Koberce se v naprosté většině celoplošně lepí

aktualizováno 
-
Mnoho lidí argumentuje tím, že dříve se problematice sezení nevěnovala tak velká pozornost, a zdravotní problémy se vyskytovaly jen sporadicky. Jde tedy dnes o přecitlivělost a hledání potíží tam, kde nejsou? Ne, problém je totiž v tom, že ne všechny věci bývaly špatné. Pamětníci si vzpomenou, že školní lavice byly dřevěné, tmavozelené natřené, aby se šetřil zrak. Byl to vlastně propojený soubor stolku s odklápěcí deskou (aby se dalo v lavici vstát) a tvarované lavice. Stolek měl šikmou pracovní plochu, což bylo dobré pro správné držení hlavy: nemusela se předklánět, pracovní plocha byla nastavena proti očím. Dnes dítě musí nad rovnou deskou stolku hlavu sklánět, a tak si namáhá krční obratle. To bývá častým důvodem bolesti hlavy malých školáčků. Přední část sedadla školní lavice byla zaoblena, aby netlačila v podkolení. V zadní části sedadla byl vytvarován již zmíněný klín pod úhlem 30 stupňů, natáčející pánevní pletenec. Nad klínem mělo opěradlo mírně vybraný tvar, aby se získal prostor pro zadeček. Nad tímto projmutím naopak mírně vystupovala bederní opěrka (do těchto míst se za záda skládaly ruce při nácviku správného sezení). Opěradlo nahoře zakončovala oblina přecházející do další lavice, tedy do horní části pracovní desky. I zde bylo zajímavé funkční řešení. Horní část desky byla rovná, profrézovaná na penál, tužky, pera, gumy a s otvorem pro kalamář. Deska šikmé části stolku se celá (nebo její část) odklápěla - proto, aby dítě správně sedělo (vzdálenost mezi stolkem a lavicí byla fixní), aby žák mohl v lavici pohodlně vstávat a vystupovat z ní, a také pro usnadnění přístupu k věcem na polici pod pracovní deskou. Pro zavěšení aktovky byl na bočnici lavice upevněný háček. Školní lavice se vyráběly v různých velikostech pro správné sezení malých i velkých žáků. Vše bylo důmyslně a do detailu vymyšleno. Dnes bychom řekli »ergonomicky dobře vyřešený úkol.« A vůbec nevadí, že tehdejší dobré školní lavice pasivně chránící děti před předčasným vznikem páteřních a dalších onemocnění byly vymyšleny dříve než sama ergonomie neboli nauka o vztazích a zákonitostech v pracovním procesu. Slova ergon a nomon, práce a zákon, byla totiž použita k názvu vědy vzniklé teprve za druhé světové války. Je škoda, že k mnohým výrobcům se její poznatky nedostaly dodnes.

Autor:



Nejčtenější

Peklo se sousedem. Kůlnu přestavěl na továrnu s pětimetrovým komínem

1

Místo kůlny má soused na zahradě zděnou budovu, ve které podniká, vyrábí dřevěné suvenýry. Z komína se valí kouř a...

Až se muž vrátí, ložnici nepozná. Manželka ji proměnila za 300 tisíc

Na novou ložnici si Tereza připravila 300 tisíc korun.

Ložnice Terezy a jejího manžela připomíná skladiště. Místnost je přeplněná starým nábytkem, nekvalitní manželskou...



Deset let stavěl dům z pohledového betonu. Inspiroval se v Japonsku

Výrazné vodorovné slunolamy podporují exotický vzhled domu a zároveň chrání...

Příběh tohoto domu je vyprávěním o cestě za snem, lásce k architektuře, ideálech a zejména o houževnatosti, se kterou...

Za Prahou si postavili dům snů. Obavy z dřevostavby jsou zbytečné

Stavba domu trvala pět měsíců od kopnutí do země po stěhování do hotového.

Renata a Ladislav pobývali dlouhé roky v Americe, ve dřevěném domě. Kolem nich žila spousta dalších lidí v...

Rodina si za městem postavila vilku. Zachránila stromy i peněženku

Manželé si dům postavili na okraji severoitalského městečka Fagnano Olona.

Mladá rodina se dvěma malými dětmi si v sadu v severoitalském městečku Fagnano Olona postavila vilku, která všem...

Další z rubriky

Peklo se sousedem. Kůlnu přestavěl na továrnu s pětimetrovým komínem

1

Místo kůlny má soused na zahradě zděnou budovu, ve které podniká, vyrábí dřevěné suvenýry. Z komína se valí kouř a...

Obývací kuchyně ve srubu vyšla na 500 tisíc. Zábradlí muselo pryč

Obývací kuchyně v přízemí získala novou moderní tvář.

Lucie svůj srub za Prahou miluje. Ráda by se do něj s rodinou přestěhovala na trvalo. Místnosti však nejsou pro...

Venkov v Praze. Z kopce nad Vltavou je nádherný výhled na hlavní město

Denisa Hejlová, vedoucí katedry marketingové komunikace a PR na FSV UK, na...

„Když někomu řeknu, že jsem z Děvína, představí si Bratislavský hrad. Stejnojmennou čtvrť zná málokdo, přitom tvoří...



Najdete na iDNES.cz