Obchodní dům Máj navrhli architekti John Eisler, Miroslav Masák a Martin Rajniš z libereckého ateliéru SIAL, který roku 1968 založil autor ještědské televizní věže Karel Hubáček.

Obchodní dům Máj navrhli architekti John Eisler, Miroslav Masák a Martin Rajniš z libereckého ateliéru SIAL, který roku 1968 založil autor ještědské televizní věže Karel Hubáček. | foto: Profimedia.cz

Obchoďák Máj, vila Věry Chytilové. Slavný ateliér SIAL stavěl i v Praze

  • 2
Proslulý ateliér SIAL dokázal za normalizace reagovat na nejmodernější evropskou architekturu. Střípky geniálního stavitelství nalezneme i na území Prahy. Na výstavu o ateliéru SIAL můžete zajít do galerie Jaroslava Fragnera na Betlémském náměstí, končí 22. května.

Televizní vysílač na Ještědu ve tvaru rakety zná asi každý. Autorem je architekt Karel Hubáček se svým ateliérem SIAL (Sdružení inženýrů a architektů v Liberci) - zřejmě nejvlivnějším sdružením, jaké architektura u nás v druhé polovině minulého století měla.

Martin Rajniš

Architekt Martin Rajniš

Narozen 16. května 1944 v Praze. V 60. letech vystudoval Fakultu architektury na ČVUT v Praze. Po studiích přišel do Sialu Karla Hubáčka a Miroslava Masáka, kde setrval až do roku 1979. Nyní má vlastní ateliér E-M. R. A. K.

Jeho nejznámější realizace

  • Obchodní dům Máj 1975
  • Pavilon na EXPO 1986
  • Továrna Sipral 1996
  • Česká poštovna na Sněžce 2007
  • Rozhledna Bára u Chrudimi 2008

Rajniš: "Hubáček se z bolševiků nikdy nepodělal"

Významným členem SIAL byl Martin Rajniš. Na Hubáčka vzpomíná jako na člověka, který se před nikým nesklonil.

"V naší zemi je velmi cenným zbožím odvaha a tu Hubáček měl. Věděl, jací jsou bolševici, a přestože je měl neustále za zády, nikdy se z nich nepodělal," říká známý architekt. Rajniš se do ateliéru dostal na konci 60. let jako talentovaný architekt ze Školky SIAL.

To bylo jakési jakési postgraduální učiliště pro absolventy vysokých škol. Mladý architekt měl velké štěstí, hned se dostal k práci na návrhu obchodního domu Máj na Národní třídě.

"Naše stavba nerespektovala tehdy běžnou architekturu a mnoha lidem se nelíbila," vzpomíná Rajniš. "Ale strana obchoďák potřebovala, aby se lidé nebouřili, proto ji prosadila," říká Rajniš.

"Autoři do svého projektu promítli právě moderní architektonický směr hi-tech, kterému doba probíhající normalizace příliš nepřála," vysvětluje kurátor výstavy o SIAL Jakub Potůček. Původní ocelová konstrukce s mnoha prosklenými plochami však během realizace ustoupila železobetonové mase.

Technické věže se staly dominantami okraje Prahy

Jednou z posledních památek na odvážné řešení je eskalátorová hala s výraznou prosklenou stěnou. "Ta však po nedávných úpravách ztratila svůj půvab, protože ji zakryla neprůhledná skla," říká Potůček.

Obchodní dům Máj navrhli architekti John Eisler, Miroslav Masák a Martin Rajniš z libereckého ateliéru SIAL, který roku 1968 založil autor ještědské televizní věže Karel Hubáček.

Obchodní dům Máj
realizován: 1975
autoři: Martin Rajniš,
Miroslav Masák, John Eisler

Návrh obchodního domu sledoval právě moderní architektonický směr hi-tech. Původní prosklené části však ustoupily betonové mase. Obchoďák měl na fasádě číslo 02 - po Kotvě byl totiž druhý. Komunisté ho přejmenovali na Máj.

Přesto budova, jež se otevřela lidem v roce 1975, patří mezi významné stavby té doby. Jisté vystřízlivění projektantů z bezmezné víry v techniku je patrné na další stavbě, pod kterou jsou podepsáni pracovníci libereckého ateliéru. Na meteorologické věži na Libuši.

"Hubáček nechal na vysokou betonovou konstrukci věže vystavět hranatou nástavbu z neomítaného zdiva s výrazně žlutými kruhovými okny," popisuje Potůček dominantu stojící od roku 1974 na okraji Modřanské rokle.

Další výraznou stavbou, viditelnou ze všech stran, je modrá věž na Dívčích hradech nad Smíchovem sloužící již 37 let jako vodojem. Tvoří ji tři tubusy propojené ocelovou konstrukcí s trojúhelníkovým schodištěm.

"V těchto válcích jsou vedeny průtokové kanály, které slouží k vyrovnání tlaku v potrubí při přečerpávání vody. Techničtější charakter stavby tedy odpovídá přímo účelu, kterému slouží," popisuje Hubáčkovu věž Potůček.

Odvážná vila režisérky Chytilové se normalizace nezalekla

Velice zajímavou stavbou je i vila režisérky Věry Chytilové v Troji. Podle Potůčka jde o jeden z mála objektů tohoto typu postavených na území Prahy v období normalizace.

Velice zajímavou stavbou je vila režisérky Věry Chytilové v Troji. Autorem je...

Jejím autorem je Emil Přikryl a Chytilová si vybrala právě jeho návrh, protože se jí líbil velký obytný prostor o několika úrovních, na který navazovaly kajuty pro členy rodiny.

Poslední realizací, kterou Karel Hubáček v Praze má, je divadlo Disk na Starém Městě. Na úpravě stávající budovy pracoval tento "guru" SIAL s Jiřím Hakulínem v letech 1996 až 1999. "Divadlo je umístěno ve vnitrobloku a jeho střecha má připomínat ponorku," upozorňuje Potůček.

Proslulý ateliér SIAL stavěl i v Praze

Meteorologická věž na Libuši z roku 1974 od Karla Hubáčka. Na vysokou...

Meteorologická věž na Libuši
realizována: 1974
autor: Karel Hubáček

Na vysokou železobetonovou konstrukci věže autor navrhl hranatou nástavbu s neomítaného zdiva. Netuctový výraz stavby podpořila "ponorková" kruhová okna se žlutými zárubněmi. Věž je dominantou sídliště na Libuši.

Vyrovnávací věž nad Zlíchovem
realizována: 1974
autor: Karel Hubáček

Vyrovnávací věž nad Zlíchovem z roku 1974. Autorem je Karel Hubáček. Modrá věž...

Modrá věž na Dívčích hradech slouží jako vodojem. Tvoří ji tři tubusy propojené ocelovou konstrukcí s trojúhelníkovým schodištěm a proskleným pláštěm.

Ve válcích jsou vedeny průtokové kanály, které slouží k vyrovnávání tlaku v potrubí. Vrcholek byl bílý a vytvářel písmeno H - Hubáček.