Při rozhodnutí postavit si rodinný domek člověk volí na začátku nejen jeho vzhled, ale také způsob vytápění. Pokud se rozhodne jen pro elektřinu, komín nepotřebuje. Pak ovšem zůstává vázán jen na jeden druh paliva a zatím i na jednoho dodavatele. O posezení u krbu nebo kachlových kamen si pak může nechat jen zdát. "Při stavbě domku jsme se rozhodli pro vytápění elektřinou. Časem jsme ovšem z finančních důvodů chtěli přejít na plyn," vzpomíná Milan Štefl z Havlíčkova Brodu. "Dodatečná stavba komínu se nám pořádně prodražila a přilepený komín na fasádě vzhledu domu také nepřidal."
Jeden, nebo dva komíny?
V minulosti byl podle stavebního zákona rezervní komín nutný. Nyní záleží jen na projektantovi, zda stavebníkovi do rodinného domku doporučí náhradní komín. To znamená, že vedle hlavního topení - například na plyn - počítá i s topením lokálním, jako jsou například kamna na dřevo, kachlová kamna nebo krb. Se stoupajícím zájmem o ekologii se i u nás objevuje trend obnovitelných zdrojů energie. V našem prostředí je jednou z možností například vytápění peletami. Jde o malé granule vyráběné z dřevního odpadu. Jejich spalování probíhá s minimálními negativními účinky na životní prostředí. Například pokud má kotel průměrnou účinnost 75 procent a výhřevnost pelet je 4,9 kWh/kg, znamená to, že dům o tepelné ztrátě 15 kW spotřebuje ročně na vytápění přibližně 26 180 kWh tepla. To se získá pomocí 7590 kilogramů pelet, které stojí od 18 975 do 22 770 korun bez dopravy podle výrobce a velikosti pelet.
Z čeho stavět
Nejvhodnější pro stavbu komínů jsou takzvané stavebnicové komíny. Jedná se o systémy, které se skládají ze šamotových vložek, izolace a tvárnic z lehčeného betonu. Na našem trhu jsou jak jednoprůduchové, tak dvouprůduchové tvárnice ve velkém výběru průřezů. Jsou vhodné pro klasické tepelné spotřebiče i pro vysoce účinné kotle, u nichž vzniká velké množství kondenzátu. Existují i takové, které mají jeden průduch určený pro připojení plynového spotřebiče ústředního topení a druhý pro krb či kachlová kamna. Nejčastěji se vyskytují kombinace průřezů dvacet a čtrnáct nebo šestnáct centimetrů. Orientační ceny jednoprůduchových komínů se pohybují od devatenácti set do dvou a půl tisíce korun za běžný metr. U dvouprůduchových asi od čtyř do pěti tisíc korun za běžný metr. Univerzální komínová konstrukce s dvěma průduchy umožňuje přejít na momentálně levnější druh paliva.
Pravidelné prohlídky komína
I o komín, ačkoliv působí jako to poslední, co by nás mohlo na domě znepokojovat, je nutné pečovat. V první řadě musí být komínové těleso řádně zkolaudováno. Při kolaudaci totiž revizní technik komínů zkontroluje odtah spalin po celé jeho délce. V zásadě to zname ná, že posoudí bezpečnost a spolehlivost konstrukce odtahu spalin, a zda konstrukce a vnitřní průměr odpovídají danému typu spotřebiče. Revize spalinových (kouřových) cest a jejich pravidelné kontroly a čištění mohou provádět pouze k tomu oprávněné osoby - s živnostenským listem na kominické práce - příslušní revizní technici komínů. "Bohužel už řada lidí zemřela jen proto, že prohlídku prováděl člověk, který neměl dostatečné vědomosti, aby správně posoudil bezpečnost komína," říká Jaroslav Schön, viceprezident Společenstva kominíků České republiky, které se mimo jiné stará o zkoušky kominických mistrů a revizních techniků komínů. "Prozkoušení a pravidelně proškolovaní odborníci jsou jedinou zárukou kvalitní revize."
