Podle japonského ministerstva pro místní rozvoj je v současné době v Japonsku 1,29 milionu bytů starších třiceti let. S každým měsícem počet těchto bytů z dob stavebního boomu stoupá.
Jejich obyvatelé stárnou společně s nemovitostmi a na velké opravy se nevzmůžou. Celé čtvrti začínají chátrat. Pořídit si nové bydlení přitom není v Japonsku levnou záležitostí, a mladé rodiny proto raději volí pronájem s pochybnou kvalitou bydlení.
Rodina žije v jedné místnosti |
Tokijské architektonické studio vedené mladým architektem Takešim Šikaučim se rozhodlo vnést do situace trochu optimismu. Mladý tým architektů se rozhodl podpořit rekonstrukce ve vyhaslých komplexech.
Modelovým bytem se stala garsoniéra o rozloze 40 metrů čtverečních. Byt leží ve městě Funabaši v prefektuře Čiba na ostrově Honšú. Pořídila si ho mladá rodina se dvěma malými dětmi, která do projektu šla pod podmínkou, že je náklady na koupi a modernizaci nebudou stát více, než kolik by zaplatili za deset let v nájmu. Byt byl opraven před dvěma roky. Poslední práce byly dokončeny v listopadu 2012 a rodina se nastěhovala hned poté, na začátku prosince. Loni realizace získala světové ocenění Good Design Award.
Může se hoditTaké chcete bydlet podle svých snů a přání? Vyberte si své nové bydlení na Reality.iDNES.cz. Nabízíme domy, byty i pozemky po celé ČR. |
Původní podoba bytu byla tvořena klasickým zádveřím, kuchyní s jídelnou, úložnými prostory, sociálním příslušenstvím a dvěma japonskými pokoji, od sebe oddělenými tradičními japonskými posuvnými stěnami. Princip posuvných stěn, které umí vytvořit soukromí a intimní atmosféru, zůstal zachován i v renovovaném interiéru. Velkou devizou bytu je balkon, který je po celé délce jedné stěny apartmánu a který rozšiřuje životní prostor rodiny o další společná místa.
V přímém sousedství sporáku je pódium s velkorysou koupelnou s vanou i sprchou. Přes den slouží hlavní prostor pokoje jako obývací pokoj a koupelna jako dětská herna, v noci se z obýváku stává ložnice a koupelna se drží svého primárního účelu.
Desetileté období, po které plánuje rodina v bytě v této dispozici bydlet, je také úsekem, po který jim bude neustálá vzájemná přítomnost příjemná. Později, s přibývajícím věkem dětí, které si vyžádají vlastní životní prostor, bude nutné řešit bydlení znovu a jinak.
Takeši Šikauči radí v tiskových materiálech pracovat s bydlením pružněji a individuálněji, než jsme byli zvyklí dosud. Byty přirovnává k oblečení, v různých fázích života, zájmů, věku i figury nám jednoduše sedí něco jiného a není třeba si v předzvěsti toho, že ztloustneme, kupovat předem o tři čísla větší kalhoty. Stejné je to i s bydlením, žijme okamžitými potřebami a neplánujme desetiletí dopředu. Nehledě na to, že naše sny se vždy nemusí nutně setkat s realitou.
Autoři rádi provokují a vyzývají společnost k dialogu. Jak uvádí Takeši Šikauči na svém blogu, celé studio překvapilo, s jakou rychlostí miniaturní apartmán obletěl světová média a dostal se na stránky nejprestižnějších magazínů a novin zabývajících se luxusním bydlením.
Obyvatelé a majitelé bytu si ani po dvou letech života v malé garsoniéře na nic nestěžují. Rodina většinu času tráví mimo domov, v zaměstnání, v kroužcích či školkách, ve volném čase se baví vlastními aktivitami mimo město. Podle studia si připadají jako posádka, všichni na jedné lodi. K tomu je vědomě inspirovali i sami architekti, když mořské bárce připodobnili barevnost interiéru včetně podlahy z širokých teakových prken, která má lodní dobrodružství připomínat.