Je známou pravdou, že teplo stoupá vzhůru. Proto je nutné co nejlépe zateplit právě střechu: lépe, a tedy i nákladněji než obvodové zdi. Střecha, její tvar a plocha a také provedení mají velký vliv na spotřebu tepla při vytápění, a tedy i budoucí provozní náklady domu. Plocha střechy je ochlazovaná, respektive propouští teplo.
Snahou by proto mělo být snížit plochu ochlazovaných konstrukcí na minimum. Rozdíly v množství propuštěného tepla dané různými tvary jsou překvapivě velké, nejlépe jsou na tom střechy s nízkými sklony a střechy ploché.
Prostým srovnáním velikosti ploché střechy se sedlovou o sklonu 45 stupňů nad stejným půdorysem zjistíte, že musíte zateplit a opatřit střešní krytinou, izolací a dalšími materiály zhruba o 40 procent větší plochu, čím strmější, tím více. A možná ještě víc vás překvapí, o kolik zvětší ochlazovanou plochu typický vikýř s vlastní stříškou: dvakrát až třikrát, u úzkých vysokých vikýřů i vícekrát!
Co nejjednodušší
V případě členitých střech nedochází k energetickým ztrátám pouze vystavením větší plochy povětrnostním vlivům. Riskujete totiž, že budete mít se střechou mnohem větší starosti, protože každá složitost přináší riziko poruchy.
Současné střechy nad obytným prostorem nejsou samy o sobě jednoduché, skládají se z více vrstev, které je třeba pečlivě napojit. Samozřejmě: čím je střecha členitější, tím bude tento úkol obtížnější. Členitý tvar střechy přináší i větší riziko vzniku tepelných mostů, tedy míst, kudy uniká teplo a sráží se vnitřní vlhkost.
Tvar střechy bez přesahů, užívaný pro nízkoenergetické domy. Minimální počet průniků instalačních vývodů střechou, dokonce i přijímací anténa je připevněna mimo střechu do štítové zdi. Pokud vikýř, tak jen jeden velký, aby ochlazovaná plocha byla co nejmenší.
Z pohledu tepelných ztrát vycházejí nejhůře řady jednotlivých vikýřů, rozumnějším řešením je jejich spojení do jednoho širokého vikýře s více okny. Uvědomte si, že současná střecha má velmi sofistikovanou skladbu co do propustnosti tepla a vodních par: jde většinou o dvou- i víceplášťové konstrukce se silnou vrstvou izolace, kolem třiceti centimetrů.
Tuto skladbu nebo podobné tepelně izolační vlastnosti by měly dodržet i všechny plochy vikýřů, což se setkává jak s technickými, tak estetickými překážkami.
Více místa k bydlení
Tvar střechy je rozhodující také pro to, jak dalece budete moci využít prostor přímo pod střechou. U spodních okrajů šikmých střešních ploch vzniká v podkroví nízký prostor, který nelze využít vůbec, nebo jen omezeně.
Za plně využitelný se považuje prostor, kde výška podhledu je alespoň 2,3 m. Nejvíce užitného prostoru vzniká pod plochou střechou, u ostatních je výhodné, aby sklon střechy při obvodu prudce stoupal. Tomuto požadavku nejlépe vyhovují střechy válcové nebo mansardové.
Velké střešní plochy bez výstupků a prostupů umožňují snadné provedení i údržbu a tím prodlužují pravděpodobnou životnost střechy. Elegantní stupňovité rozdělení střechy do dvou rovnoběžných rovin opticky snižuje výšku domu tak, že dovolí obvodové zdi nenápadně zvýšit a tím rozšířit plně využitelnou obytnou plochu podkroví.
U sedlové střechy, která je u nás nejobvyklejší, můžete dosáhnout lepšího využití podkrovního prostoru tím, že se obvodové zdi vyzdí výše než podlaha, nejčastěji do výše 1,3 m. Pod takto vysoký, respektive nízký strop již můžete umístit postel, je možné se zde posadit a podobně. Hovoříme o takzvaném omezeně využitelném prostoru.
Využitelný prostor s normální podchodnou výškou se často vytváří pomocí vikýřů, někdy však tak úzkých, že umožňují pouze přistoupit k oknu. Získá se tak sice kolmé okno, na kterém se nehromadí sníh a k němuž můžete snadno přistoupit, avšak na funkčnosti prostoru takový vikýř příliš nepřidá.
A není bez zajímavosti, že ve srovnání se střešním oknem nezajistí víc světla. Připomeňme si fakt, že vikýř zvyšuje ochlazovanou plochu střechy. Ze všech těchto důvodů vyplývá, že pokud se rozhodujeme pro vikýř, tak z funkčního i ekonomického hlediska by měl být co nejširší, třeba s více okny.