Vady komínových těles
Stejně jako každá stavební konstrukce, i komín může mít své vady a nedostatky. "Ty vznikají nejen nevhodným návrhem, špatným pracovním postupem, ale i nedostatečnou údržbou," vysvětluje Jaroslav Schön. Návrh i montáž každého komínu by měla provádějící firma konzultovat s odborníkem, protože následné opravy špatně provedené konstrukce odtahů spalin jsou v mnoha případech velmi složité a zbytečně celou stavbu prodražují. Nejrozšířenějším typem býval jednovrstvý komín, kdy komínový průduch je vytvořen dutinou ve zdivu z pálených cihel s vnitřní omítkou. Lze jej však použít pouze pro vytápění tuhými palivy s vyšší teplotou spalin, a to jen do té doby, kdy například vlivem nedostatečné údržby dojde k nahromadění sazí v komínovém průduchu a jejich následnému vyhoření. Pak může obvodový plášť komína popraskat a ztratí svoji těsnost. Proto se v poslední době raději používají vícevrstvé keramické komíny (viz obr. na str. II), kde veškeré působení spalin eliminuje kvalitní, zpravidla šamotová vložka. Její materiál odolává působení kondenzátu spalin a chemikáliím v něm obsaženým i působení vysokých teplot. Zdivo jednovrstvých komínů se často naruší, pokud je někdo napojí k plynovému kotli nebo na kapalná paliva. Spaliny s obsahem vodní páry při styku se studenými stěnami komínového průduchu totiž kondenzují a dochází k narušování malty komína a jeho krycí desky. V tomto případě lze vyvložkovat jednovrstvý komín komínovou vložkou nebo postavit komín nový - vícevrstvý. Při topení kvalitním tuhým palivem by u jednovrstvého komínu nemělo docházet k problémům. Pouze při spalování nekvalitního paliva se mohou usazovat tuhé částice na stěnách komínového tělesa. Některé bývají hořlavé a mohou se vznítit. Komín popraská, ale hrozí i to nejhorší - požár. Pokud si pořídíte vícevrstvý keramický (šamotový) komín, neměli byste mít problémy. Nesmí však selhat ten, kdo ho staví. "Při montáži komínu musí být dodržen montážní postup a například zámky komínové vložky do sebe musí zapadat tak, aby kondenzáty spalin nepronikaly až na povrch," vysvětluje Vojtěch Policar z firmy Schiedel, Nehvizdy, která je nejznámější tuzemskou firmou zabývající se komínovými systémy. "To znamená, že komínové vložky musí být sestaveny takzvaně po vodě a spojeny speciální spárovací hmotou." Pokud si nevěříte, můžete se obrátit se stavbou komínu na stavební firmu, na kterou je dobré sehnat reference.
Kontrola a čištění komínů
Podle zákona o požární ochraně je každý majitel komínů povinen ve lhůtách stanovených právním předpisem zajišťovat jejich pravidelnou kontrolu a čištění, odstraňovat zjištěné závady.Na zákon navazuje vyhláška č. 111/1981 Sb., která určuje lhůty, ve kterých se komíny musí čistit a kontrolovat. Například vícevrstvé komíny pro odtah spalin od spotřebičů na plynná paliva o výkonu do 50 kW se kontrolují dvakrát do roka. Odpovědnost za stav kouřových cest je tedy plně na majiteli.
V současné době funguje v oboru kominík takzvané tržní prostředí. Na některých místech ČR jsou kominické služby prakticky nedostupné, protože některé firmy provádějí jen ty činnosti, které jsou pro ně finančně výhodné.To však žádného majitele v případě požáru či jiné havárie rozhodně neomlouvá a za stav spotřebičů a spalinových cest nese podle zákona plnou odpovědnost.
Jeden, nebo dva komíny?
V minulosti byl podle stavebního zákona rezervní komín nutný. Nyní záleží jen na projektantovi, zda stavebníkovi do rodinného domku doporučí náhradní komín. To znamená, že vedle hlavního topení - například na plyn - počítá i s topením lokálním, jako jsou například kamna na dřevo, kachlová kamna nebo krb. Se stoupajícím zájmem o ekologii se i u nás objevuje trend obnovitelných zdrojů energie. V našem prostředí je jednou z možností například vytápění peletami. Jde o malé granule vyráběné z dřevního odpadu. Jejich spalování probíhá s minimálními negativními účinky na životní prostředí. Například pokud má kotel průměrnou účinnost 75 procent a výhřevnost pelet je 4,9 kWh/kg, znamená to, že dům o tepelné ztrátě 15 kW spotřebuje ročně na vytápění přibližně 26 180 kWh tepla. To se získá pomocí 7590 kilogramů pelet, které stojí od 18 975 do 22 770 korun bez dopravy podle výrobce a velikosti pelet.
Z čeho stavět
Nejvhodnější pro stavbu komínů jsou takzvané stavebnicové komíny. Jedná se o systémy, které se skládají ze šamotových vložek, izolace a tvárnic z lehčeného betonu. Na našem trhu jsou jak jednoprůduchové, tak dvouprůduchové tvárnice ve velkém výběru průřezů. Jsou vhodné pro klasické tepelné spotřebiče i pro vysoce účinné kotle, u nichž vzniká velké množství kondenzátu. Existují i takové, které mají jeden průduch určený pro připojení plynového spotřebiče ústředního topení a druhý pro krb či kachlová kamna. Nejčastěji se vyskytují kombinace průřezů dvacet a čtrnáct nebo šestnáct centimetrů. Orientační ceny jednoprůduchových komínů se pohybují od devatenácti set do dvou a půl tisíce korun za běžný metr. U dvouprůduchových asi od čtyř do pěti tisíc korun za běžný metr. Univerzální komínová konstrukce s dvěma průduchy umožňuje přejít na momentálně levnější druh paliva.
