Vlastnictví domu či bytu si podle zjištění Sociologického ústavu Akademie věd ČR představuje jako ideál více než 80 procent Čechů. A tento trend sílí. Před 15 lety mělo tento ideál asi o pět procent lidí méně. Zároveň klesla obliba nájmů, z asi 15 procent před 15 lety na 10 procent.
Může se hodit Malý Háj - moderní novostavba od společnosti Finep na Praze. Další byty k prodeji v nabídce na Reality.iDNES.cz. |
Tento směr potvrzují i data ze sčítání lidu. Podobné je to i s čísly Eurostatu, podle nichž se však přesun od nájmů k vlastnictví před třemi lety zastavil a nájmy pak v Česku mírně posílily.
Upřednostňování vlastního bydlení však není samozřejmé. I když na východě Evropy je dominance vlastnictví ještě větší než v Česku, na Západě menší. V Německu je poměr vlastních bytů či domů k nájmům 52:48. Ve Švýcarsku je dokonce víc nájemních bytů než těch vlastněných jejich obyvateli.
Nechci vypadat jako blázen
Sociologové Akademie věd hledali příčiny českých postojů. A zjistili, že jsou často iracionální. „Lidé, kteří si kupují první bydlení, následují spíše sociální normu upřednostňující jednu formu bydlení před druhou,“ uvádí Martin Lux, vedoucí oddělení Socioekonomie bydlení při Akademii věd.
Dotazovaní často uvedli pro rozhodování pragmatické důvody. Ale ukázalo se, že neznají práva nájemníků, vhodný nájem ani nehledali a nezjišťovali si alternativy pro investování. Investici do bydlení chápali nejen finančně, ale i jako vklad do rodiny, jejího štěstí, zázemí, budoucnosti.
Zatímco s vlastnickým bydlením mají Češi většinou kladné asociace, s nájemním negativní. Jistotu u vlastního cítilo 18 procent dotázaných, u nájmů jen osm. Za domov označilo 10 procent lidí vlastní bydlení, u nájemního jen 0,3 procenta. U nájmů cítilo 61 procent nejistotu, u vlastního jen procento. Příklon k nájmům mají jen někteří mladí, pro než je důležitá svoboda a možnost stěhování.
Nájemní trh v plenkách
Jsou však i racionální důvody. Podle Milana Taraby ze Sdružení nájemníků ČR způsobila příklon k vlastnímu bydlení státní podpora po roce 1993. Úvěry jsou daňově výhodné, byty se levně privatizovaly.
„Vyšší preference byly dále způsobeny kampaní podpory vlastnického bydlení ve sdělovacích prostředcích, developery, realitními kancelářemi, advokáty a notáři. Pro tyto skupiny byla masivní privatizace bytů zlatým dolem,“ hodnotí Milan Taraba. Příčinu úbytku nájmů vidí i v právní nejistotě a chybné cenové politice.
Podobné informace má i Martin Lux. V Německu se podle něj až na výjimky uzavírají nájmy na dobu neurčitou. Německé regiony vytvářejí zrcadla nájemného garantující, že majitel nemůže zdražit nad obvyklou úroveň. To v Česku chybí. Jsou tu jen komerční mapy nebo znalecké posudky. Roli hraje i rozvinutost trhu včetně množství profesionálních pronajímatelů a vymahatelnost práva.
Podpora od rodičů
Sociologové odhalili ještě další podporu vlastnictví - mezigenerační výpomoc. Mezi vlastníky či družstevníky bydlení ve věku 18 až 44 let získala třetina bydlení darem. Přes polovinu těch, kteří bydlení koupili či postavili za tržní cenu, dostalo část peněz od rodičů, třetina od rodičů partnera. Jen čtvrtina lidí koupila bydlení za tržní cenu a na úvěr.
Podle Martina Luxe je v postsocialistických státech mezigenerační výpomoc dlouhou a zakořeněnou tradicí. „Finanční transfery na pořízení bydlení dávají dětem zejména ti rodiče, kteří jsou sami vlastníky bydlení. A z nich hlavně ti, kteří od rodičů dostali rovněž pomoc. Tradice se uchovává a přenáší z jedné generace na druhou,“ říká Martin Lux.
Že je na Západě takové pomoci méně, vypovídají i data Eurostatu. V zemích, kde je nájemní bydlení populární, je u vlastnictví bytů často větší podíl těch s úvěrem.
Jak lidé získali svůj dům či byt
Nákup za tržní cenu nebo v dražbě: 35,5 %
Dar nebo dědictví: 30,4 %
Postavení domu/bytu: 17,8 %
Původně družstevní byt: 8,9 %
Privatizace či restituce: 6,1 %
Jiné: 1,3 %
Zdroj: SOÚ AV ČR, Postoje k bydlení 2013
Čísla ze sčítání lidu
Vlastní bydlení
2001: 1 793 338
2011: 2 294 250 (+27,9 %)
Nájemní bydlení
2001: 1 092 950
2011: 920 405 (-15,8 %)
Zdroj: ČSÚ, výpočty Doma DNES
Podíl nájemních bytů
Německo: 47,4 %
Rakousko: 42,7 %
Dánsko: 37 %
Francie: 35,7 %
Velká Británie: 35,4 %
Nizozemsko: 32,9 %
Švédsko: 30,4 %
průměr EU: 30 %
ČR: 19,9 %
Zdroj: Sdružení nájemníků ČR, 2014
Podíl v realitních obchodech
Prodeje: 71 %
Pronájmy: 29 %
Zdroj: RK Sting
