Tam, kde funguje kanalizace, je to s odpadní vodou jednoduché. Bez sítě trubek pod zemí je to složitější: septik se musí často vyvážet, provoz klasické čističky je drahý. Naštěstí si příroda dokáže poradit i se splašky a pomyjemi - jen jí člověk musí podat pomocnou ruku. Řešení se jmenuje kořenová čistírna odpadních vod.
»Kořenová čistírna dokáže odstranit z odpadní vody organické a nerozpustné látky právě tak dobře jako obvykle používané aktivační nebo biodiskové čistírny. Platí pro ni také stejné podmínky a normy jako pro ostatní druhy čistíren. Jde však o ekologičtější způsob čištění tekutého domovního odpadu - stačí se jen podívat, jak harmonicky se kořenová čistírna zapojí do krajiny,« říká inženýr Jan Vymazal, který se jako výzkumník dlouhodobě specializuje na ekologii a využití mokřadů. Kořenová čistírna se může uplatnit u rodinného domku či chalupy. jediné, bez čeho se neobejde, je dostatek místa: na jednoho obyvatele je potřeba plocha nejméně pět metrů čtverečních.
Čistí bakterie
Při letmém pohledu vypadá kořenová čistírna jako ostrůvek neposekaného rákosí, které zarůstá podmáčené místo. Kdo by si na toto důmyslně jednoduché zařízení chtěl posvítit a prohlížel by si je s rýčem v ruce, našel by jámu v zemi vystlanou fólií, vysypanou štěrkem nebo štěrkopískem a na povrchu osazenou bahenními rostlinami. I když podle názvu by se dalo usuzovat, že většinu počišťovačské práce tu obstarají kořeny, není to tak docela pravda. Vodu, jež pomalu protéká pod zemí, čistí bakterie žijící na kořenech. Samy rostliny vytvářejí vhodné prostředí pro život bakterií a dávají půdě kabát, který ji aspoň trochu ochrání před zimním promrznutím. »Právě díky prostředí v kořenech může taková čistírna pracovat i u chalup a chat, které jsou obývány třeba jen o víkendech. Na stejném místě klasická aktivační čistička bez neustálého přísunu odpadů a vody přestane fungovat a bakterie v ní uhynou, takže na začátku další sezony je třeba ji znovu oživit,« vysvětluje Jan Vymazal. Pro osazení čističky se hodí všechny druhy bahenních a mokřadních rostlin. Těch je poměrně dost, takže lze čistírnu osadit tak, aby připomínala přirozený mokřad. »Kdo chce, aby čistička nejen fungovala, ale také pěkně vypadala, může využít dočišťovací rybníček umístěný na jejím konci. Otevřená hladina působí zajímavě, a navíc lze nádrž osadit řadou pěkných vodních a bahenních druhů - třeba kosatci, blatouchy nebo barevnými lekníny,« doporučuje ekodesignér Jan Jaroslav Sterec.
Co dílo, to originál
»Při otázkách na cenu obvykle odpovídám, že na rozdíl od klasických čistíren je každá kořenová čistička originál. Největší položku při stavbě totiž představují zemní práce, doprava a pokládání filtračního lože - a tady záleží na konkrétních detailech, jako třeba jakou půdu máte na zahradě nebo jak daleko je do nejbližšího lomu. Dalo by se říci, že kdo má na zahradě vyschlý rybník a za plotem kamenolom, může čističku pořídit skoro zadarmo,« říká s nadsázkou Jan Vymazal a dodává, že průměrně lze počítat s pěti až šesti tisíci korunami na jednoho obyvatele, který bude čističku využívat. Se zasazením posledního rákosu však výdaje na kořenové čištění končí: jediné náklady představuje vyvážení usazovací nádrže, které je zapotřebí zhruba jednou ročně. Bakterie však nepotřebují pro svou činnost ani jediný watt a nemají ve svých tělech ani žádné součástky, které by se časem opotřebily. Případné výměny poškozených dílů zajišťuje bezplatně a bez říkání běh přírody.
Rostliny pro kořenovou čistírnu
kosatce
šmel okoličnatý
tužebník jilmový
orobinec
lesknice rákosovitá
rákos obecný
- pátek 12. listopadu 1999
