Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Technická knihovna je balzámem na duši. V plánu je zpřístupnění střechy

  1:00aktualizováno  1:00
V lednu oslavila Národní technická knihovna 300 let od svého založení. I když nestudujete, navštivte s námi budovu, která je překvapivě barevná a otevřená různým nápadům. Navrhli ji bývalí studenti nedaleké architektury a AVU, kteří přesně věděli, co potřebují knihy i jejich čtenáři.

Atrium vynikne při pohledu z ochozů z pátého či šestého patra. | foto: Jiří Podrazil

V roce 1705 požádal Christian Josef Willenberg císaře Leopolda, aby směl „šest osob stavu panského, čtyři rytířského a dva městského vyučovati v umění inženýrském“.

Tento slezský odborník na stavbu vojenských pevností se v Praze usadil po poslední válce Habsburků s Francií, po které císař Leopold svým poddaným nařídil opustit nepřátelskou Francii a usadit se v habsburských zemích. A přemýšlel, čím se bude živit.

V květnu 1705 však Leopold I. umírá. Willenbergově žádosti vyhověl jeho nástupce Josef I. a ukládá českým sněmovním komisařům návrh projednat. Ti však nereagují a Christian Josef Willenberg adresuje svou žádost o devět let později císaři znovu, již Karlu VI., a rovnou i českým stavům.

Fotogalerie

Prosba o doživotní rentu za učení žáků v umění inženýrském mohla působit velice nezvykle, ačkoliv ve středověku fungovalo v Evropě již několik univerzit, žádná se tomuto oboru nevěnovala (Technická univerzita v Berlíně vznikla až v roce 1770).

České stavy však žádosti v listopadu 1717 vyhověly a Christian Josef Willenberg se stal prvním stavovským profesorem inženýrství. Od 7. ledna 1718 vyučoval ve svém domě výstavbu obranných pevností a posléze i zeměměřičství, kreslení map, odvodňovací práce a konstrukci různých strojů. Zároveň Willenberg dostal jednorázově 300 zlatých na nákup knih, které se staly základem fondu Národní technické knihovny.

Za působení třetího profesora Františka Antonína Linharta Hergeta se inženýrské studium stalo součástí filozofické fakulty pražské univerzity a v důsledku velkého zájmu studentů se z Klementina stěhovala v roce 1786 do bývalého Svatováclavského semináře v Husově ulici.

V březnu 1803 podepsal císař František I. dekret o založení Stavovského polytechnického ústavu, který se v roce 1815 stal samostatnou školou (dnešní ČVUT).

Kam s knihami?

S rostoucím zájmem studentů o studium a prohlubujícími se technickými znalostmi se rozrůstal i knihovní fond technické univerzity a vyhrazené prostory v Klementinu a dvou externích skladech přestávaly stačit. Státní technická knihovna tak hledala místo pro výstavbu zcela nové budovy.

V anonymní soutěži z roku 2000 zvítězil návrh studia AK Architekti. Netradiční oblou stavbu navrhli Roman Brychta, Adam Halíř, Václav Králíček a Petr Lešek, kteří na ČVUT vystudovali architekturu a prostředí a potřeby studentů dobře znali.

Požadavky investora na depozitář knih a knihovnu nadcházejícího století vyřešili koncepčně a zároveň hravě. V návrhu se inspirovali zajímavými knihovnami ze světa a zároveň jí vrátili původní ideu centra vzdělanosti a místa setkávání.

Konstrukce knihovny je schválně odkryta, aby ji návštěvníci mohli rovnou...

Konstrukce knihovny je schválně odkryta, aby ji návštěvníci mohli rovnou studovat. S technicistní šedí betonu kontrastují organické barevné plochy na kaučukové podlaze, která tlumí kroky.

„Přes parkoviště studenti dříve vyšlapali křižovatku mezi budovami školy, proto má knihovna čtyři vchody ze všech stran a žádný není hlavní. Pocitově tak nenarušuje volnost prostoru, auta parkují v podzemí,“ vysvětluje jednu z myšlenek návrhu Michaela Vydrová, která nás budovou provází.

