Člověk není jen tvor rozumný, ale také zimomřivý. Proto se choulí pod více či méně tlustými přikrývkami z nejrůznějších materiálů. Dlouho kralovalo peří, pak přišlo ovčí rouno a poslední roky patří dutému vláknu.
Důvodů, proč se už hospodyně nepyšní péřovými peřinami, je hned několik. Především kolem čtyřiceti procent populace patří k alergikům - a těm vedle prachu vadí nejvíce právě peří. Druhý důvod souvisí s prvním péřové výrobky časem "práší". Všechny. A to i přikrývky vyrobené z peří maďarských hus, které jsou k tomuto účelu pokládány za nejlepší. Třetím důvodem bývají finance. Ceny péřových přikrývek začínají většinou kolem dvou tisíc, čištění pak stojí spoustu času a není levné. Vyčištění samotného peří z jedné deky stojí sice asi 100 korun, ale je nutné použít nový sypek - a ten přijde asi na 1000 až 1200 korun. Za vypárání se účtuje kolem 70 až 100 korun, celkem kolem 1200 až 1400 Kč.
Duté vlákno lze už i vyvářet
Speciálně upravená polyesterová vlákna, která se obecně označují jako "dutá", si svou oblibu získala nejdříve v chladné Skandinávii a pak v celém světě. Různí výrobci nabízejí různé typy i kvalitu, ale jedno mají jejich výrobky společné. V létě se pod pokrývkou z dutého vlákna nikdo nebude potit, v zimě pod ní bude teplo. Největší zmrzlíci mohou použít takzvané Duplexy, což jsou vlastně dvě odlehčené přikrývky, které se spínají suchým zipem. Podobně poslouží i přikrývky Thermo. Tvoří je opět dva díly, jenže v tomto případě jsou spojené pomocí takzvaných teplých švů a vzduchové izolační mezivrstvy. Stejné se používají třeba u spacích pytlů. "Výrobky z dutého vlákna lze prát, dokonce už i vyvářet, aby bylo možné zničit roztoče, které zlikviduje teplota až nad 60 stupňů Celsia. Nikdo si ale nesmí myslet, že taková deka bude za patnáct let vypadat stejně nadýchaně," upozorňuje Ivana Vachková z firmy Scan quilt. Při praní ve vyšších teplotách se zbavíte nejen živých roztočů, ale vyplaví se i zbytky jejich mrtvých těl a exkrementů, což jsou stejně nepříjemné alergeny jako živí roztoči. Ceny výrobků z dutého vlákna jsou poměrně příjemné, pokrývky stojí asi kolem 850 až 1400 korun, polštáře přijdou přibližně na 400 až 700 korun, a tak výměna po několika letech rodinný rozpočet až tak nezatíží. Je lepší si připlatit na více prošívané typy, které po vyprání lépe drží tvar.
Hřeje, ale kouše
Mnozí lidé pokládají za vrchol pohodlí a tepla deky z merina, tedy z jehněčího či ovčího rouna. Merino patří k těm materiálům, u nichž výrobci zdůrazňují protirevmatické účinky. Oceňují je proto zejména starší lidé. "Doporučuje se používat deky nepovlečené, aby účinky byly co nejlepší," říká Zdeňka Bílková z firmy Gelmi, "problém je však v tom, že citlivější jedinci si stěžují na to, že je deka štípe a navíc se hygiena trochu prodraží, protože merino lze čistit pouze chemicky." Za deku na dvoulůžko z italské produkce o rozměrech 260 x 270 centimetrů zaplatíte 9700 korun. Zdeňka Bílková je ovšem nedoporučuje pro alergiky, u nich by mohlo dojít k nepříjemným reakcím. Vedle výrobků z merina, které vypadají jako příjemní "chlupáčci", jsou na trhu i deky z mykaného ovčího rouna. Ty se prodávají stejně jako peří v sypkovině. Levnější jsou přikrývky od domácích výrobců. Například za deku Merlip zaplatíte necelé dva tisíce korun, polštář stojí 390 korun, podložka necelých 1100 korun. Ovčí rouno dokáže přijmout až třicet procent vlhkosti z okolí, aniž by se změnily jeho tepelné vlastnosti. Má ovšem jednu nevýhodu - přírodní materiál pak tuto vlhkost uvolňuje zpět do ovzduší, což je - upřímně řečeno - trochu cítit. V suchých panelových bytech však tato nepříjemnost opravdu nehrozí. Přibližně po třech chemických čištěních se přikrývky "slehnou" asi o 40 procent, ale na jejich tepelně izolační vlastnosti to žádný vliv nemá.
