Určitě stojí za to dům chránit a silný výboj svést bezpečně do země. Jde nejen o naše zdraví a domov, ale také o elektrické spotřebiče ohrožené indukovaným napětím. Povinnost chránit svůj dům před bleskem není nařízena zákonem výslovně, ale je vázána na zvážení rizik.
Ochrana domu před bleskem
Základním úkolem klasického hromosvodu je spolehlivé svedení přímého úderu blesku do země tak, aby se zamezilo nebezpečným přeskokům na vodivé části v objektu. K tomu slouží systém ochrany před bleskem LPS (lightning protection system). Sestává z vnější a vnitřní ochrany před bleskem. Na střeše je umístěn jímací systém, svisle vedou svody připojené na uzemňovací soustavu domu.
Ploché plechové střechy se proti bleskům jistí jímacím drátem po obvodu
Není moc pravděpodobné, že do domu blesk udeří přímo, častěji se stává, že se přes vstupující vedení do domu dostane takzvaný zavlečený bleskový proud od blesku, který uhodil nedaleko. Proto jsou důležitou součástí ochrany svodiče bleskových proudů, instalované na síť nízkého napětí nebo na telefonní vedení. Dokonce důležitější než vnější jímací soustava a svody, které je v některých případech možné vynechat.
Moderní elektrospotřebiče a elektronika jsou stále citlivější na zvýšené napětí, takzvané přepětí. Nejen kvůli ohrožení bleskem je proto vhodné zajistit vnitřní ochranu před přepětím pomocí společného svodiče nebo přímo u koncových elektronických přístrojů, například televize nebo počítače.
U nových domů je nutná kontrola po čtyřech letech
Dříve, než uhodí
O ochraně před bleskem je nejvhodnější přemýšlet již ve fázi projektu domu. To znamená obrátit se na odborníka, který vypočítá riziko ohrožení bleskem. Vyhodnotí, jak velké škody hrozí a podle toho pak určí, jak složitý typ hromosvodného systému je pro náš dům vhodný.
Bezpečnější je zvolit raději složitější řešení i za cenu vyšších nákladů. Jedině správně navržená, realizovaná a také udržovaná hromosvodná soustava zajistí požadovanou bezpečnost domu.
Uzemňovací soustava se realizuje již při budování základů. Jejím základem je položení uzemňovacího drátu o průměru 10 mm po obvodu do betonového základu 50 mm nad dnem výkopu. Nesmí se zapomenout na vyvedení uzemňovacích přívodů ke všem svodům a k hlavnímu pospojování objektu (k hlavnímu rozvaděči).
Pomocí svodů se spojí střešní jímací soustava s uzemněním v základu domu
Instalaci hromosvodu by měla provádět firma, která má příslušná oprávnění podle vyhlášky 50/78 Sb. k montáži, opravám, revizím a zkouškám hromosvodů. Laické provedení je zbytečným hazardem. Nesmíme zapomínat ani na pravidelné revize, u nových domů jednou za čtyři roky, u starších za pět let. První revize následuje ihned po dokončení instalace, později musíme na termín kontroly myslet sami a včas revizního technika pozvat.
Jistota na prvním místě
Možná se vám zdá, že venkovní svody narušují dojem z krásné fasády, a žádáte po svém projektantovi, aby je ukryl před vašimi zraky. Pokud není váš dům zároveň Farradayovou klecí, tedy železobetonovou konstrukcí, raději se s nimi smiřte.
Uložení klasického hromosvodu do zdí nebo pod omítku má poměrně mnoho rizik. Hrozí poškození omítky při zásahu bleskem i díky teplotním změnám, mezi svody (holým drátem) a vnitřními kovovými instalacemi může dojít k přeskoku bleskového proudu a vzniknout požár, drát v omítce rychle koroduje, může se navenek projevit i změnou barvy omítky a podobně. Není možná dostatečná kontrola stavu instalace.
Nejen u starších domů je třeba provádět vizuální kontrolu stavu jímací soustavy a svodů. Letošní zima se na nich mohla tímto způsobem snadno podepsat.
