Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Knihovna není přežitek

aktualizováno 
Rozdíl mezi novinářstvím a literaturou je v tom, že novinařina se nedá číst, zatímco literatura se nečte, pravil kdysi s notnou dávkou skepticismu básník, prozaik a dramatik Oscar Wilde.
Rozdíl mezi novinářstvím a literaturou je v tom, že novinařina se nedá číst, zatímco literatura se nečte, pravil kdysi s notnou dávkou skepticismu básník, prozaik a dramatik Oscar Wilde. Jenže i knihy které nikdo nečte, je třeba někde uložit. A tak i dnes, v době počítačů, potřebuje většina lidí knihovnu. Někdo malou, jiný knihovnami zaplní celý byt.

Většinou je úplně jedno, zda si pořídíte knihovnu zasklenou či nikoliv. Prach si do ní najde cestu vždycky. Výjimkou jsou prosklené knihovny s vyklápěcími dvířky. "Systém jejich konstrukce totiž přístup prachu téměř vylučuje," tvrdí Petr Svoboda z firmy Expatria o knihovnách Björknas, jejichž podoba pochází už z roku 1910, kdy je začal ve své továrně ve Finsku vyrábět baron Leopold Hisinger. Knihovny s horizontálními výklopnými skleněnými dvířky pro každou polici tak připomínají vitríny v muzeu. Udržet v nich pořádek je o to jednodušší, že se vyrábějí ve třech výškách - 31, 36 nebo 47 centimetrů a šířce 87 centimetrů, což odpovídá nejčastějším rozměrům knih. Jde o stavebnicový systém, u něhož lze jednotlivé skřínky stavět na sebe jako kostky lega. Doplnit je můžete i zásuvkami a rohovými díly. Cena jednotlivých dílů se ovšem pohybuje průměrně od 3280 do 10 780 korun.

Někdy stačí jen police

Prachu u otevřených knihoven se bát nemusíte. Ten, který se na knihách samozřejmě během určité doby usadí, bývá při pohybu v místnosti "přenášen" sem a tam, takže na knihách nikdy vysoká vrstva nezůstane. Někteří "znalci" tvrdí, že prach se usazuje pouze tři roky, pak se jen volně přemisťuje... V knihovnách se sklem se naopak prach usadí, a už se nehne. Takže výsledek bývá úplně stejný, kromě ceny. O tom, zda zvolit zasklené, či otevřené police může ovšem kromě nižší ceny rozhodnout ještě další okolnost, a tou jsou děti. Pro ně se mohou stát prosklená dvířka knihoven dosahující až k zemi poměrně nebezpečnou záležitostí. Úraz při dětských hrách pak na sebe nemusí dlouho čekat. Riziko představují také úzké regály plné knih, jejichž hloubka je pouze 28 až 30 centimetrů. Děti totiž s oblibou "šplhají" do vyšších regálů. Knihovna se pak může snadno převážit. Vysoké regály je proto lepší pomocí jednoduchých úhelníků přišroubovat ke stěně. Z hlediska akustiky místnosti jsou otevřené police se hřbety knih lepší. Skleněná dvířka naproti tomu zvuk v místnosti nepříjemně odrážejí. Pokud knihy příliš nepreferujete, nestyďte se za to. "Jeden z mých nejsmutnějších zážitků byl okamžik, kdy jsem v knihovně, kterou jsem navrhovala společně s dalším zařízením, našla pouze cédéčka," vzpomíná architektka Helena Fišárková, "vypadaly tam jako sirotci, protože výška polic jim samozřejmě neodpovídala. Teprve po odevzdání zakázky se mi zákazník totiž přiznal, že knihy čte pouze na internetu a že je v tištěné podobě pro svůj život nepotřebuje."