Dalším unikátním nápadem je otevřené atrium, kolem kterého se vypíná pět z celkem šesti pater se studovnami a regály s knihami. Volný prostor působí impozantně a zároveň funguje jako komín pro výměnu vzduchu. Návštěvníka nechává nadechnout, ulevit očím od čtení, rozběhnout fantazii.

K tomu přispívají černobílé kresby na stěnách a zábradlí, organické barevné obrazce na podlaze a všudypřítomné technické údaje od výšky stropu až po množství spálené energie při vyšlápnutí do patra. Výzdobu navrhlo sdružení PAS (Produkce Aktivit současnosti) - Vít Havránek,Tomáš Vaněk a Jiří Skála. Černobílé kresby vytvořil rumunský umělec a novinář Dan Perjovschi.

Studnice vědění se spojuje s galerií moderního umění, staré a nové spolu harmonicky tvoří jednotu. Všudypřítomné humorné piktogramy od Petra Babáka zároveň usnadňují orientaci zahraničním studentům, kteří tvoří zhruba 22 procent návštěvníků.

Technické finesy

Není náhodou, že se technická knihovna pyšní mnoha technickými zajímavostmi a unikátním řešením. Oválná budova na ploše 38 661 m² má devět pater, šest nadzemních a tři pod povrchem a funguje jako energeticky úsporná stavba. Její aerodynamický tvar (s výškou 24 metrů na půdorysu 75 × 75 metrů) halí skleněný plášť, který poskytuje dostatek přirozeného světla a zároveň důrazně odděluje budovu od okolí.

Přečtěte si také reportáž Technetu o zákulisí NTK

Narodní technická knihovna v Praze

Prosklená střecha nad atriem kumuluje teplo a prosvěcuje celý prostor, který hýří barvami díky odleskům podlahy. Přirozené světlo proudí tam, kde jsou lidé, v zastíněných místech stojí regály s knihami. Proto se nacházejí studovny a místa pro studium či odpočinek po obvodu budovy či atria. Interiér překvapí svou lehkostí, sloupy mají místo obvyklých 5 až 7 metrů rozpon 15 metrů a svým tvarem připomínají trychtýř.

Váha pater je tak rozložena jiným způsobem a prostor není potřeba dělit nosnými stěnami. Využití knihovny se neustále proměňuje podle měnících se potřeb a nároků jejích uživatelů, a proto ji autoři navrhli jako otevřené místo, které lze uzpůsobovat příčkami nebo posuvnými regály.

„Například terminály v mezaninu se využívaly velmi málo, tak je IT oddělení upravilo na počítačové hry. Studenti se tak mohou odreagovat od učení,“ ukazuje Michaela Vydrová.

Stavebnímu zaměření knihovny odpovídá i použití pohledového betonu v interiéru. Stropy slouží jako sálavé nebo chladící plochy, které doplňuje řízené odvětrávání okny.

Ozvěnu tlumí protihlukové prvky - tenké duté betonové obdélníky položené na zábradlí a bílá stěna sahající přes všechny patra atria. „Občas zde pořádáme koncerty, zvuk se v prostoru dobře nese. Hrála tu i Česká filharmonie a akustiku si pochvalovala,“ vzpomíná Michaela Vydrová.

Budova získala mnoho ocenění například Czech Grand Design 2009, Best of Realty...

Budova získala mnoho ocenění například Czech Grand Design 2009, Best of Realty 2009, Grand Prix - Národní cena za architekturu 2010 nebo Cenu Klubu Za starou Prahu za citlivé začlenění do původní zástavby.

Druhý domov studentů

V knihovně stráví studující mnoho času a do velké míry záleží na jejím prostředí a personálu, jestli do ní studenti chodí rádi nebo z nutnosti. Architekti Národní technické knihovny vycházeli z vlastní zkušenosti i předvídali budoucí trendy, a tak tu najdete uzavřené místnosti pro více lidí i pro jednoho, lenošky a automaty s občerstvením. Ano, tady můžete jíst, pít, a dokonce i mluvit!

Samozřejmě nesmíte rušit ostatní, ale za tlumený hovor nebo diskusi nad učivem vás nikdo nevyhodí. Pro ty, kdo vyžadují absolutní ticho, tu funguje tichá studovna, a kdo se dokáže učit jen v noci, využije noční studovnu.

