Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

V Paříži se učí na židlích starých víc než 160 let. Studenti si zvykli

  1:00aktualizováno  1:00
"Byl to první krok k moderní architektuře," prohlásil Le Corbusier o knihovně sv.Jenovéfy v Paříži. Tak předběhla svou dobu, až se to studentům nevyplatilo. Dodnes sedí na židlích, které navrhl autor budovy, a to před více než 160 lety.

V roce 1830, poprvé v dějinách knihoven, rozhodla francouzská vláda o tom, že vznikne veřejná knihovna jako samostatná budova, která nebude součástí kláštera či zámku, jak tomu bývalo doposud.

Od rozhodnutí k činům to ovšem trvalo ještě několik let. Teprve v roce 1843 započala stavba, jež byla dokončena roku 1851. Své jméno dostala po souborech, které dříve patřily klášteru svaté Jenovéfy, celkem 80 tisíc knih. Dnes jich má kolem dvou milionů.

Příběhu slavné knihovny se věnuje poslední díl francouzského dokumentárního cyklu Architektura (ČT2 v sobotu 8. prosince v 14:20).

Fasáda budovy knihovny svaté Jenovéfy nese jména 810 významných spisovatelů a...

Fasáda budovy knihovny svaté Jenovéfy nese jména 810 významných spisovatelů a myslitelů.

Čekání architekta trvalo dlouho

Autorem návrhu knihovny se stal Henri Labrouste. Na první stavbu čekal do čtyřiceti let, kvůli svým rozepřím s Akademií architektury. Nakonec se dočkal.
Neměl však před sebou vůbec jednoduchý úkol, protože místo v Latinské čtvrti, kde je řada fakult (ale také hospůdek a kavárniček), přímo proti Pantheonu, bylo atraktivní, ale malé.

Úzký pozemek o délce 80 a šířce 21 metrů tak předurčil tvar stavby.
Labrouste navrhl pro pět set studentů, kteří sem mohli denně docházet (a studovat až do 22 h), budovu v podobě jednoduchého kvádru o dvou podlažích, k níž zezadu připojil ještě jeden objem, a to schodiště.

Fotogalerie

První podlaží slouží jako depozitář, který je pečlivě rozdělený na jednotlivá oddělení, v nichž jsou uloženy tisíce svazků.

Celé druhé podlaží pak patří čítárně o rozměrech 80 × 15 × 17 m , která se časem novým uspořádáním stolů rozšířila až na kapacitu 700 míst.

Poprvé v dějinách knihoven byly odděleny vzácné tisky od prostoru určeného pro čtenáře.

Labrouste navrhl nejen knihovnu, ale i nábytek včetně židlí. Jsou dokonalé rovné, a také "dokonale" nepohodlné, to kvůli nízké opěrce zad, která se po hodinách studia zarývá do zad. A houpat se na židli? Zcela vyloučené, robustní a rovné nohy brání jakékoliv snaze o únik z dané pozice. Možná i díky tomu ovšem vydržely víc než 160 let!

V čítárně je místo pro 700 studentů.

V čítárně je místo pro 700 studentů.

Železem proti ohni

Henri Labrouste musel knihovnu ochránit zejména před ohněm, i proto použil místo dřevěného krovu kovovou konstrukci a kámen. Železo se v té době používalo na nádražích, mostech či halách tržnic, poprvé u podobné stavby. A navíc Labrouste železo nezakryl, naopak je vystavil na odiv.

Pierre François Henri Labrouste

11. května 1801 – 24. června 1875

Francouzský architekt vystudoval l' École des Beaux Arts. Několik let strávil v Římě. Byl jedním z prvních, kteří využívali kovové konstrukce a uvědomili si jejich význam v architektuře.
Je autorem nejen knihovny sv. Jenovéfy, ale také studovny Francouzské národní knihovny v Rue de Richelieu. I zde použil své oblíbené kovové konstrukce.

A stejně jako šokoval uvnitř, překvapil Labrouste i zvenčí. Místo tehdy oblíbeného neoklasicismu, který využíval zdobnost a dekorativnost antiky, zvolil jednoduchost a střídmost. Fasáda je hladká, vchod nenápadný a překvapivě malý.