Elektrická rohož nahradí i rozpálená kamna
Zatímco lékaři doporučují v ložnicích teplotu kolem 18 stupňů Celsia, zimomřivý člověk ví své. Stačí trochu únavy či nachlazení a ruka s chutí otáčí kolečkem na termostatickém ventilu. Jenže radiátory topí pomalu a také draho. Pomoci mohou - zejména na chalupách či chatách, do nichž člověk přijíždí pouze o víkendech - vyhřívací elektrické dečky neboli rohože. Zpravidla mívají rozměry 75 x 130 centimetrů nebo 80 x 150 centimetrů. Stojí kolem 900 až 1400 korun. Rohože se vkládají pod prostěradlo (prostor pod hlavou se ponechává volný). Za poměrně krátkou dobu, zpravidla do 45 minut, se můžete odebrat do pěkně vyhřátého lůžka. Některé typy mají automatické vypínání po 90 minutách, jiné termostat, který rohož vypne poté, kdy dosáhne požadované teploty. Finanční náklady na tuto civilizační libůstku jsou zanedbatelné. Většina elektrických deček má totiž dva regulační stupně s příkonem 25 nebo 50 wattů. Rohož tak spotřebuje jednu kilowatthodinu za 40 hodin při prvním stupni, nebo za 20 hodin při nastavení na druhý stupeň. Rohože bývají opatřené snímatelnými pracími povlaky, a tak není problém je udržet v čistotě. Voda by však na rohož jako takovou přijít pro jistotu neměla. Ani má-li vaše dítě dokonalé plenky, raději pod ním rohoží "netopte". To, že co je mokré, je vodivé, platí ve fyzice dodnes.
Důvodů, proč se už hospodyně nepyšní péřovými peřinami, je hned několik. Především kolem čtyřiceti procent populace patří k alergikům - a těm vedle prachu vadí nejvíce právě peří. Druhý důvod souvisí s prvním péřové výrobky časem "práší". Všechny. A to i přikrývky vyrobené z peří maďarských hus, které jsou k tomuto účelu pokládány za nejlepší. Třetím důvodem bývají finance. Ceny péřových přikrývek začínají většinou kolem dvou tisíc, čištění pak stojí spoustu času a není levné. Vyčištění samotného peří z jedné deky stojí sice asi 100 korun, ale je nutné použít nový sypek - a ten přijde asi na 1000 až 1200 korun. Za vypárání se účtuje kolem 70 až 100 korun, celkem kolem 1200 až 1400 Kč.
Duté vlákno lze už i vyvářet
Speciálně upravená polyesterová vlákna, která se obecně označují jako "dutá", si svou oblibu získala nejdříve v chladné Skandinávii a pak v celém světě. Různí výrobci nabízejí různé typy i kvalitu, ale jedno mají jejich výrobky společné. V létě se pod pokrývkou z dutého vlákna nikdo nebude potit, v zimě pod ní bude teplo. Největší zmrzlíci mohou použít takzvané Duplexy, což jsou vlastně dvě odlehčené přikrývky, které se spínají suchým zipem. Podobně poslouží i přikrývky Thermo. Tvoří je opět dva díly, jenže v tomto případě jsou spojené pomocí takzvaných teplých švů a vzduchové izolační mezivrstvy. Stejné se používají třeba u spacích pytlů. "Výrobky z dutého vlákna lze prát, dokonce už i vyvářet, aby bylo možné zničit roztoče, které zlikviduje teplota až nad 60 stupňů Celsia. Nikdo si ale nesmí myslet, že taková deka bude za patnáct let vypadat stejně nadýchaně," upozorňuje Ivana Vachková z firmy Scan quilt. Při praní ve vyšších teplotách se zbavíte nejen živých roztočů, ale vyplaví se i zbytky jejich mrtvých těl a exkrementů, což jsou stejně nepříjemné alergeny jako živí roztoči. Ceny výrobků z dutého vlákna jsou poměrně příjemné, pokrývky stojí asi kolem 850 až 1400 korun, polštáře přijdou přibližně na 400 až 700 korun, a tak výměna po několika letech rodinný rozpočet až tak nezatíží. Je lepší si připlatit na více prošívané typy, které po vyprání lépe drží tvar.