Nadšení knihomolové tu mohou strávit i několik dní v kuse (knihovna je otevřená od 8 do 22 hodin, mezi 22. a 2. hodinou je přístupné 3. patro a od 2 do 8 hodin funguje noční studovna). „Studenti často říkají, že se jim doma špatně učí, a chodí raději sem. Ve zkouškovém období tu bývá najednou až dva tisíce lidí,“ usmívá se Michaela Vydrová.

Naštěstí s tím architekti počítali již v návrhu, a tak rekuperace a odvětrávání pružně reaguje na množství lidí uvnitř (v budově tak není potřeba klimatizace, a přesto se teplota celoročně drží kolem 22 °C). NTK uvažuje i o zpřístupnění zatravněné střechy, která by mohla sloužit k venkovnímu posezení.

Národní technická knihovna je navržena tak, jak se lidé v knihovně chovají, ne podle představ, jak by se v ní měli chovat. A proto je stále plná.

Osm let provozu ukázalo, že knihovna neslouží jen ke studiu a půjčování knih, ale i jako kulturní centrum. Spolupracuje s Kampusem Dejvice a Prahou 6 na kulturních, společenských a odborných projektech. Při příležitosti 300. výročí založení knihovnické sbírky chystá NTK letos řadu akcí.

Budova získala mnoho ocenění například Czech Grand Design 2009, Best of Realty 2009, Grand Prix - Národní cena za architekturu 2010 nebo Cenu Klubu Za starou Prahu za citlivé začlenění do původní zástavby.

Pyšníme se jen málo stavbami, které by získaly mezinárodní věhlas, líbí se Čechům, navrhli je čeští architekti a postavily se za české peníze. Národní technická knihovna je jejich královnou.

Autoři:



Nejčtenější

Zachránili starý mlýn a kolem něj vybudovali soustavu rybníčků

Jednotlivé rybníčky jsou vzájemně propojené a protéká jimi potok. V těch...

Mlýn v údolí Zákolanského potoka nedaleko Okoře obklopuje soustava rybníčků. Málokoho by napadlo, že je postupně...

Milovaný dům za Prahou opustili. Postavili si lepší ve Slezsku

Dům je vzhledově téměř totožný s prvním, zděným domovem majitelů.

Aneta s Martinem neměli s bydlením problém. Žili se dvěma dětmi v pěkném zděném domě nedaleko Prahy, sousedé byli...



Snila o vaně a posteli. Na 22 metrů čtverečních se vešlo mnohem víc

Kromě úložného schodiště je v hlavní zóně umístěn žebřík, který usnadňuje...

Získat kvalitní bydlení za rozumnou cenu není na Tchaj-wanu snadné. Mladé ženě se po dostudování začalo vše točit kolem...

Horská chata v Orlických horách láká na všechny možné požitky

Těleso krbu nechala autorka interiéru vestavět do dřevěné stěny s úložným...

Postavit v horách chatu, která souzní s okolní přírodou i stavbami, není jednoduché. Zejména pokud má sloužit jak...

Starý dům dvojice umělců pracně zrekonstruovala vlastními silami

Původnímu viničnímu domku se Martinovi s Danielou podařilo vrátit jeho bývalou...

Historie bývalého viničního domku, během let rozšiřovaného a přistavovaného, sahá daleko. Levé křídlo je prý staré...

Další z rubriky

Mladým architektům, a nejen jim, se nelíbí absence otevřených soutěží

Zelné náměstí v Brně prošlo úspěšnou rekonstrukcí.

Mladým brněnským architektům a urbanistům, sdruženým ve skupině GEN Brno, se nelíbí, že město chystá řadu velkých...

Architektka Jiřičná je pro Brity hvězdou, ocenili ji za celoživotní dílo

Eva Jiřičná má rekonstrukce, kde se použijí moderní materiály, opravdu ráda

Londýnský festival designu udělil české architektce Evě Jiřičné letošní medaili za celoživotní dílo. Ocenění náleží...

Vila v Karibiku je jako vlastní soukromé letovisko s pláží a kuchařem

Vila stojí na západním pobřeží ostrova Providenciales nedaleko stejnojmenného...

Sídlo velké 455 metrů čtverečních se zahradou a patnáctimetrovým bazénem v britském zámořském území Turks a Caicos je...



Najdete na iDNES.cz