Z ekonomického hlediska i využitelnosti podkroví je lépe vytvořit jeden větší vikýř než několik samostatných pro jednotlivá okna.
Dva těsně vedle sebe umístěné vikýře dokládají, že estetické hledisko zvítězilo nad účelností. I kdyby byl vnitřní prostor rozdělen příčkou mezi vikýři, hospodárné důvody by hovořily pro jeden širší vikýř se dvěma okny.
A co za to?
Je očividné, že tvar střechy ovlivní i cenu, kterou za ni zaplatíme. Rozdíly jsou jak v množství spotřebovaného materiálu, tak práce. Členitá střecha zvyšuje pracnost již od fáze projektu, je náročná na čas při realizaci, a to často u kvalifikovaných drahých profesí. Jak jsme zmínili, jsou náchylnější k poruchám, vzniku tepelných mostů, a tedy nutným opravám, což má vliv i na konečnou životnost střechy.
Tvar střechy má nemalý vliv i na provozní náklady, tedy výdaje za topení, což souvisí s velikostí ochlazovaných ploch. V současné době, kdy podkroví využíváme k plnohodnotnému bydlení, může být zajímavou pomůckou při rozhodování poměr velikosti využitelného prostoru a ochlazovaných ploch podkroví. Nejde totiž jen o plochu střechy, ale i obvodových zdí podkroví (viz tabulka).
Nejmenší celková ochlazovaná plocha obálky podkroví vychází u šikmých střech, avšak tyto střechy, zejména valbová, vytvářejí prakticky nevyužitelné nízké klínové prostory. Z porovnání vychází jako nejvýhodnější tvar podkroví takový, jehož sklon do výšky okolo 2,3 až 2,5 m prudce stoupá a dále už jen mírně k vrcholu střechy.
V tomto případě hrála touha po romantice hlavní roli.
Kromě ideálně krabicového tvaru s rovnou střechou proto přední místa z hlediska celkové hospodárnosti zaujímají pultová střecha snížená, mansardová, válcová a sedlová s nadezdívkou. Šikmé střechy na druhé straně vytvářejí prostor, který má své kouzlo, a k plně využitelnému prostoru musíme připočíst i ten, který je možné využít alespoň částečně.
Vždy je třeba hledat rovnováhu mezi estetickým ztvárněním a účelností. Tato rovnováha je však velice subjektivní. Někdo se cítí šťastný ve své vysněné věži či romantickém podkroví, jiný naopak vidí krásu v jednoduché účelnosti. Ten první si však musí uvědomit, že za naplnění svého snu si bude muset připlatit.
| Porovnejme si, jak se mění velikost ochlazovaných ploch podkroví (nejvyššího podlaží) při různých tvarech střech domů v porovnání s rovnou střechou. Pro zjednodušení uvažujeme domy o půdorysu 10 × 15 m bez přesahů střech. | |||||
| Obvodové stěny/m2 | Střecha - plocha/m2 | Ochlazovaná plocha/m2 | Plně využ. plocha podkroví/m2 | Poměr využ. a ochlaz. plochy | |
| rovná s.0° | 150 | 150 | 300 | 130 | 0,43 |
| pultová s.10° | 195 | 153 | 348 | 130 | 0,37 |
| pultová s.10°sníž. o 30 cm | 180 | 153 | 323 | 130 | 0,40 |
| pultová s. 20° | 240 | 160 | 400 | 130 | 0,32 |
| sedlová s. 45° | 50 | 212 | 262 | 65 | 0,25 |
| sedlová s. 45° s nadezdívkou 1,3 m | 115 | 212 | 327 | 102 | 0,31 |
| sedlová s. 45° se 6 vikýři | 50 | 232 | 282 | 68 | 0,24 |
| sedlová s. 45° s vikýřem š.10 m | 50 | 223 | 273 | 76 | 0,28 |
| valbová s. 45° | 0 | 212 | 212 | 45 | 0,21 |
| válcová s. půlkruhový profil | 78,5 | 235,5 | 314 | 107 | 0,34 |
| válcová s. se 6 vikýři | 78,5 | 235,5 | 320 | 110 | 0,34 |
| mansardová s.sklony 75°+ 30° | 68 | 228 | 296 | 109 | 0,37 |
| * Poměr plně využitelné plochy podkrovního podlaží s výškou stropu min. 2,3 m k celkové ochlazované obálce podkroví | |||||
Odborná spolupráce: Ing. Jiří Domlátil
Další články se stavební tematikou i řadu zajímavých návštěv najdete v časopise Pěkné bydlení.
