Projekt knihovny Jana Kaplického, kterou Češi překřtili na blob či chobotnici, má šanci, že se nakonec postaví. Na Ministerstvu kultury vznikla pracovní skupina, která se má potenciálem návrhu zabývat. Pět let od autorova skonu.
"Cílem je zjistit, jak by bylo možné tento jedinečný projekt uvést v život. Najít mu novou funkci, když už původní potřeba knihovny byla naplněna jinde," vysvětluje šéf resortu Daniel Herman.
Stavby Jana Kaplického |
Podnikatel a sponzor křesťanských demokratů Luděk Sekyra, jehož firma by se na případné stavbě mohla podílet finančně i jinak, tvrdí, že tu chybí významné centrum moderního umění. "To by byla odpovídající funkce. Špičkový kurátor by do Prahy přivedl nejvýznamnější výstavy planety," míní a dodává, že by se musel původní dům zmenšit asi o třetinu.
Kaplického vizionářská architektura ve spojení se současným uměním, v obou případech světové úrovně, by mohla Praze pomoci nalákat statisíce nových turistů, ostatně jako v minulosti.
"Česku chybí skutečně světová architektura. Všude se něco staví, jen u nás stále čekáme," domnívá se Kaplického manželka Eliška.
Hledáme světové architekty
Kromě peněz, hledání ideálního místa či politické podpory projekt čekají i další překážky. Nutné je najít tvůrce, kteří dovedou Kaplického vize přenést do praxe v pozměněné podobě. Výrazná autorská díla vyžadují citlivou ruku architekta nejlépe světové extratřídy.
"Projekt Jana Kaplického symbolizuje silný příběh člověka, který emigroval, prosadil se v zahraničí a po revoluci se vrátil domů s unikátním dílem. V tom je síla tohoto projektu a musí se do něj zapojit renomovaní architekti, aby změny zaštítili svým jménem," říká Sekyra. A má dvě adeptky - uznávanou Evu Jiřičnou a světovou hvězdu Zahu Hadid, které obě Kaplického velmi dobře znaly.
Centrum pro novináře na londýnském hřišti Lord‘s od Jana Kaplického
"Budovy by měly být schopné unést změnu své funkce. Ty, které to neumějí, mají vážný problém. Knihovna má v dnešní době daleko širší spektrum funkcí, než mělo Klementinum, a proto původní návrh určitě přeměnu umožňuje," zamýšlí se architekt Jakub Cigler.
Historik architektury Zdeněk Lukeš se rovněž domnívá, že přepracování projektu problém nebude. "Koneckonců Kaplický navrhl kulturní stánek včetně kavárny, výstavních sálů a podobně," říká.
Kaplický navrhl například Muzeum Enza Ferrariho v Modeně:
11. února 2014 |
Uznávaný profesor architektury Miroslav Masák si však naopak myslí, že změna funkce, místa i autora znamená změnu díla v jinou stavbu. "Přenést na jednu stavbu vnější podobu jiné stavby je možné v Disneylandech," tvrdí.
Podle něj čeká projekt dlouhá cesta plná změn, prozření a třeba i výhrady ke vhodnosti konstrukce skořepiny nad velkým půdorysem, k nízké kvalitě denního osvětlení náhodně rozmístěnými okny a i k vysokým nákladům stavby.
Má se v Praze postavit Kaplického „chobotnice“?
Hlasování skončilo
Čtenáři hlasovali do 23:00 neděle 3. srpna 2014. Anketa je uzavřena.
