Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Jak ušetřit vodu na zahradě

  15:44aktualizováno  15:44
- Každý,kdo má u domku kus pozemku a zároveň není šťastným majitelem studny,potvrdí, že udržování pěkné zahrady či pěstování zeleniny není právě levnou záležitostí. V našich podmínkách se totiž, na rozdíl od tropů, nikdo nemůže spoléhat na to, že jeho zahrada bude každodenně zalita životadárným deštěm.
"Déšť a rosa jsou pro intenzivní pěstování, ať už zeleniny, či jen okrasných rostlin, v zahradách mírného pásu většinou nedostatečné. Zalévání vodou z městského rozvodu v parných létech může vyjít na pěkných pár tisíc a opravdoví nadšenci jsou schopni vyprodukovat zeleninu, jejíž cena se může vyšplhat i na několik set korun za kilogram," tvrdí zahradník Aleš Blažek z Prahy. Zahradničení je ovšem koníček jako každý jiný a jde při něm zejména o relaxaci, proto je zbytečné snažit se o vítězství nad komerční sítí velkoobchodů. Při troše důvtipu lze však najít úspornější způsob hospodaření s vodou, která se rok od roku zdražuje. Záleží nejen na typu půdy, ale hlavně na způsobu jejího osázení.

Deset litrů na metr čtvereční

Mnoho jehličnanů se obejde bez pravidelné zálivky, stejně jako většina ovocných stromů, které jsou schopny si zajistit potřebné množství vody samy. Obecně se dá říci, že závlahu hlavně v sušších letech potřebují zejména mělkokořenné druhy, ovocným stromům prospěje v době nasazování a dozrávání plodů. Na lehčích půdách zaléváme častěji než na těžších půdách, které vodu lépe poutají. Kdo má však zahradu s převahou zeleniny, musí počítat s pravidelnou zálivkou. Záhony je lepší zalévat méně často a vydatně. Na jeden metr čtvereční dopřejte rostlinám alespoň deset litrů vody,za letních parných dnů by se měl příděl vody zvýšit klidně na dvojnásobek, vzrostlým stromům dopřejte na jeden metr čtvereční přibližně čtyřicet litrů vody.

Déšť zalévá zadarmo i za sucha

Zachytávání a shromažďování dešťové vody z okapů střech do vhodných nádob patřilo dříve k samozřejmostem, dnes se však vidí zřídka. Přitom má dešťová voda proti té z vodovodního kohoutku několik nesporných výhod. Je měkká, což znamená, že se v ní snadno rozpouštějí nerostné živiny obsažené v půdě, a dalším plusem je její teplota. Voda k zálivce by měla být teplejší než půda. Zalévání ledovou sprchou rostliny ani v parném létě rozhodně nepotěší, naopak je může nenapravitelně poškodit. Proto je dobré i vodovodní a hlavně studniční vodu nejprve naplnit do nádob a teprve po ohřátí a vyprchání chloru ji použít na zalévání. Ohřívání zachycené vody můžete zlepšit tmavým nátěrem nádoby a tím, že nebude zapuštěna pod zem. Dešťovou vodu ocení hlavně teplomilné zeleniny, jako jsou okurky,rajčata, papriky či melouny.

Kapky rovnou z hadice

"Poté,co jsem dva roky za sebou přišel během letních veder téměř o celou úrodu zeleniny, přemýšlel jsem, jak to se zaléváním přes týden, kdy nejsem na chalupě, vyřešit," říká zahrádkář Miroslav Král z Prahy. Nakonec si sám vyrobil kapkovou závlahu, soustavu hadic s malými otvory, z nichž ke kořenům zeleniny v malém množství, ale zato neustále odkapává voda. Jako zdroj vody mu posloužil sud s nachytanou dešťovou vodou, hadice lze ale napojit na i povolený kohoutek. Kapková závlaha je nejjistější způsob zálivky, který kromě toho, že se na něj nemusí myslet, ještě uspoří vodu. A protože ta se k rostlinám dostává nepřetržitě,mohou ji lépe využít. Nehodí se třeba na zavlažování trávníků, ale výborně ji můžete využít u živého plotu, záhonu jahod nebo rajčat.

Přikrytá půda méně odpařuje

K udržení vláhy v půdě také výrazně přispívá kypření a nastýlání. Při nakypření horní mělké vrstvy půdy dojde k přerušení souvislé vrstvy půdy, ze které by se, díky vzlínání, neustále odpařovala voda. Stejnou službu poskytne i nastýlání neboli mulčování slabou, tři až pět centimetrů silnou vrstvou rašeliny, slámy, drcené kůry, kompostu a jiných organických materiálů. Proti okopávání však ušetříte nejen nezanedbatelné množství práce a svá záda, ale tento způsob ocení i rostliny, protože tím neporušíte žádné kořínky. K mulčování se v poslední době stále častěji používají černé plastové fólie či netkané textilie, přichycené k zemi. Ty se buď pokládají v pruzích na povrch půdy mezi jednotlivé záhony, nebo se do natažené plachty prořezávají otvory, do kterých se vysazují sazenice. Fólie nejen drží vlhkost, ale udělá také čáru přes rozpočet plevelům, které pod ní strádají nedostatkem světla. Nezanedbatelné je také to, že pod tmavou vrstvou dochází k zahřívání horní vrstvy půdy, což velmi prospívá teplomilným zeleninám, ale i jahodám.

