Zbytky jídla i úrody nemusí končit v popelnici. Je zbytečné platit za jejich odvoz. Biologický odpad má končit v kompostu, alespoň pokud bydlíte v rodinném domku. Odpadnou vám výdaje za popeláře, a navíc získáte ještě kvalitní humus.
Kompost je krásnou ukázkou koloběhu látek v přírodě. Mrtvý materiál je za pomoci kyslíku, vody a větších i okem neviditelných organismů rozložen na jednotlivé složky. Ty pak mohou být využity živými rostlinami. Tím se kruh uzavírá. Mezi organismy, které mají rozklad na starosti, patří bakterie, houby a mnoho bezobratlých, včetně dobře známých žížal. Těch je v půdě ohromné množství, a tak ve svém trávicím ústrojí společně vyprodukují tuny humusu. Do nově založeného kompostu se potřební pomocníci nastěhují sami. Přesto lze lepšímu startu napomoci trochou starého kompostu, ve kterém je již obsažena celá armáda "rozkladačů".
Co prospívá
Kompostu prospívá provzdušnění, které vylepšuje a urychluje rozklad. "Při překládaní obden v prvních čtrnácti dnech a po jejich uplynutí jednou týdně může být humus zralý již za dva měsíce. K tomuto postupu je nezbytná pomoc geotextilie, kterou se kompost překryje. Propouští vzduch, ale ne vodu a napomáhá udržení správné teploty, která je ze začátku značně vysoká kolem šedesáti stupňů," doporučuje Jiří Marek, který se kompostem zabývá doslova profesionálně. Ve spolupráci s českobudějovickou ekologickou nadací ROSA je i autorem knížky o kompostování. Při normálním postupu, kdy se na kompost ukládá do vrstev vše, co je zrovna po ruce, je dobré ho jednou či dvakrát do roka takzvaně přeložit. Zralý by měl být přibližně za rok. "Pro dobrý průběh rozkladu je důležitý vhodný poměr živin. To znamená vhodný poměr různých druhů kompostovaných materiálů. Poměr mezi uhlíkem a dusíkem má být přibližně 30:1," radí Jiří Marek. Hodně uhlíku obsahují piliny, kůra, sláma, spadané listí nebo jehličí (ovšem pozor, to se rozkládá dosti pomalu a ve větším množství působí kysele!). Na dusík jsou bohaté například kuchyňské odpadky, slepičí trus, koňský hnůj či tráva. Strukturu a obsah vlhkosti můžete vylepšit proložením kompostu hlínou, kyselost zase snížíte vápnem.
Není hromada jako hromada
Existuje více možností, jak kompostovat. Záleží na rozloze zahrady i na množství odpadu, které je k dispozici. Asi nejjednodušší způsob je ukládání na hromadu. Neměla by být o moc vyšší než metr a širší než dva metry, aby dovnitř mělo přístup dostatečné množství vzduchu. Délku si můžete pořídit podle libosti. Kompost lze ohraničit ohrádkou z prken či kůlů. Na menší plochy se používají uzavřené čtvercové ohrádky. Mezery mezi prkny pak umožňují přívod potřebného vzduchu. Mezi kompostovaný materiál a půdu, na níž leží, však v žádném případě nepatří nic, co by mohlo bránit v přístupu mikroorganismům, jejichž přítomnost je pro rozkladný proces nezbytná. Naopak výhodná bývá "podlaha" z vrstvy klacků, která bude působit jako vzdušná drenáž. Kompost tak dostane ještě více tolik potřebného kyslíku. Pokud jde o umístění, doporučuje se umístit kompost na stinnější závětrné místo, aby nebyl zbytečně vysušován sluncem a větrem. Komu zvadlá kupa nepřipadá dvakrát vzhledná, může kolem zasázet zelené zástěny, například kvetoucí šípkové keře. Ty určitě nezklamou. Navíc porostou jako z vody či spíše z kompostu. Co platí o šípkách, to ovšem neplatí o člověku. Jíst cokoli, co vyrostlo v těsné blízkosti takové zásobárny živin, je jako polykat kapsle s dusíkem. Jeho obsah v rostlinách, které našly útočiště blízko kompostu, totiž nemá se zdravou zeleninou či ovocem rozhodně nic společného. A se zdravím už vůbec ne.
Co s uzrálým kompostem
Hnojivo získané z kompostu ovšem nežádoucí látky neobsahuje, naopak je rostlinami dobře přijímáno. Ale i tady platí, že všeho dobrého pomálu. Přiměřené množství na záhon bývá vrstva vysoká přibližně tři centimetry, která se zaryje pod povrch, a to nejlépe na podzim. Na trávník je však vhodný čas na jaře. Na jeden metr čtvereční potřebujete přibližně jeden kilogram kompostu. Výživná dávka prospěje i stromům a keřům, zkrátka nemusí přijít ani domácí květináče.