Hřeje, ale kouše
Mnozí lidé pokládají za vrchol pohodlí a tepla deky z merina, tedy z jehněčího či ovčího rouna. Merino patří k těm materiálům, u nichž výrobci zdůrazňují protirevmatické účinky. Oceňují je proto zejména starší lidé. "Doporučuje se používat deky nepovlečené, aby účinky byly co nejlepší," říká Zdeňka Bílková z firmy Gelmi, "problém je však v tom, že citlivější jedinci si stěžují na to, že je deka štípe a navíc se hygiena trochu prodraží, protože merino lze čistit pouze chemicky." Za deku na dvoulůžko z italské produkce o rozměrech 260 x 270 centimetrů zaplatíte 9700 korun. Zdeňka Bílková je ovšem nedoporučuje pro alergiky, u nich by mohlo dojít k nepříjemným reakcím. Vedle výrobků z merina, které vypadají jako příjemní "chlupáčci", jsou na trhu i deky z mykaného ovčího rouna. Ty se prodávají stejně jako peří v sypkovině. Levnější jsou přikrývky od domácích výrobců. Například za deku Merlip zaplatíte necelé dva tisíce korun, polštář stojí 390 korun, podložka necelých 1100 korun. Ovčí rouno dokáže přijmout až třicet procent vlhkosti z okolí, aniž by se změnily jeho tepelné vlastnosti. Má ovšem jednu nevýhodu - přírodní materiál pak tuto vlhkost uvolňuje zpět do ovzduší, což je - upřímně řečeno - trochu cítit. V suchých panelových bytech však tato nepříjemnost opravdu nehrozí. Přibližně po třech chemických čištěních se přikrývky "slehnou" asi o 40 procent, ale na jejich tepelně izolační vlastnosti to žádný vliv nemá.
Elektrická rohož nahradí i rozpálená kamna
Zatímco lékaři doporučují v ložnicích teplotu kolem 18 stupňů Celsia, zimomřivý člověk ví své. Stačí trochu únavy či nachlazení a ruka s chutí otáčí kolečkem na termostatickém ventilu. Jenže radiátory topí pomalu a také draho. Pomoci mohou - zejména na chalupách či chatách, do nichž člověk přijíždí pouze o víkendech - vyhřívací elektrické dečky neboli rohože. Zpravidla mívají rozměry 75 x 130 centimetrů nebo 80 x 150 centimetrů. Stojí kolem 900 až 1400 korun. Rohože se vkládají pod prostěradlo (prostor pod hlavou se ponechává volný). Za poměrně krátkou dobu, zpravidla do 45 minut, se můžete odebrat do pěkně vyhřátého lůžka. Některé typy mají automatické vypínání po 90 minutách, jiné termostat, který rohož vypne poté, kdy dosáhne požadované teploty. Finanční náklady na tuto civilizační libůstku jsou zanedbatelné. Většina elektrických deček má totiž dva regulační stupně s příkonem 25 nebo 50 wattů. Rohož tak spotřebuje jednu kilowatthodinu za 40 hodin při prvním stupni, nebo za 20 hodin při nastavení na druhý stupeň. Rohože bývají opatřené snímatelnými pracími povlaky, a tak není problém je udržet v čistotě. Voda by však na rohož jako takovou přijít pro jistotu neměla. Ani má-li vaše dítě dokonalé plenky, raději pod ním rohoží "netopte". To, že co je mokré, je vodivé, platí ve fyzice dodnes.