Svody tvoří poměrně tenké dráty, podle současných norem je možné je umístit i na okapové trubky. Estetický dojem z vašeho domu proto ovlivní jen minimálně. Pokud se nenajde vhodné řešení pro vnější svody, pak by ty skryté měly být instalovány v otevřených zářezech zdiva. Obzvlášť pečlivě musí být dodržena dostatečná vzdálenost mezi svodem a jakoukoli vodivou částí uvnitř stavby.
Co s hromosvodem u staršího domu
Majitelé domů mohou podlehnout dojmu, že o jednou instalovaný hromosvod se není třeba starat. Ale opak je pravdou. Ruku na srdce. Byl u vás někdy revizní technik zkontrolovat hromosvod? U starších objektů by měla revize odhalit, zda hromosvod odpovídá normě ČSN 34 1390 neboli Předpisům pro ochranu před bleskem. Revizní technik by měl fyzicky prohlédnout nejen vnější část domu, ale také jeho vnitřní část s ohledem na umístění vnitřní elektroinstalace.
Má-li starší objekt samostatné zemniče, které spolu nejsou vzájemně spojeny, pak je nutné jejich vzájemné spojení a propojení s vnitřní instalací domu. Výrazně tím klesne riziko přeskoku bleskového proudu mezi hromosvodem a vnitřní instalací domu. Při dodatečném zateplování domu se nenechte zlákat představou, že svody skryjete do izolace. Zejména u polystyrenové by to bylo počínání krajně nerozumné.
Projektant spočítá dostatečnou vzdálenost mezi komínem nebo anténou a jímací tyčí v nejvyšším bodě. Na tuto vypočtenou vzdálenost se uchytí ke komínu nebo k anténnímu stožáru jímač nebo jímací drát
Pozor na pojištění
Instalovaný hromosvod nezabrání úderu blesku, ale může minimalizovat škody. Pojištění proti úderu blesku bývá součástí pojištění domácnosti. Při uzavírání pojistky si přesně zjistěte, jaké pojistné události pojišťovna hradí. Je-li uveden přímý úder blesku, nenechte se ukolébat, že jste proti blesku pojištěni!
Ptejte se, zda jsou smlouvou pojištěny i elektrické a elektronické přístroje poškozené v důsledku souvisejícího přepětí a indukce. Většinou je třeba tyto přístroje připojistit. Musíte dodržet podmínky pojišťovny, které stanoví, že je klient povinen škodě zabránit, tedy udělat vše, aby pojistná událost nenastala. To znamená mít správně instalovaný hromosvod s platnou revizní zprávou. Je tedy ve vašem zájmu se u pojišťovny informovat, jaká opatření považuje za dostatečná, a pravidelně zajistit revizní prohlídku. Pak je za funkční stav hromosvodu odpovědný revizní technik, jinak zůstává odpovědnost na vás.
RADAPřepěťové ochrany pořizujte u jednoho výrobce. Dojde-li při případném přepětí ke škodám na elektronických přístrojích, leží celá zodpovědnost za škodu pouze na něm. Nešetřete na nesprávném místě! Pro ochranu před bleskem je bezpečnější zvolit raději složitější řešení i za cenu vyšších nákladů. |
I tak může dopadnout hromosvod po zimě...
Co říká vyhláškaVyhláška číslo 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby, v paragrafu 36 stanoví, že ochrana před bleskem se musí zřizovat na stavbách a zařízeních tam, kde by "blesk mohl způsobit ohrožení života nebo zdraví osob, zejména ve stavbě pro bydlení...", a odkazuje na normu ČSN EN 62305-2, podle které se provede analýza rizik. Výsledkem této analýzy by mělo být stanovení, zda je nutný hromosvod a na jaké technické úrovni (LPS I, II, III, IV). Snad ani v případě, dospěje-li se analýzou k závěru, že riziko zásahu je malé a ochranu není třeba zřizovat, neriskujme, že se příroda bude chovat podle teorie pravděpodobnosti, a před úderem blesku svůj dům chraňme. Blesky se o statistiku nezajímají. |
Více se dočtete v časopise Pěkné bydlení č. 2/2011.
Odborná spolupráce: Ing. Jiří Kutáč, znalec v oboru elektrotechnika, ochrana před bleskem a přepětím
