Dobře pověsit obraz je někdy umění. Vybrat vhodný rám bývá ještě těžší

  1:00aktualizováno  1:00
Reprodukce Špálových Kytic či van Goghových Slunečnic si už lidé domů nepořizují. Vystřídaly je hlavně fotografie a plakáty: majáky v bouři, Marilyn Monroe či newyorské mrakodrapy. Trochu nudný výběr. Chybí i odvaha ve výběru rámů. Ty přitom mohou obraz či grafiku posunout výrazně výš. Nebo naopak.

Rámař Zdeněk Marvan nedá dopustit na ruční italskou práci. | foto:  František Vlček, MAFRA

„Rámování je subjektivní záležitost,“ říká s přesvědčením Zdeněk Marvan z rámařského studia Art 1 v Praze, pro něhož je rámování především zajímavý příběh. Je to příběh naplněný logikou, emocemi i empatií.

Platí zde také určitá pravidla, která se vyplatí dodržet. Typický příklad? Grafiky, u nichž je vedle výběru důležité použití paspart a případně takzvaných filet (tenký rám kolem papírové pasparty).

„Paspartu lidé někdy podceňují, přijde jim zbytečná. Jenže pasparta má za úkol zklidnit a zvýraznit obrázek, podpořit jej, aby na stěně vynikl. V anglosaských zemích dokážou skvěle využívat i filety do pasparty. Měly by být ve stejné textuře a barvě jako je rám,“ vysvětluje Zdeněk Marvan.

I malá grafika může díky paspartě vyniknout.

I malá grafika může díky paspartě vyniknout.

Pasparta má za úkol zvýraznit obrázek a zklidnit jeho okolí.

Pasparta má za úkol zvýraznit obrázek a zklidnit jeho okolí.

Rám jako umělecké dílo

Po řadě let, kdy trh ovládla levná produkce z IKEA určená pro věci, které chcete mít na stěně dva či tři roky, objevují lidé opět kvalitní rámy. Koneckonců, jejich největší evropský výrobce sídlí v Českém Krumlově. Lira (ze spojení slov lišty-rámy) navazuje na historii firmy Schönbauer založené už v roce 1881, v roce 1994 se stala součástí americké skupiny Larson-Juhl.

Lira však nestaví jen na historii, k jejím posledním novinkám patří lišty Anvil imitující kov. I proto skvěle vypadají v dnes tak obdivovaných zrekonstruovaných industriálních objektech nebo třeba v loftových bytech.

Ke světové špičce (stejně jako v nábytku) patří Italové. „Ctí estetiku i minulost a umějí s ní pracovat, mají skvělé nápady při dokončování a obrovský cit pro povrchovou úpravu,“ tvrdí Zdeněk Marvan.

Zrcadlo s fazetou v ručně dokončovaném patinovaném rámu představuje nádherný

Zrcadlo s fazetou v ručně dokončovaném patinovaném rámu představuje nádherný solitér.

Na italských rámech oceňuje tradici řemeslné výroby. Rámy převážně z tropických dřevin se zpravidla dokončují ručně, je nutné je dopatinovat, dovoskovat, dozlatit... Designéři rádi takové rámy věší na stěny i samotné, jako zajímavý artefakt, který nechtějí znehodnotit nedůstojnou reprodukcí.

Fotogalerie

Do zajímavých rámů se vkládají i zrcadla, jež se tak z ryze funkčního bytového doplňku proměňují v designové kousky.

Tady se často prosazují i nábytkáři, třeba rodinná italská firma Cantori je proslulá svými zrcadly, která umisťuje do originálních rámů.

„Italové často zavěšují velká zrcadla nad příborníky nebo komody, protože odrážejí skvěle světlo a prostor opticky zvětšují. Rámy jsou pro ně nesmírně důležité, vnímají je jako umění,“ vysvětluje Markéta Dostálová z českého zastoupení Cantori.

Světové trendy proto určují v rámařství hlavně italské značky, třeba Bologni Arreda nebo Albor. Získat jejich výhradní zastoupení pro český trh tak bylo pro Julii Lindovou, která před téměř dvaceti lety rámařské studio Art 1 založila, velkým úspěchem.

Zavěšení obrazů nad sebou funguje dobře u vysokých stropů.

Zavěšení obrazů nad sebou funguje dobře u vysokých stropů.

Kam s obrazy

Sebekvalitnější rám však neznamená automaticky úspěch. Měl by totiž vhodným způsobem komunikovat s obrazem či grafikou. „Někdy je textura rámu důležitější než barva,“ upozorňuje Zdeněk Marvan.

Pokud jde o barvy, pak zpravidla nedoporučuje používat na lišty červené, modré nebo zelené barvy, které se objevují například na grafice, kterou chceme zarámovat. „Lišty v těchto barvách pak ´přebijí´ to, co rámují. Není to však dogma,“ upozorňuje zkušený rámař.

