Vesnice je rozdělena podle příslušnosti jejích obyvatel k různým kastám. Horní část obývají právě dómové. Hemova rodina žije ve dvou podlouhlých přízemních domech o dvou pokojích na samém konci vesnice.
Vchodové dveře zakrývají barevné závěsy, v nezasklených oknech jsou mříže. Nejbližší Hemovu rodinu tvoří manželka s několikaměsíčním synem, jeho doposud neprovdaná sestra a bratr s rodinou.
Hemův dům je přízemní podlouhlá několikapokojová stavba.
Než Hemovi rodiče zemřeli, obývali dům všichni pospolu. Synové vždy podle indické tradice žijí v domě rodičů, zatímco jejich sestry odcházejí do rodin manželů.
Oba pokoje (v každém z nich bydlí jeden bratr s rodinou) jsou navzájem neprůchozí. Tento systém dává rodinám obou bratrů aspoň minimální soukromí. Rodina každého bratra má přitom svůj vlastní rozpočet i vlastní kuchyni.
Jak se žije v romských osadách na Slovensku |
Na Hemův dům navazuje podlouhlý přízemní dům jeho bratrance, který v něm žije se svými sestrami a starou matkou. Podobně jsou uspořádány i domy ostatních rozšířených rodin v osadě.
Hitem jsou barevné plastové židle
Domy Rohita i Hema jsou zařízené jednoduše a skromně. Nábytek je omezen na minimum. Zpravidla jej tvoří několik postelí, na kterých jsou naskládány silné barevné deky.
Těžiště domácího nábytku tvoří v poslední době v Indii velice moderní různobarevné plastové židle s květovanými vzory, které jsou rozloženy kolem stolu, případně podél bíle omítnuté zdi.
Rohitova sestřenice Puja v jedné z ložnic bytu svých rodičů.
Rohitova rodina je bohatší, má tak i několik kusů šarlatovým semišem polstrovaných dřevěných lavic s křesly. Na těch se ale sedí jen při zvláštních příležitostech.
V indických domácnostech téměř chybí skříně. Indové své oblečení skladují v dřevěných nebo plechových truhlách a krabicích. Rohit má například pro oblečení ve svém pokoji černou sportovní tašku, kterou dává pod dřevěnou postel.
Ostatní osobní předměty má naskládané ve vestavěných zděných regálech. V těch se vyjímají vedle rodinných fotografií a sošek bohů i různé sportovní trofeje, ale také žehlička a několik knížek.
V žádné domácnosti nechybí televize s funkčním DVD přehrávačem, na němž si za volných deštivých odpolední rodiny pouštějí nejnovější bollywoodské trháky nebo zamilované videoklipy.
Rohit s bratrem Adžajem ve svém pokoji. Jeho zdi zdobí několik pestrobarevných plakátů
Oltář ve stínu plakátů
Každou z domácností dómské části vesnice zdobí sada pestrobarevných optimistických plakátů. Hem se například ve svém obývacím pokoji pyšní plakáty známých bollywoodských hereček a luxusních kabrioletů rudé barvy zaparkovaných před přepychovou vilou s bazénem, kterým vévodí nápisy typu "Life is a celebration!" nebo "Welcome!".
Vedle této moderní výzdoby ale pokoje zdobí i obrázky hinduistických bohů v čele s oltářem dominantního boha, kterého rodina vyznává. U oltáře stále hoří svíčka a je zahalen dýmem vonných tyčinek.
Pokud rodinu navštívíte po pravidelné modlitbě, najdete v mističkách před malou kovovou nebo hliněnou soškou ještě zbytky darů, jež členové rodiny ráno obětovali.
Hlavní oltář mají dómští obyvatelé společný v horní části obce. Je zasvěcen hned několika bohům a věřící se při jeho návštěvě musí zouvat.
Koupelna i toaleta jsou zděné a od domu oddělené.