Sedm tipů pro správné zalévání

* teplota zálivkové vody by měla být vyšší než teplota půdy

* nejvhodnější dobou k zálivce je, zvláště v horkém období, ráno nebo večer, za chladnějšího počasí je možné zalévat během dopoledne

* u některých rostlin (například jahody, cibule, brambory) vlhkost přes noc podporuje rozvoj plísní, proto je třeba zalévat je včas, aby povrch rostlin stihl oschnout

* pro efektivní využití zálivky je vhodné záhony nejprve lehce pokropit a teprve poté řádně zalít

* přeschlou půdu je před zaléváním dobré nakypřit

* při kropení by měla voda na rostliny dopadat co nejvíce shora. Při zalévání ze strany se menší rostliny a sazenice mohou vyvrátit.

* při zálivce hadicí napojenou na vodovod použijte jemně rozprašovací koncovku. Čím delší dráhu voda vykoná, tím více se chladná voda z potrubí oteplí.

Zálivka účinkuje jen ve správný čas

Rané brambory - nejdůležitější je období nasazování hlíz, což vychází zhruba na počátek června

Zelí, kapusta - hodně vody potřebují po celou dobu vegetace, a zejména v době tvorby hlávek

Salát, špenát - nesnášejí sucho, zvýšená zálivka je nutná 2 až 4 týdny před sklizní

Květák - patří mezi nejnáročnější zeleniny, vyžaduje vlhkou půdu, nejvíce vody potřebuje v polovině svého vývoje

Kedlubny - ocení pravidelnou zálivku, zvýšenou v době intenzivního růstu, střídání sucha a vlhka vede k praskání hlíz a dřevnatění bulv

Ředkvičky - potřebují ke svému vývoji hodně vody po celou dobu růstu

Okurky - závlaha je vhodná zejména 30 až 40 dní po odkvětu, dávat však pozor na přemokření

Papriky - vyžadují hojnou zálivku, hlavně v období tvorby plodů

Mrkev a petržel - zalévání je potřebné na počátku vývoje a v hlavním období růstu kořenů, ke konci zálivku omezit, aby kořeny nepraskaly

Celer - potřebuje během vegetace hodně vláhy, zejména v srpnu a září

Cibule a česnek - během vegetace zavlažovat podle potřeby, v druhé polovině jim naopak prospějí sušší podmínky

Rajčata - pravidelné zavlažování, zejména v období narůstání plodů

Mulčovací fólie zabíjí tři mouchy jednou ranou: pomáhá udržet vláhu v půdě, zabraňuje v růstu plevelům a navíc zvyšuje teplotu v půdě i kolem rostlin.

Autor:






Nejčtenější

Současné finské tvůrce zastupuje na výstavě Ville Harab a Anu Puustinen.
Nejlepší kousky z finského designu a architektury vystavuje Mánes

Finský design a architektura jsou hlavním tématem výstavy v pražském Mánesu, která je součástí oslav stého výročí založení Finska. Seznámit se můžete jak s...  celý článek

Stodolu postavili roku 1887 z lámaného kamene, který se těžil v nedalekém lomu....
Stodola, kde si muži plní své touhy aneb Továrna na splněné sny

Zajímavě zrekonstruovanou stodolu na Českobudějovicku pojednal majitel velmi originálním způsobem. Vznikl tak multifunkční prostor pro nejrůznější oslavy a...  celý článek

Iveta je s proměnou spokojená. Všechny její požadavky návrhářka splnila.
Rodina cestovatelů má novou předsíň. Přeměna je vyšla na 30 tisíc korun

Iveta bydlí v domě na okraji Prahy se svým mužem a dospělým synem. Všichni milují cestování a velkou společnost. Dům je stále plný lidí a i proto se Iveta...  celý článek

Původně gotický dům byl renesančně přestavěn v poslední čtvrtině šestnáctého...
V Krumlově koupili dům s podlahou z kostí. Proměnu stihli za 4 měsíce

Zuzana a Ladislav koupili zanedbaný historický dům z 15. století v centru Českého Krumlova. Chtěli vytvořit hotel, který bude lidi inspirovat. Obrátili se na...  celý článek

Nevšední rodinný dům z bílých přepravních kontejnerů, za jehož designem stojí...
Zářivě bílý květ. V poušti vyroste úžasný dům z kontejnerů

Nevšední prázdninový dům z bílých přepravních kontejnerů, za jehož designem stojí londýnský architekt James Whitaker, brzy ozdobí poušť nedaleko kalifornského...  celý článek

Další z rubriky

Na proměnu měla Tereza připraveno 25 tisíc korun. Novou postel jí zaplatili...
Tereza potřebuje nový pokoj. Stůl odmítla, pracuje v manželské posteli

Tereza miluje módu, historii a láká ji svět bohatých drapérií a paruk, ale zároveň má ráda svobodu a hlavně odvážné a provokativní modely. A přesně v tomto...  celý článek

Miniaturní byt vyřešila architektka šikovně, je světlý, vzdušný a nabízí...
V malém bytě 2+kk využili každý centimetr, přesto působí vzdušně

Katka s Martinem si svůj první společný byt vlastně nadělili ke svatbě. Termín nastěhování a datum obřadu se téměř shodovaly. Ale než k tomu došlo, byt se na...  celý článek

Původně gotický dům byl renesančně přestavěn v poslední čtvrtině šestnáctého...
V Krumlově koupili dům s podlahou z kostí. Proměnu stihli za 4 měsíce

Zuzana a Ladislav koupili zanedbaný historický dům z 15. století v centru Českého Krumlova. Chtěli vytvořit hotel, který bude lidi inspirovat. Obrátili se na...  celý článek

Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.