Záplava květů na jaře a na sklonku léta, spousta dekorativních barevných plodů, které často vydrží až do prvních mrazíků, to je snem snad každého zahrádkáře. Na více než sto procent ho mohou splnit keře, jejichž plody je možné s úspěchem využít v kuchyni. Nejen dobře chutnají, ale dokonce i prospívají zdraví.
"Jako malý kluk jsem zkoušel, co všechno se dá na zahradě jíst. Měl jsem štěstí, nanejvýš mi bylo špatně," vzpomíná Vladislav Abrhám z Plzně. "Moje děti jsou po mně,a tak se ohlížím po zeleni, která by byla na mém pozemku pěkná a zároveň bezpečná. Slyšel jsem, že je možné pěstovat mnoho celkem neznámých druhů dřevin, které hezky vypadají a jejich plody jsou jedlé. A třeba takové víno z různých voňavých bobulí nemusí být špatné. Že by si na své přišli i dospělí výzkumníci." Keře, jakými jsou mimo jiné rakytník, dřín, dřišťál, hlošina, nejsou zcela neznámé. Častěji se však objevují v parcích, jen málokdo totiž ví, jak je pěstovat na zahradě a že si může zpestřit jídelníček jejich plody. Většinou potřebují světlé místo a udržují se nenáročným prosvětlováním koruny jako všechny ostatní bobuloviny - prořezávkou vnitřních postranních větví, pokud jsou příliš husté. Na zahradách se dobře daří například rakytníku řešetlákovému, pokud na něj svítí slunce. Potřebuje dostatek vápníku v půdě, jinak je na živiny a vláhu nenáročný: vydrží skoro všechno. A však kdo by si na zahradu vysadil jen jeden keř, žádných plodů se nedočká. Rakytník je mezi keři téměř výjimkou, je totiž jednodomý. To znamená, že na jedné rostlině jsou květy jen jednoho pohlaví. Plody dává jenom keř se samiččími květy, které jsou opylené pylem přineseným větrem z květů samčích. To znamená, že by vám v zahradnictví měli doporučit koupi jak rostliny samiččí, tak samčí. Přesný počet metrů, jak daleko od sebe by měly být vysazeny, stanoven není. Záleží na tom, jestli mají prorůst do živého plotu, nebo dáte-li přednost více plodům na osamoceném keři. Minimální rozpon mezi keři by pak měl být dva až tři metry. Naopak ostatní keře mohou být zahradě zcela osamoceny. Dřišťálu obecnému se rovněž daří na výživné půdě bohaté na vápník, stejně tak jako dřínu obecnému. Ten by se měl vysazovat na jižně orientovaná místa. Aby i plody hlošiny úzkolisté dobře dozrály,potřebuje teplé chráněné místo s dostatkem světla. Tyto dřeviny, ač tradiční, nejsou k dostání v každém zahradnictví. Koupit se však dají. "Dřín, dřišťál, rakytník i hlošinu prodáváme na jaře a na podzim prostokořenné a celoročně v kontejnerech. Zákazníci si je tedy mohou vysadit kdykoli budou chtít," informuje Věra Václavíková z Lesoškolky Řečany nad Labem spojené se Střediskem zahradní architektury ve Staré Boleslavi. "Uvedené keře lze u nás koupit a na podzim budeme mít sortiment ještě širší, k dostání bude i jalovec a řada dalších druhů" doplňuje Zdeněk Nejedlý ze Školky Knížecí Dvůr v Tišicích u Mělníka.
Dřínkový mošt
Rozdrcené dřínky se smísí s vodou v poměru 2:1 a směs se nechá půl dne ustát. Potom se od usazené drtě oddělí šťáva. K jednomu litru vzniklé šťávy se přidá 150 gramů cukru a litr vody.Vzniklý mošt se nalije do láhví a sterilizuje.
Rakytníkový kompot
Opláchnuté plody se nasypou do sklenic a zalejí nálevem z jednoho litru vody, 700 gramů cukru a třemi gramy kyseliny citronové.Sterilizaci zajistí 15 minut v 90 stupňů teplé vodní lázni.
Ovocná vína
Plody se naplní asi třetina zcela čistého demižonu, doplní se vo dou a přidá se cukr podle chuti. Kvašení lze napomoci přidáním kvasinek. Hrdlo se uzavře kvasnou zátkou. Je možné použít i překryté sklenice s otvorem pro zátku. P o zkvašení se víno stočí do láhví.
Dřišťál obecný
Tento žlutě a voňavě kvetoucí keř dorůstá až do výše tří metrů. Rozšířený je ve světlých lesích a na suchých stráních celé Evropy, u nás hlavně v nižších a středních polohách. Křiklavě červené plody obsahují kromě vitaminu C také hodně kyseliny vinné a cironové. Dozrávají v září a říjnu. Za syrova mají osvěžující nakyslou chuť a lze je zpracovat do kompotů, marmelád, moštů i sirupů. Nejlepší jsou hodně zralé až přezrálé plody. Nedozrálé by se používat neměly, protože obsahují k požívání nevhodný alkaloid berberin. Z dřišťálového dřeva a kůry se dříve vyrábělo barvivo, kterým se žlutila vlna a kůže.