na kompost se hodí: na kompost vstup zakázán:
posekaná tráva i sláma umělá hmota
listí a kůra barvy a ředidla
piliny či kousky větví větve z thují (brzdí rozklad)
popel ze dřeva popel z uhlí
organické zbytky z kuchyně rostliny napadené chorobami
sáčky od čaje a kávová sedlina potištěný papír
Kompost je krásnou ukázkou koloběhu látek v přírodě. Mrtvý materiál je za pomoci kyslíku, vody a větších i okem neviditelných organismů rozložen na jednotlivé složky. Ty pak mohou být využity živými rostlinami. Tím se kruh uzavírá. Mezi organismy, které mají rozklad na starosti, patří bakterie, houby a mnoho bezobratlých, včetně dobře známých žížal. Těch je v půdě ohromné množství, a tak ve svém trávicím ústrojí společně vyprodukují tuny humusu. Do nově založeného kompostu se potřební pomocníci nastěhují sami. Přesto lze lepšímu startu napomoci trochou starého kompostu, ve kterém je již obsažena celá armáda "rozkladačů".
Co prospívá
Kompostu prospívá provzdušnění, které vylepšuje a urychluje rozklad. "Při překládaní obden v prvních čtrnácti dnech a po jejich uplynutí jednou týdně může být humus zralý již za dva měsíce. K tomuto postupu je nezbytná pomoc geotextilie, kterou se kompost překryje. Propouští vzduch, ale ne vodu a napomáhá udržení správné teploty, která je ze začátku značně vysoká kolem šedesáti stupňů," doporučuje Jiří Marek, který se kompostem zabývá doslova profesionálně. Ve spolupráci s českobudějovickou ekologickou nadací ROSA je i autorem knížky o kompostování. Při normálním postupu, kdy se na kompost ukládá do vrstev vše, co je zrovna po ruce, je dobré ho jednou či dvakrát do roka takzvaně přeložit. Zralý by měl být přibližně za rok. "Pro dobrý průběh rozkladu je důležitý vhodný poměr živin. To znamená vhodný poměr různých druhů kompostovaných materiálů. Poměr mezi uhlíkem a dusíkem má být přibližně 30:1," radí Jiří Marek. Hodně uhlíku obsahují piliny, kůra, sláma, spadané listí nebo jehličí (ovšem pozor, to se rozkládá dosti pomalu a ve větším množství působí kysele!). Na dusík jsou bohaté například kuchyňské odpadky, slepičí trus, koňský hnůj či tráva. Strukturu a obsah vlhkosti můžete vylepšit proložením kompostu hlínou, kyselost zase snížíte vápnem.
Není hromada jako hromada
Existuje více možností, jak kompostovat. Záleží na rozloze zahrady i na množství odpadu, které je k dispozici. Asi nejjednodušší způsob je ukládání na hromadu. Neměla by být o moc vyšší než metr a širší než dva metry, aby dovnitř mělo přístup dostatečné množství vzduchu. Délku si můžete pořídit podle libosti. Kompost lze ohraničit ohrádkou z prken či kůlů. Na menší plochy se používají uzavřené čtvercové ohrádky. Mezery mezi prkny pak umožňují přívod potřebného vzduchu. Mezi kompostovaný materiál a půdu, na níž leží, však v žádném případě nepatří nic, co by mohlo bránit v přístupu mikroorganismům, jejichž přítomnost je pro rozkladný proces nezbytná. Naopak výhodná bývá "podlaha" z vrstvy klacků, která bude působit jako vzdušná drenáž. Kompost tak dostane ještě více tolik potřebného kyslíku. Pokud jde o umístění, doporučuje se umístit kompost na stinnější závětrné místo, aby nebyl zbytečně vysušován sluncem a větrem. Komu zvadlá kupa nepřipadá dvakrát vzhledná, může kolem zasázet zelené zástěny, například kvetoucí šípkové keře. Ty určitě nezklamou. Navíc porostou jako z vody či spíše z kompostu. Co platí o šípkách, to ovšem neplatí o člověku. Jíst cokoli, co vyrostlo v těsné blízkosti takové zásobárny živin, je jako polykat kapsle s dusíkem. Jeho obsah v rostlinách, které našly útočiště blízko kompostu, totiž nemá se zdravou zeleninou či ovocem rozhodně nic společného. A se zdravím už vůbec ne.
Co s uzrálým kompostem
Hnojivo získané z kompostu ovšem nežádoucí látky neobsahuje, naopak je rostlinami dobře přijímáno. Ale i tady platí, že všeho dobrého pomálu. Přiměřené množství na záhon bývá vrstva vysoká přibližně tři centimetry, která se zaryje pod povrch, a to nejlépe na podzim. Na trávník je však vhodný čas na jaře. Na jeden metr čtvereční potřebujete přibližně jeden kilogram kompostu. Výživná dávka prospěje i stromům a keřům, zkrátka nemusí přijít ani domácí květináče.
na kompost se hodí: na kompost vstup zakázán:
posekaná tráva i sláma umělá hmota
listí a kůra barvy a ředidla
piliny či kousky větví větve z thují (brzdí rozklad)
popel ze dřeva popel z uhlí
organické zbytky z kuchyně rostliny napadené chorobami
sáčky od čaje a kávová sedlina potištěný papír