Výjimka potvrzující pravidlo: barva grafiky se objevila i na rámu se zajímavou

Výjimka potvrzující pravidlo: barva grafiky se objevila i na rámu se zajímavou texturou.

V některých případech jsou však shodné barvy naopak žádoucí, tady záleží jak na vkusu zákazníka, tak na citu a zkušenosti rámaře. Jistotou bývá stříbrná lišta. Samozřejmě pozor na nudu, právě kontrast představuje zpravidla základ dobrého designu.

Prubířským kamenem estetického cítění bývá i pověšení skupin menších obrázků. Zdeněk Marvan má jednoduchou radu: „ Společně dobře fungují různé rámy, ale stejné náměty, třeba lidé, květiny... Opačně to neplatí. Různé náměty ve shodných rámech k sobě nepatří.“

Pro zavěšení na stěnu doporučují odborníci „pravidlo třetin“, a to jak horizontální, tak vertikální. „Místo, kde se protnou, je ideální,“ tvrdí Zdeněk Marvan. Typickou chybou bývá zavěšení jednotlivých obrazů příliš vysoko, jenže byt není galerie, kde chodíme a vestoje si prohlížíme obrazy.

Společně dobře fungují různé rámy, ale pro stejné náměty.

Společně dobře fungují různé rámy, ale pro stejné náměty.

Ohled je však třeba brát i na to, kam obraz přijde. Nad robustním psacím stolem po dědečkovi by nevyzněl tenký rám, nad subtilním skleněným designovým kouskem by zase působil nepatřičně těžký kus.

Pokud si nejste jisti, kam obraz pověsit, můžete vyzkoušet jej pouze postavit, třeba na jednoduchý malířský stojan. Tento způsob se v tuzemsku příliš nevyužívá, což je škoda. Možná byste byli překvapeni, jak obraz vynikne.

Pro vysoké stropy doporučují odborníci klidně pověsit obrazy horizontálně, nikoli vedle sebe, jak bývalo zvykem. Pomoci může i pasparta a její vertikální zvětšení. Lze buď zvýšit její spodní část, nebo protáhnout na výšku celou její konstrukci. Díky paspartě lze zarámovat třeba poštovní známku, a bude dobře vypadat.

Autor:



Nejčtenější

Když si koupíte koženou pohovku za dvacet tisíc, budete sedět na igelitu

O koženou pohovku je třeba se starat přesně podle návodu výrobce.

Zatímco poměr masa v uzeninách už vnímá většina zákazníků, jen málokoho napadne, že pro nábytek označený jako kožený...

Peklo se sousedem. Kůlnu přestavěl na továrnu s pětimetrovým komínem

1

Místo kůlny má soused na zahradě zděnou budovu, ve které podniká, vyrábí dřevěné suvenýry. Z komína se valí kouř a...



Až se muž vrátí, ložnici nepozná. Manželka ji proměnila za 300 tisíc

Na novou ložnici si Tereza připravila 300 tisíc korun.

Ložnice Terezy a jejího manžela připomíná skladiště. Místnost je přeplněná starým nábytkem, nekvalitní manželskou...

Za Prahou si postavili dům snů. Obavy z dřevostavby jsou zbytečné

Stavba domu trvala pět měsíců od kopnutí do země po stěhování do hotového.

Renata a Ladislav pobývali dlouhé roky v Americe, ve dřevěném domě. Kolem nich žila spousta dalších lidí v...

Deset let stavěl dům z pohledového betonu. Inspiroval se v Japonsku

Výrazné vodorovné slunolamy podporují exotický vzhled domu a zároveň chrání...

Příběh tohoto domu je vyprávěním o cestě za snem, lásce k architektuře, ideálech a zejména o houževnatosti, se kterou...

Další z rubriky

Bohatý vinař si postavil v Los Angeles vilu ve stylu italské renesance

Vila Guasti byla postavena v letech 1910 až 1913.

I v Los Angeles najdete staré domy. Patří mezi ně i vila Guasti postavená v letech 1910 až 1913. Je proslulá...

Domek velký 40 metrů čtverečních nepotřebuje žádné sítě. Stojí v Kysucích

Vnitřní obklady a vybavení je z běleného smrkového a dubového dřeva.

Slovenské studio ARK-shelter navrhlo minimalistický modulární domek, ideální pro občasný, ale klidně i trvalý únik z...

Ze starých krámků vzniklo bistro, mračna na stěnách vymalovali košťaty

Při navrhování interiéru bistra se jeho autoři inspirovali secesí, art decem,...

Pokud je v Praze lokalita, která ožívá i s ohledem na svou historii a tradici, jsou to Vinohrady. Není tak určitě...



Najdete na iDNES.cz