Rakytník řešetlákový
Domovem tohoto trnitého keře jsou říční nivy Dunaje či skalní sutě Alp. U nás je často vysazován v parcích, které zdobí svými šedozelenými, zespodu stříbřitými listy a ke konci srpna sytě červenými plody. Květy jsou nenápadnější. Malé oválné bobule není snadné z trnitých větví hromadně sklízet, a proto se pro ně ve velkém nepěstuje. Bobule jsou pikantní, šťavnaté a jemně nasládlé chuti. Dozrávají koncem srpna. Jsou však velmi hodnotné obsahují mnoho vitaminu C, vitaminy A, E, skupiny B, cukry, třísloviny, silice a oleje. Lze z nich připravit chutnou marmeládu. Šťáva či čaj z plodů má osvěžující účinky, pomáhá při nachlazení a prospívá obranyschopnosti organismu. Kromě vitaminových přípravků se z nich vyrábějí aromatické přísady do potravin, nápojů a likérů. Rakytník má dlouhý život může se dožít i sta let.
Dřín obecný
Pohledný rozložitý keř či strom, který je na jaře obsypán žlutými květy. Pochází z jižní Evropy a u nás roste divoce spíš v teplejších oblastech. Od srpna do října postupně zrají jeho podlouhlé vínově červené plody zvané dřínky. Spolu s rakytníkem a šípky patří k nejbohatším zdrojům vitaminu C. Dřínky obsahují i řadu aromatických látek a tříslovin. I syrové jsou chutné - nakysle sladké. Již ve starém Římě je hodovníci jedli jako delikatesu na závěr hostiny. V Orientu je dřín zase dodnes používán k přípravě sorbetu - osvěžujícího studeného nápoje. Dobrá je dřínková marmeláda, kompot, mošt šťáva i pálenka.
Hlošina úzkolistá
Pochází ze Středozemí a říká se jí česká oliva. Je tomu tak pro její vzhled - šedavé větévky a oválné listy rozložitého keře připomínají olivovník. Z voňavých žlutých květů dozrávají červenavé plody pokryté stříbřitými šupinkami. Obsahují cukry a vitamin C a jsou chutné i za syrova. Jako ze všech předchozích, i z nich lze vyrobit kompoty, marmelády, želé či šťávy zajímavé chuti.
"Jako malý kluk jsem zkoušel, co všechno se dá na zahradě jíst. Měl jsem štěstí, nanejvýš mi bylo špatně," vzpomíná Vladislav Abrhám z Plzně. "Moje děti jsou po mně,a tak se ohlížím po zeleni, která by byla na mém pozemku pěkná a zároveň bezpečná. Slyšel jsem, že je možné pěstovat mnoho celkem neznámých druhů dřevin, které hezky vypadají a jejich plody jsou jedlé. A třeba takové víno z různých voňavých bobulí nemusí být špatné. Že by si na své přišli i dospělí výzkumníci." Keře, jakými jsou mimo jiné rakytník, dřín, dřišťál, hlošina, nejsou zcela neznámé. Častěji se však objevují v parcích, jen málokdo totiž ví, jak je pěstovat na zahradě a že si může zpestřit jídelníček jejich plody. Většinou potřebují světlé místo a udržují se nenáročným prosvětlováním koruny jako všechny ostatní bobuloviny - prořezávkou vnitřních postranních větví, pokud jsou příliš husté. Na zahradách se dobře daří například rakytníku řešetlákovému, pokud na něj svítí slunce. Potřebuje dostatek vápníku v půdě, jinak je na živiny a vláhu nenáročný: vydrží skoro všechno. A však kdo by si na zahradu vysadil jen jeden keř, žádných plodů se nedočká. Rakytník je mezi keři téměř výjimkou, je totiž jednodomý. To znamená, že na jedné rostlině jsou květy jen jednoho pohlaví. Plody dává jenom keř se samiččími květy, které jsou opylené pylem přineseným větrem z květů samčích. To znamená, že by vám v zahradnictví měli doporučit koupi jak rostliny samiččí, tak samčí. Přesný počet metrů, jak daleko od sebe by měly být vysazeny, stanoven není. Záleží na tom, jestli mají prorůst do živého plotu, nebo dáte-li přednost více plodům na osamoceném keři. Minimální rozpon mezi keři by pak měl být dva až tři metry. Naopak ostatní keře mohou být zahradě zcela osamoceny. Dřišťálu obecnému se rovněž daří na výživné půdě bohaté na vápník, stejně tak jako dřínu obecnému. Ten by se měl vysazovat na jižně orientovaná místa. Aby i plody hlošiny úzkolisté dobře dozrály,potřebuje teplé chráněné místo s dostatkem světla. Tyto dřeviny, ač tradiční, nejsou k dostání v každém zahradnictví. Koupit se však dají. "Dřín, dřišťál, rakytník i hlošinu prodáváme na jaře a na podzim prostokořenné a celoročně v kontejnerech. Zákazníci si je tedy mohou vysadit kdykoli budou chtít," informuje Věra Václavíková z Lesoškolky Řečany nad Labem spojené se Střediskem zahradní architektury ve Staré Boleslavi. "Uvedené keře lze u nás koupit a na podzim budeme mít sortiment ještě širší, k dostání bude i jalovec a řada dalších druhů" doplňuje Zdeněk Nejedlý ze Školky Knížecí Dvůr v Tišicích u Mělníka.