Dómové mají vzhledem ke svému stále špatnému postavení ve společnosti chrám oddělený a do obecního chrámu, který navštěvují bráhmani a thákurové, nemají povolen přístup.
Koupelna a záchod
Koupelna se záchodem je v domácnostech vždy oddělená. Má podobu malého zahradního zděného domku. Pokud do některých domácností nebyla do dnešní doby zavedena voda, charakterizuje ji řada plastových nádobek, které rodina používá k polévání sebe sama (místo sprchování).
Záchod tvoří nejčastěji jednoduchá díra do země. Movitější rodiny do vydlážděné podlahy instalují keramický turecký záchod.
Indové obecně při toaletě nepoužívají toaletní papír, ale tekoucí vodu a levou ruku, která je z tohoto důvodu při ostatních každodenních úkonech vnímána jako nečistá. Nevědomí evropští leváci se proto při návštěvě indické rodiny setkají s nepříjemným faux pas.
Hemova manželka při pravidelném zametání. Na kamenné zídce suší nerezové nádobí
Domácí práce
Zatímco se muži starají o obživu rodiny, ženy nepracují a pečují o chod domácnosti. Většina domácích prací se odbývá venku před domem na vydlážděném dvorku.
Pokud počasí dovolí, vaří ženy na plechových vařičích čtvercového tvaru. Z vařiče stoupá dým téměř bez ustání. Pokud se nevaří oběd nebo večeře, připravují ženy oblíbený přeslazený čaj s indickým kořením, kterým hostí své četné návštěvy.
Pro mytí nádobí a praní prádla je vyčleněn prostor stranou od hlavního venkovního života. Mycí místo je vyznačeno plochými kameny a jeho účel prozrazují postávající mycí prostředky a nádoby.
Vyprané prádlo se rozvěšuje na obyčejné prádelní šňůry nebo na okolní stromy. Oblíbeným sušicím místem je i od slunce vyhřátá plechová střecha domů.
Místo na mytí nádobí je od domu oddělené a vykládané kameny
Nádobí pod stropem
V období monzunu ženy vaří v domě. Jelikož se Hemův dům skládá pouze ze dvou místností, ukrývá malý kuchyňský kout, kolem kterého je nádobí rozvěšeno na hřebech přímo pod stropem.
V indických domácnostech se vedle skříní nevedou ani kuchyňské linky a podobné vymoženosti. Velice oblíbené a v každé rodině běžné je nerezové nádobí. Hemova manželka každý večer všechno nádobí umyje a nechá ho na kamenné zídce venku před domem do rána okapat.
Rohitova rodina má kuchyni přímo v domě. Jelikož je jejich dům dostatečně prostorný, vaří i za příznivého počasí uvnitř. Matku proto není téměř vůbec vidět. O to více je ji slyšet, když v pravidelném intervalu předává povely svým dcerám a neteřím.
Vyprané prádlo se nejčastěji suší na střechách domů
Pochodující kupky trávy
Každá správná dómská hospodyňka, aby ji okolí nepomluvilo a nebyla pro smích, kolem svého domu od rána do večera pobíhá. Hemova žena několikrát denně zametá pár spadaných lístků na kameny dlážděném dvorku před domem - za každého počasí.
Ostatní ženy, které chovají dobytek, chodí do spodní části vesnice nebo daleko do džungle pro čerstvou trávu, kterou cestou zpátky nosí ve velkých svázaných otepích na hlavě. Pokud tedy budete sledovat vesnici zpovzdáli, naskytne se vám zmatený výhled na pochodující zelené kupky trávy.
Ženy nosí čerstvě nasekanou trávu svázanou ve velkých otepích
O AUTOROVILukáš Houdek (*8. 10. 1984) studuje obor romistika na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Pravidelně se účastní jazykovědných a sociálně- a kulturněantropologických výzkumů v romských komunitách v České republice i v zahraničí. V současné době Lukáš Houdek realizuje tříměsíční výzkum v Indii zaměřený na život jedné z komunit kasty dómů. |
