postní dobou, které začíná Popeleční středou. Po Velikonocích nastává padesát dní velikonoční doby do svátků Seslání Ducha svatého. Křesťané slaví vlastní Velikonoce v takzvaném svatém týdnu, který začíná Květnou nedělí. Po ní následuje Zelený čtvrtek a Velký pátek. Ten je vzpomínkou na ukřižování. Podle evangelií zemřel ten den odpoledne ve tři hodiny Ježíš na kříži. Pak přichází Bílá sobota a Velikonoční noc - oslavuje přechod ze zajetí utrpení a smrti do života svobody a plnosti. V tu dobu prý Pán vstal z mrtvých - za svítání, kdy začíná Velikonoční neděle. Mezi nejznámější symboly Velikonoc patří pomlázka a malovaná vajíčka - kraslice. Pomlázka neboli velikonoční koleda se koná hlavně v pondělí. Chodí se po domech, polévá vodou a šlehává zelenými spletenými pruty - pomlázkami. Prý to přinese pomlazení. A za to se však musí platit dárky, stuhami na pomlázky a vejci. Dalším symbolem těchto svátků je velikonoční beránek. Ten byl velmi rozšířený v předkřesťanské tradici středomořské civilizace, kde po tisíciletí převládalo pastevectví.
6. dubna 2001