Dřínkový mošt
Rozdrcené dřínky se smísí s vodou v poměru 2:1 a směs se nechá půl dne ustát. Potom se od usazené drtě oddělí šťáva. K jednomu litru vzniklé šťávy se přidá 150 gramů cukru a litr vody.Vzniklý mošt se nalije do láhví a sterilizuje.
Rakytníkový kompot
Opláchnuté plody se nasypou do sklenic a zalejí nálevem z jednoho litru vody, 700 gramů cukru a třemi gramy kyseliny citronové.Sterilizaci zajistí 15 minut v 90 stupňů teplé vodní lázni.
Ovocná vína
Plody se naplní asi třetina zcela čistého demižonu, doplní se vo dou a přidá se cukr podle chuti. Kvašení lze napomoci přidáním kvasinek. Hrdlo se uzavře kvasnou zátkou. Je možné použít i překryté sklenice s otvorem pro zátku. P o zkvašení se víno stočí do láhví.
Dřišťál obecný
Tento žlutě a voňavě kvetoucí keř dorůstá až do výše tří metrů. Rozšířený je ve světlých lesích a na suchých stráních celé Evropy, u nás hlavně v nižších a středních polohách. Křiklavě červené plody obsahují kromě vitaminu C také hodně kyseliny vinné a cironové. Dozrávají v září a říjnu. Za syrova mají osvěžující nakyslou chuť a lze je zpracovat do kompotů, marmelád, moštů i sirupů. Nejlepší jsou hodně zralé až přezrálé plody. Nedozrálé by se používat neměly, protože obsahují k požívání nevhodný alkaloid berberin. Z dřišťálového dřeva a kůry se dříve vyrábělo barvivo, kterým se žlutila vlna a kůže.
Rakytník řešetlákový
Domovem tohoto trnitého keře jsou říční nivy Dunaje či skalní sutě Alp. U nás je často vysazován v parcích, které zdobí svými šedozelenými, zespodu stříbřitými listy a ke konci srpna sytě červenými plody. Květy jsou nenápadnější. Malé oválné bobule není snadné z trnitých větví hromadně sklízet, a proto se pro ně ve velkém nepěstuje. Bobule jsou pikantní, šťavnaté a jemně nasládlé chuti. Dozrávají koncem srpna. Jsou však velmi hodnotné obsahují mnoho vitaminu C, vitaminy A, E, skupiny B, cukry, třísloviny, silice a oleje. Lze z nich připravit chutnou marmeládu. Šťáva či čaj z plodů má osvěžující účinky, pomáhá při nachlazení a prospívá obranyschopnosti organismu. Kromě vitaminových přípravků se z nich vyrábějí aromatické přísady do potravin, nápojů a likérů. Rakytník má dlouhý život může se dožít i sta let.
Dřín obecný
Pohledný rozložitý keř či strom, který je na jaře obsypán žlutými květy. Pochází z jižní Evropy a u nás roste divoce spíš v teplejších oblastech. Od srpna do října postupně zrají jeho podlouhlé vínově červené plody zvané dřínky. Spolu s rakytníkem a šípky patří k nejbohatším zdrojům vitaminu C. Dřínky obsahují i řadu aromatických látek a tříslovin. I syrové jsou chutné - nakysle sladké. Již ve starém Římě je hodovníci jedli jako delikatesu na závěr hostiny. V Orientu je dřín zase dodnes používán k přípravě sorbetu - osvěžujícího studeného nápoje. Dobrá je dřínková marmeláda, kompot, mošt šťáva i pálenka.
Hlošina úzkolistá
Pochází ze Středozemí a říká se jí česká oliva. Je tomu tak pro její vzhled - šedavé větévky a oválné listy rozložitého keře připomínají olivovník. Z voňavých žlutých květů dozrávají červenavé plody pokryté stříbřitými šupinkami. Obsahují cukry a vitamin C a jsou chutné i za syrova. Jako ze všech předchozích, i z nich lze vyrobit kompoty, marmelády, želé či šťávy zajímavé chuti.
