční budovy, která za dobu své existence zažila slávu i zapomnění. Vyrostla v letech 1872 až 1875 a hned po otevření se stala jedním z ústředních pražských nádraží. Stavěly tu totiž vlaky jezdící po centrální evropské železnici mezi Vídní a Berlínem. Tehdy se nádraží jmenovalo Severozápadní.

Po první světové válce bylo pojmenováno po francouzském politikovi Denisovo nádraží. Za nacistické okupace se název změnil na Vltavské nádraží, komunisté mu pak dali jeho poslední název nádraží Těšnov (viz článek Nádraží Těšnov se zřítilo k zemi, ustoupilo pražské magistrále).

Labská bouda

Už v 19. století se kousek od pramene Labe prodával kozí sýr s kořalkou, stavba ale před 52 roky shořela kvůli neopatrnosti dělníků. Nejznámější krkonošskou hřebenovou boudu nahradil devíti podlažní betonový hotel, kterému ještě nedávno hrozilo zboření.

Fotogalerie

Stará bouda shořela až do základů, když jeden z řemeslníků neuhlídal plamen letovací lampy. Budova přestavěná v 19. století hrabětem Janem Harrachem mohla těžko odolávat, byla totiž z větší části dřevěná a oheň se rychle šířil i kvůli větrnému počasí.

„Domovník se dvěma děvčaty nemohl závratnou rychlostí se rozrůstající oheň uhasit, a tak zbyly z boudy jen ohořelé trosky,“ popisoval ničivý požár časopis Krkonoše, který mapoval historii proslulé boudy.

O necelé čtyři roky později v červnu 1969 už položili základní kámen k nové boudě a 15. listopadu 1975 ji slavnostně otevřeli. Budova navržená architektem Zdeňkem Řihákem zahrnuje hotel se dvěma restauracemi a 79 pokoji pro 120 hostů (viz článek Labská bouda shořela před 50 lety. Na novou se čekalo deset let).

Národní divadlo

Není v Česku známější požár, než ten, při kterém 12. srpna 1881 vyhořelo Národní divadlo. Oheň, který se rozhořel na střeše budovy nedbalostí dělníků, zničil prakticky celé divadlo. Dodnes nejsou jasné všechny okolnosti, které vedly k této národní katastrofě.

Na Zítkovu stavbu přispěl i císař František Josef I., v roce 1868 byl položen základní kámen, divadlo bylo otevřeno 11. června 1881. Už 12. srpna došlo k požáru.

Odsouzeni za něj byli (možná neprávem) klempíři, kteří špatně uhasili dřevěné uhlí na letování. Po národní sbírce spustilo obnovené divadlo provoz 18. listopadu 1883.

„Každý, a to právem věděti chce, jakým způsobem požár povstal, jak se stalo, že přes to, že v divadle nalézá se za 62 000 zlatých zřízený vodovod, že divadlo u samé řeky, že máme v Praze dobře vycvičený sbor a kolem Prahy asi tucet dobrovolných sborů hasičských, s tak úžasnou rychlostí se šířil a tak velkých v následcích svých strašných rozměrů nabyl,“ psaly po požáru Národní listy.

Podle uznávaných výsledků vyšetřování byla bezprostřední příčinnou požáru nedbalost klempířů, kteří na střeše budovy připevňovali hromosvod a při svém odchodu vysypali žhavé uhlíky z klempířských kamínek do okapového žlabu.

Národní listy informovaly o ohni 14. srpna a přinesly svědectví sochaře Bohuslava Schnircha, autora trojspřeží, které se dodnes na Národním divadle nachází. Schnirch byl jedním z mála, kdo se dostal do budovy poté, co se nad ní objevil kouř. Spolu s ním portýr vpustil ještě stavitele Kusého (viz článek U Národního divadla byl slyšet „pláč a nářek tisícův“).

Emauzy

Kostel i klášter byly zasaženy 14. února 1945 náletem Američanů, kteří si Prahu spletli s Drážďany. Vyhořela střecha a kostelní věže. Nová podoba pochází z 60. let od architektura Františka Marii Černého. „Moc se mi líbí,“ říká Zdeněk Lukeš historik architektury. „Černý to dokončil soudobým stylem, přitom odkazuje na gotiku.“

Na klášter a kostel dopadly tři ničivé zápalné pumy, každá o váze 227 kg. Zásah zničil obě gotické věže kostela Panny Marie, svatého Jeronýma a svatých patronů slovanských. Severní byla zcela zničena, jižní vyhořela. Kostelní klenba se ze dvou třetin zřítila. Gotické budovy vyhořely až na klenby v přízemí.