Jak si zpříjemnit čtení

Z užitného hlediska jsou proto lepší knihovny, u nichž máte možnost nastavit výšku polic podle velikosti knih. Pohodli nabízejí také knihovny se "schůdkem"' na odkládání knížek, protože většina lidí se při hledání titulů začne probírat i knihami, které původně nehledali. Místo schůdku může být dole hluboká zásuvka. Najde se zde místo na časopisy, ale také na knížky, na něž už není právě pěkný pohled, protože jsou oblíbené a často čtené. Samozřejmě se zde ukládají hřbety nahoru. Schůdek mohou nahradit i výsuvné desky, které se používaly u kancelářských registračních skříní. Knihovny by se neměly stavět proti dopadajícím slunečním paprskům. Názvy na hřbetech by mohly vyblednout, a hlavně ve vyšších regálech byste je mohli časem pracně hledat. Vysoké knihovny končící u stropu místnosti nemusí patřit jen do zámeckých knihoven. Musíte si k nim ovšem už preventivně pořídit pojízdný žebřík a vodicí lištu, protože provizorní náhražky bývají riskantní. Někteří výrobci - například německá Hülsta nebo italská Mobilegno dodávají žebříky už jako součást knihoven, v případě tuzemské produkce je většinou zapotřebí volit zakázkovou výrobu. Takový žebřík ovšem vyjde asi na pětadvacet tisíc.

Autor:



Nejčtenější

Výhrůžné i výchovné sousedské vzkazy se stále objevují na domovních nástěnkách...
Nejvtipnější sousedské vzkazy. Jaký druh lidí je s chutí vyvěšuje?

Odolaly nástupu mailů a sociálních sítí. Výhrůžné i výchovné sousedské vzkazy se stále objevují na domovních nástěnkách...

Možnost vidět, cítit a využívat zahradu a okolní pozemek ve velkém propojení a...
Hledání domova skončilo. Moderní chalupu si postavili v CHKO Beskydy

Příkrý svah, za zády les a výhled do malebné krajiny, manželům bylo okamžitě jasné, že tady chtějí mít nový domov....



Přístupovou cestu a terasu lemují záhony okrasných travin a kvetoucích rostlin.
Mají dům, ze kterého vidíte celý kraj díky velkým proskleným plochám

Snem manželského páru bylo bydlení na kopci s výhledem do krajiny, nejlépe mimo dosah lidí. Nakonec zůstali na okraji...

Na proměnu měla Tereza připraveno 25 tisíc korun. Novou postel jí zaplatili...
Tereza potřebuje nový pokoj. Stůl odmítla, pracuje v manželské posteli

Tereza miluje módu, historii a láká ji svět bohatých drapérií a paruk, ale zároveň má ráda svobodu a hlavně odvážné a...

S ohledem na zeleň se celý projekt nakonec jmenuje Drn, i když pracovní název...
Na Národní třídě v Praze se brzy otevře stavba Drn za 1,5 miliardy

Stavba nové budovy na rohu Národní třídy a Mikulandské ulice v centru pražské památkové rezervace se chýlí ke konci....

Další z rubriky

Velkoryse pojatý prostor má celkovou rozlohu dvě stě čtyřicet metrů čtverečních.
V továrně našli manželé nový domov. Bydlí mezi rajčaty a obrazy

V australském Richmondu přestavěli starou továrnu z šedesátých let na nízkoenergetický rodinný dům. V neotřelé stavbě...

V této kuchyni se žije. Rodina usedá na teakové židle okolo masivního teakového...
Do bytu v domě z roku 1860 použili mix starého a nového nábytku

V malebném domě, jehož kořeny sahají až do roku 1860, v lázeňském městě Teplice se Martin narodil. Svého času dům...

Barokní zámeček s mansardovou střechou získal své jméno podle Hanse Paula...
V Praze stojí 78 zámků a hradů. O některých jste asi nikdy neslyšeli

Pražský hrad a Vyšehrad zná každý. Když se ale zeptáte na další zámky a hrady v metropoli, tak deset jich nedá...



Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.