Teplo bez přikládání
U matrací může být důležitý i jejich potah. Proto se prodávají matrace s takzvanou letní a zimní stranou. Na tu se používá vlněné a polyesterové vlákno, zatímco na letní stačí bavlna. "Jenže aby 'zimní strana' měla smysl, musíte si dát pozor i na další věci," varuje Ladislav Šulák z firmy Kvarta, která se specializuje na výrobu matrací. "Je třeba, aby postel dokonale větrala. To nejhorší, co může pečlivá hospodyně udělat, je rychle po ránu ještě teplou postel zastlat, a navíc ji překrýt přehozem. Člověk vypotí za noc až jeden a půl litru potu, a ten musí 'zmizet'. Vlhká postel rovná se studená," vysvětluje Ladislav Šulák, "proto jsou tak nevhodné postele s točnicemi sahajícími až na zem nebo pevné podložky pod matracemi. Pot totiž odchází jak vrchem, tak spodem matrace. A to je například u takzvaných letišť s plnými točnicemi velmi obtížné."
Ale není vlákno jako vlákno
"Platí totiž, že více hřeje vlákno s více kanálky," vysvětluje Oldřich Glogar z lipovské firmy 2G, která patří k největším výrobcům přikrývek u nás. Škála vláken začíná u takzvaně plných vláken přes jednokanálkové - duté - a pokračuje vláknem se čtyřmi a sedmi kanálky, které se používá u výrobků určených do extrémních podmínek nebo pro velmi zimomřivé jedince. Zákazník se může snadno orientovat podle označení výrobků, které je dnes už povinné. "Jednokanálkové" vlákno má obchodní označení například Aérelle, vlákno se čtyřmi kanálky Hollofil 4 a se sedmi Quallofil 7. Vzduchové vrstvy se však využívají i tím, že se spínají dvě deky k sobě pomocí druků či suchých zipů (v létě je lze používat samostatně), přikrývky Duo pak představují dvě přikrývky sešité po obvodu. Vzduchová vrstva izoluje a přikrývka tak skvěle hřeje. Obdobný systém představují thermo pokrývky, u nichž se používají takzvané teplé švy a opět vzduchové izolační mezivrstvy. Přikrývky s dutým vláknem jsou ideální do vlhčích bytů ve starší zástavbě, protože na rozdíl od dek z mykaného ovčího rouna nebo velbloudí srsti nenatahují vlhkost. V létě se pod nimi nebudete potit, v zimě dobře hřejí. Ovčí rouno dokáže přijmout až třicet procent vlhkosti z okolí (teplo vám pod nimi bude stále stejné), jakmile se však začne uvolňovat vlhkost zpět do ovzduší, objeví se typická "vůně" lanolinu. A ta voní málokomu. "Bohužel lanolinu se výrobci zbavit nemohou, a tak s tím musí zákazník počítat," varuje Oldřich Glogar. V suchých bytech - typické jsou právě paneláky - bývají tyto přikrývky neocenitelné hlavně pro osoby, které trápí revmatické obtíže nebo jiné poruchy pohybového ústrojí. Ovčí rouno je možné čistit jen chemicky. Přibližně po třech čištěních dojde k částečnému slehnutí asi o 40 procent, ale na tepelně izolační vlastnosti to nemá žádný vliv. Péřové deky, kdysi tak typické, mají jednu velkou nevýhodu - peří je jedním z nejčastějších alergenů, a navíc jsou kvalitní výrobky poměrně drahé. Divit se není čemu, používá se na ně například peří islandských hus.
Přibližné ceny přikrývek o rozměrech 135 x 200 cm
PES - duté vlákno - asi 800 až 1200 Kč
vlna - 1100 až 1500 Kč
velbloud, lama - 1500 až 1800 Kč
peří - až 4000 Kč