Pohled na účet za energie, spotřebované na vytápění domu či bytu, nutí většinu z nás k zamyšlení nad tím jak, čím a kolik topíme. Stoupající ceny energií se odrážejí ve stále větším zájmu lidí o alternativní zdroje tepla, jakými jsou třeba sluneční kolektory, tepelná čerpadla či zařízení na spalování dřevní hmoty.
Úspor však lze dosáhnout i při vytápění plynem nebo teplem z centrálního zdroje: potřebnou kontrolu nad spotřebou tepla nám pomohou získat moderně řešené topné systémy.
Rodinné domky: bez kvalitní izolace úspor nedosáhnete
Majitelé starších rodinných domků si často nechají provést rekonstrukci topení, při které vymění radiátory, rozvody i kotel, a přesto nezaznamenají výraznější úspory. Zapomínají totiž na to, že topný systém je jen jedním z faktorů, které ovlivňují celkovou tepelnou bilanci jejich domu.
Rekonstrukce topení nemá valný smysl bez omezení ztrát tepla, které ve starších objektech uniká okny, střechou či obvodovými zdmi. Investice do zateplení budovy a výměny starých, už netěsnících oken, jsou sice značné, ale v dlouhodobém horizontu se vrátí právě v podobě budoucích úspor za vytápění.
V mnohem lepší situaci proto jsou obyvatelé novostaveb: díky stavebním materiálům s vynikajícími tepelně-izolačními vlastnostmi jsou i bez dodatečného zateplování u nového domku úniky tepla podstatně omezeny. Ani do novostaveb však nestačí jen pořídit kotel a začít topit.
Aby topný systém co nejlépe plnil přání svých uživatelů a zároveň přinášel úspory, musí být doplněn odpovídající regulací. Šetření na regulačních prvcích je učebnicovým příkladem šetření na nesprávném místě, protože technika dokáže ovládat topný systém mnohem přesněji a spolehlivěji než člověk.
Šetřit znamená regulovat
Zatímco dříve představoval vrchol regulační techniky jeden bimetalový prostorový termostat na celý dům, moderní systémy pracují s několika přesnými snímači, které kromě teploty v místnostech měří například i teplotu venkovního vzduchu.
Řídicí jednotka všechny údaje průběžně vyhodnocuje a v závislosti na nastaveném programu, který zohledňuje denní rytmus rodiny, ovládá zdroj tepla - kotel. Nejlépe se dají regulovat elektrické a plynové kotle, ať už stacionární nebo závěsné, řídicí systém však lze připojit třeba i ke kotli na spalování ekologického paliva, dřevěných pelet. Kvalitní řídicí systém se samozřejmě vyplatí pořídit k novému kotli i do starších rodinných domků.
Komfortem, který však nestojí mnoho navíc, jsou takzvané komunikátory, kterými můžeme topný systém ovládat na dálku pomocí mobilního telefonu či pevné linky. I s nimi můžeme ušetřit - v době naší nepřítomnosti, třeba o víkendu, bude dům temperován pouze na nízkou teplotu, při návratu však stačí včas odeslat povel a domov nás uvítá příjemně vytopenými místnostmi.
Také staré paneláky je potřeba dodatečně izolovat
Uspořit peníze za vytápění se snaží také obyvatelé panelových domů, jejichž byty jsou napojeny na centrální zdroj tepla. Panelové domy se obecně vyznačují velmi špatnými izolacemi a problém představují i veškeré rozvody, které často bývají na hranici životnosti. Stále více bytových družstev proto přistupuje k rekonstrukcím, jejichž součástí jsou vedle zateplení domu a výměny oken i rekonstrukce topných systémů.
V mnoha starých panelákových bytech jsou radiátory stále ještě osazeny pouze základními ventily bez možnosti regulace, při rekonstrukci je proto vhodné opatřit topná tělesa termostatickými regulátory. Také tady varují odborníci před přílišným šetřením - doporučují používat pouze kvalitní armatury od renomovaných výrobců, byť mohou být o něco dražší.
Vyšší pořizovací náklady se však vrátí v podobě vyšší spolehlivosti, delší životnosti a v konečném součtu i vyšších úspor na vytápění.
Každý byt má svůj výměník
V některých nových bytových domech jsou vytápění a ohřev teplé užitkové vody řešeny pomocí bojlerů a plynových či elektrických kotlů, umístěných v zázemí každého bytu. Byty však lze vytápět i teplem z centrálního zdroje, a přitom poskytnout jejich majitelům naprostou kontrolu nad jeho spotřebou a tedy i výdaji za něj.
V takovém případě není pro dům či skupinu domů budována společná výměníková stanice, ale malou předávací stanici tepla má každý byt. Do ní vedou dvě trubky z centrální teplárny: jedna z nich přivádí teplé topné médium a je osazena kalorimetrem, přesným měřičem dodaného tepla, druhá je zpětným vedením.
V bytové předávací stanici odevzdá topné médium své teplo do rozvodů v konkrétním bytě: jeden výměník je určen pro ohřev užitkové vody, druhý pro vytápění, a oba pracují nezávisle na sobě. Na rozdíl od klasických panelových domů s několika vertikálními vedeními, procházejícími celým domem, je topný systém koncipován jako etážový: všechny radiátory bytu jsou připojeny na jeden horizontální rozvod, napájený z výměníku.
Každý majitel si může byt vytápět zcela individuálně podle svého přání, bez ohledu na roční období a oficiálně stanovenou topnou sezonu. Platí se pouze za skutečně spotřebované teplo a odpadají i problémy a nejasnosti při vyúčtování, vyplývající z používání nepřesných poměrových měřičů tepla, běžných ve většině panelových domů.
Také k těmto topným systémům je možné připojit komunikátor pro dálkové ovládání a jeho používáním dále minimalizovat náklady na vytápění prázdného bytu.
Vzhledem ke zcela odlišné koncepci bytových i domovních rozvodů je tento systém vhodný hlavně pro novou bytovou výstavbu.
Pro obnovu starších objektů se příliš nehodí, a to právě kvůli nutnosti značných zásahů do rozvodů a konstrukce celého domu. Uplatnit se však může všude tam, kde je nová bytová výstavba koncentrována na menší území a kde je k dispozici centrální zdroj tepla - například při budování řadových domků.
 Krb by měl vhodně dotvářet interiér a ladit s ním. |
