Jak ušetřit za keře a stromky

Jsou tři důvody k tomu, proč si vypěstovat vlastní keře či stromky. Především je to pocit sebeuspokojení z vlastní šikovnosti. Pak máte možnost rozmnožit si právě tu odrůdu, která se vám zalíbila a ve školkách se právě nedá získat. Nakonec je tu i praktický důvod úspora peněz.

Některé rostliny se množí velmi snadno. Nic neztratíte, ale naopak můžete hodně získat, když se pokusíte řízkováním rozmnožit třeba tolik oblíbený plamének, zimostráz či nějaký jehličnan.

Řízkování plaménků

Pokud jste si třeba někde u sousedů vyhlédli krásně kvetoucí plamének (Clematis), poproste je, aby vám uřízli mladý a zdravý vrcholový výhon, který má alespoň dva páry listů. Pak odstraňte spodní pár listů a takto získaný a upravený řízek zasaďte do lehké písčité půdy. Ideální je světlé, ne však příliš slunné stanoviště. Pokud budete půdu stále udržovat vlhkou, na jizvách po odtržených spodních listech se brzy vytvoří kořínky. Mladé rostlinky přesaďte do květináčů a postavte je na chráněné místo. Do volné půdy na vhodné místo ve své zahradě je zasaďte až příští rok.

Množení zimostrázu

Zimostráz (Buxus) je díky možnosti snadného tvarování velmi oblíbený stále zelený keř. Zahrnuje škálu od nízkých živých obrub až po vysoké bezpečné bariéry. Právě v srpnu jsou mladé výhony zimostrázu správně vyzrálé pro dobré zakořeňování. Z jedné větvičky získáte množství sazenic tak, že od středové zdřevnatělé větve otrháte boční vyzrálé větvičky. Ze spodní části řízků, které mají být dlouhé asi jako prst, poté odstraňte listy a ponechte pouze několik lístků na vrcholku. Takto připravené řízky zasaďte do nádoby naplněné směsí písku a zeminy v poměru 1:1. Průhlednou fólií - případně sklenicí chraňte zasazené řízky před vysycháním. Nádobu venku umístěte na polostinné místo. Po několika týdnech by se měly objevit první kořínky. Do zimy nabudou mladé rostlinky takové síly, že budou moci zůstat venku již první rok.

Množení jehličnanů

Nejlepší dobou pro rozmnožování jehličnanů řízky bývají srpen a září. Polovyzrálé postranní výhony jsou pro řízkování nejvhodnější. Řízek dlouhý šest až sedm centimetrů nestříhejte, ale prudce odtrhněte z větvičky, a to i s malou patkou. Důležité je, aby na řízku vždy zůstala část starého dřeva. Potom ze spodní části odstraňte jehlice nebo šupinky a řízek namočte do stimulátoru. (Při práci se nedotýkejte řezných ran, chráníte tak budoucí rostlinu před infekcí.) Řízky napíchejte do nádoby se zeminou pro rozmnožování rostlin, která je volně v prodeji, nebo si zeminu sami namíchejte z písku a rašeliny. Řízky píchejte hustě asi 1,5 centimetru hluboko.

Zakryté průhlednou fólií nebo sklenicí je pak přeneste na teplé místo a pravidelně je vlhčete. U druhů, které se snadno rozmnožují, například zeravu a jalovce, se první kořínky objevují už za šest či osm týdnů. Zakořeněné řízky pak přesaďte do kontejnerů. Podle slov odborníků je totiž lepší sazenice před vlastní výsadbou - ať už do živého plotu či jinam na zahradu do určité výšky pěstovat v kontejneru. Nezapomeňte však okamžitě, jakmile kořeny vyplní kontejner, malé stromečky opakovaně přesazovat! Při současných cenách jehličnanů se vám péče o ně bohatě vyplatí.

Dřevěná konstrukce pro popínavé rostliny bebo třeba i starý vysloužilý žebřík jsou pro křehké výhonky plaménků dobrou oporou


Témata: školka, Zděné domy