Rekonstrukce kleneb podle návrhů profesora Bedřicha Hacara probíhala v letech 1953 až 1954. Pobořené věže nahradila v 60. letech betonová skořepinová křídla s pozlacenými hroty. Nový oltář od akademického sochaře Karla Stádníka byl vysvěcený v roce 2003.

Emauzy. Původní vzhled kláštera před ničivým náletem.
Emauzy. Na klášter a kostel dopadly tři ničivé zápalné pumy, každá o váze 227...
Emauzy. Pobořené věže nahradila v 60. letech betonová skořepinová křídla s...

Pohled na proměnu Emauzského kláštera

Na obydlené části Prahy bylo toho dne svrženo 152,5 tuny pum. Z toho bylo 371 tříštivých a 8 000 zápalných. Nálet zasáhl Radlice, Smíchov, Vyšehrad, Zlíchov, Karlovo náměstí, Nusle, Vinohrady, Vršovice a Pankrác.

Celkový počet obětí mezi českými a německými civilisty a německými vojáky se v Praze nakonec vyšplhal na 701, dalších 1 184 osob bylo zraněno. Zcela zničeno bylo 93 domů, 190 utrpělo těžké a 1 500 lehké poškození. Bez přístřeší zůstalo 11 000 Pražanů.

Protektorátní noviny se do Američanů tvrdě obuly. Teroristický útok na Prahu, Emauzy žalují, hlásaly titulky Národní politiky 16. února. Bylo to však marné, i přes oběti na životech se nepodařilo proněmeckému tisku rozvířit protiamerické nálady. Lidé už jen netrpělivě čekali, kdy bude nacistické Německo definitivně poraženo (viz článek Spojenci rozbombardovali Prahu, zemřelo 700 lidí).

Z unikátního dřevěného kostela zbyly ohořelé rámy

Autoři: ,


Témata: Praha, Praha-město

Nejčtenější

Vzhled bytu na Žižkově ho děsil. Díky šikovným nápadům má super bydlení

Původní dispozice 4+1 nahradila praktičtější 4+kk.

Žižkovský byt velký 152 metrů čtverečních bylo nutné očistit od předchozí rekonstrukce v koloniálním stylu, která...

Překvapil vás kruhový dům? Pak vás bude vnitřek šokovat

Dům vyrostl na zahradě staršího domku. Architekti se snažili nový objekt...

Běloskvoucí věžička s pěticí strmých schodišť je novostavbou bez zbytečných okázalostí. Netradiční dům, který stojí v...



Obří protiletecká věž pro 20 tisíc lidí se promění v park s 228 stromy

Z věže, ve které se při náletech skrývalo často i přes 20 tisíc lidí a ze které...

Jednou z nepřehlédnutelných dominant hamburské čtvrti Sankt Pauli je zhruba 40 metrů vysoká protiletecká věž z...

Pro svou rodinu vymyslel dům. Domov za Prahou má posuvné stropy

Pavel, původním povoláním strojní inženýr, si venkovský domov navrhl sám.

Dům za Prahou ve tvaru helvétského kříže je v mnohém originální. Nevychází ze žádné typové stavby, ale není ani dílem...

Zázrak v Rychlebských horách. Z ruiny na zboření je skvostná Tančírna

Tančírně hrozilo zřícení. Obec Bernartice ji vrátila zašlou krásu.

Secesní Tančírna v Račím údolí sloužila jako výletní restaurace a místo pro zábavu a tanec, pak pro dětské tábory a...

Další z rubriky

Vášnivé bydlení: autorka erotických pomůcek miluje svůj byt na pavlači

Anna se ráda dívá na historické fasády, proto nechává okna bez závěsů. Jídelní...

Anna Marešová preferuje a navrhuje čistý, minimalistický a elegantní design. Je jedno, jestli vytváří erotické pomůcky,...

Skvělé bydlení. Mezonet ve vodárenské věži v Libni i secesní vila Helenka

Vila Helenka, Na Václavce, Praha 5 - Smíchov. Vila na první pohled zaujme...

V Praze a okolí jsou na prodej unikátní luxusní sídla a raritní nemovitosti. Všechny prošly velmi nákladnou...

Ve světě postrádal klid a bezpečí. Vrátil se domů a postavil si dům snů

Dům patří světově uznávanému tureckému výtvarníkovi, umělci a režisérovi...

Světově uznávaný turecký výtvarník, umělec a režisér Kutlug Ataman se narodil v Istanbulu a pracoval po celém světě....

Najdete na iDNES.cz