Teprve za dveřmi se objevují sloupy, vstupuje se přece do "chrámu vědění". Na podlaze byly použity mramorové dlaždice s přísným geometrickým vzorem. Na zdi vestibulu nechal Labrouste vymalovat zahradu, na níž už nezbyl prostor kolem budovy.

Studovna Francouzské národní knihovny vznikla několik let po knihovně svaté...

Studovna Francouzské národní knihovny vznikla několik let po knihovně svaté Jenovéfy. Autor Henri Labrouste použil obdobné prvky.

Slova chvály, která pronesl na jeho adresu slavný Le Corbusier, si zasloužil i díky jednoduché, moderní fasádě. Na ni použil dnes nesmírně obdivovaný prvek: 810 vyrytých jmen těch, kteří posunuli lidské vědění dopředu.

Autor:






Nejčtenější

Centrum obytného prostoru tvoří kuchyňský ostrov, jehož pracovní deska je...
Majitel bytu na Vinohradech vsadil na bílou barvu a kazetové dveře

Bydlení na Vinohradech láká v Praze spoustu zájemců. A to přesto, že bez náročné rekonstrukce se zde obejdou jen těžko. V tomto případě však majitel teprve po...  celý článek

Novinka Minimal black matt 20 year light - klika má na své čelní straně...
Černé matné kliky jsou módní, umějí už dokonce v noci i svítit

Je jako podaná ruka: hned víte, zda je vám příjemná. Kliky u dveří se dotýkáme mnohokrát za den, přitom si jen málokdy uvědomíme, jak se v průběhu let dveřní...  celý článek

Autorem neobvyklého domu s dynamickým interiérem je architekt Kazuyasu Kochi.
Dům šejdrem rodině nevadí. Na barvy a lichoběžníky si postupně zvyká

Někdo by v interiéru s hysterií barev a nepravých úhlů zešílel, jiný si v něm libuje a s láskou bydlí. V japonském domě, kde i dveře jsou lichoběžník, bydlí...  celý článek

Přestavba na moderní bydlení pro rodinu s dítětem získala řadu ocenění za to,...
Domek v dělnické kolonii se po přestavbě proměnil na moderní bydlení

Dům je součástí historického souboru dělnické kolonie, která vznikla v průmyslové části jižního Londýna na přelomu 18. a 19. století. Po rekonstrukci slouží...  celý článek

Tady žil na sklonku života Ota Pavel u převozníka Jaroslava Zýky. Dnes je...
Chalupy slavných. Otu Pavla těšila rybárna, Šebánka zase Žrapidla

V malebné roubence z filmu Smrt krásných srnců byla chalupou, ve které spisovatel Ota Pavel skutečně žil. „Přestože jsem projel skoro celý svět, nikde mi...  celý článek

Další z rubriky

Farma Debbie Reynoldsové - interiér hlavní obytné budovy
Jak se prodávají nemovitosti po Leie z Hvězdných válek a její matce

Vrata hollywoodských studií se stále častěji otvírají, aby v dražbách nabídly vzácné rekvizity z hlavního města průmyslu zábavy. A to jak z dob dávno minulých,...  celý článek

Kapli tvoří jen sklo a dřevo (kromě betonové podlahy).
Kaple má stěny i strop pouze ze skla a dřeva. Tady by se vdávala každá

Velkoměstům většinou dominují katedrály, mešity nebo synagogy, aby ukázaly svoji nadřazenost nad věřícími. Přesto ojediněle ustupují střídmosti. Důkazem jsou...  celý článek

Autorem neobvyklého domu s dynamickým interiérem je architekt Kazuyasu Kochi.
Dům šejdrem rodině nevadí. Na barvy a lichoběžníky si postupně zvyká

Někdo by v interiéru s hysterií barev a nepravých úhlů zešílel, jiný si v něm libuje a s láskou bydlí. V japonském domě, kde i dveře jsou lichoběžník, bydlí...  celý článek

Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.