Pravidelné prohlídky komína
I o komín, ačkoliv působí jako to poslední, co by nás mohlo na domě znepokojovat, je nutné pečovat. V první řadě musí být komínové těleso řádně zkolaudováno. Při kolaudaci totiž revizní technik komínů zkontroluje odtah spalin po celé jeho délce. V zásadě to zname ná, že posoudí bezpečnost a spolehlivost konstrukce odtahu spalin, a zda konstrukce a vnitřní průměr odpovídají danému typu spotřebiče. Revize spalinových (kouřových) cest a jejich pravidelné kontroly a čištění mohou provádět pouze k tomu oprávněné osoby - s živnostenským listem na kominické práce - příslušní revizní technici komínů. "Bohužel už řada lidí zemřela jen proto, že prohlídku prováděl člověk, který neměl dostatečné vědomosti, aby správně posoudil bezpečnost komína," říká Jaroslav Schön, viceprezident Společenstva kominíků České republiky, které se mimo jiné stará o zkoušky kominických mistrů a revizních techniků komínů. "Prozkoušení a pravidelně proškolovaní odborníci jsou jedinou zárukou kvalitní revize."
Vady komínových těles
Stejně jako každá stavební konstrukce, i komín může mít své vady a nedostatky. "Ty vznikají nejen nevhodným návrhem, špatným pracovním postupem, ale i nedostatečnou údržbou," vysvětluje Jaroslav Schön. Návrh i montáž každého komínu by měla provádějící firma konzultovat s odborníkem, protože následné opravy špatně provedené konstrukce odtahů spalin jsou v mnoha případech velmi složité a zbytečně celou stavbu prodražují. Nejrozšířenějším typem býval jednovrstvý komín, kdy komínový průduch je vytvořen dutinou ve zdivu z pálených cihel s vnitřní omítkou. Lze jej však použít pouze pro vytápění tuhými palivy s vyšší teplotou spalin, a to jen do té doby, kdy například vlivem nedostatečné údržby dojde k nahromadění sazí v komínovém průduchu a jejich následnému vyhoření. Pak může obvodový plášť komína popraskat a ztratí svoji těsnost. Proto se v poslední době raději používají vícevrstvé keramické komíny (viz obr. na str. II), kde veškeré působení spalin eliminuje kvalitní, zpravidla šamotová vložka. Její materiál odolává působení kondenzátu spalin a chemikáliím v něm obsaženým i působení vysokých teplot. Zdivo jednovrstvých komínů se často naruší, pokud je někdo napojí k plynovému kotli nebo na kapalná paliva. Spaliny s obsahem vodní páry při styku se studenými stěnami komínového průduchu totiž kondenzují a dochází k narušování malty komína a jeho krycí desky. V tomto případě lze vyvložkovat jednovrstvý komín komínovou vložkou nebo postavit komín nový - vícevrstvý. Při topení kvalitním tuhým palivem by u jednovrstvého komínu nemělo docházet k problémům. Pouze při spalování nekvalitního paliva se mohou usazovat tuhé částice na stěnách komínového tělesa. Některé bývají hořlavé a mohou se vznítit. Komín popraská, ale hrozí i to nejhorší - požár. Pokud si pořídíte vícevrstvý keramický (šamotový) komín, neměli byste mít problémy. Nesmí však selhat ten, kdo ho staví. "Při montáži komínu musí být dodržen montážní postup a například zámky komínové vložky do sebe musí zapadat tak, aby kondenzáty spalin nepronikaly až na povrch," vysvětluje Vojtěch Policar z firmy Schiedel, Nehvizdy, která je nejznámější tuzemskou firmou zabývající se komínovými systémy. "To znamená, že komínové vložky musí být sestaveny takzvaně po vodě a spojeny speciální spárovací hmotou." Pokud si nevěříte, můžete se obrátit se stavbou komínu na stavební firmu, na kterou je dobré sehnat reference.
Kontrola a čištění komínů
Podle zákona o požární ochraně je každý majitel komínů povinen ve lhůtách stanovených právním předpisem zajišťovat jejich pravidelnou kontrolu a čištění, odstraňovat zjištěné závady.Na zákon navazuje vyhláška č. 111/1981 Sb., která určuje lhůty, ve kterých se komíny musí čistit a kontrolovat. Například vícevrstvé komíny pro odtah spalin od spotřebičů na plynná paliva o výkonu do 50 kW se kontrolují dvakrát do roka. Odpovědnost za stav kouřových cest je tedy plně na majiteli.
V současné době funguje v oboru kominík takzvané tržní prostředí. Na některých místech ČR jsou kominické služby prakticky nedostupné, protože některé firmy provádějí jen ty činnosti, které jsou pro ně finančně výhodné.To však žádného majitele v případě požáru či jiné havárie rozhodně neomlouvá a za stav spotřebičů a spalinových cest nese podle zákona plnou odpovědnost.
