Poslední díl 18. série televizní show Jak se staví sen – extra byl opravdu unikátní. Designéři se tentokrát ani nesnažili opravit nebo proměnit starou chatku, do které zatékalo. Raději ji nechali celou zbourat a místo ní dostala důchodkyně Vlaďka malý montovaný domek. Poprvé v historii trvala proměna výjimečně celých 14 dní.
Domek má i terasu a výsuvnou markýzu nad ní, velké plus představuje i nový dřevník.
A jak se dostala sedmdesátiletá žena do takové situace? Vlaďka bydlela v bývalém mlýně společně se svojí maminkou a dcerou. V restituci se jí pro maminku dokonce podařilo získat zpět i polnosti a rybník. Maminka na tom však nebyla moc dobře zdravotně, a tak Vlaďka opustila svou práci a vymyslela si podnikání, aby zůstala mamince nablízku.
Jenže ta byla psychicky labilní a „odměnila“ se jí tím, že dům přepsala na vnučku, která poté vlastní matku vystrnadila z domu. Vlaďka odešla a od té doby, více než 15 let, spolu nemluvily.
Naštěstí jí po tatínkovi zůstala malá stavební parcela, tu prodala a koupila si zahradní chatku. Jenže na pozemku není voda, a tak na umývání používá dešťovou vodu, záchod má suchý (popis jeho fungování, kbelík s cedníkem, vyděsil i Ivu Kubelkovou). Na vylepšení nemá peníze, v 57 letech šla do předčasného důchodu a pobírá 9 000 korun.
Jedinou šancí pro nemocnou Vlaďku se tak stali designéři, Andrea Hylmarová a Marek Povolný.
Žádná oprava, ale bourání
Nápad vypořádat se s domkem radikálně, tedy celý jej zbourat, vznikal postupně. Původní stavba nebyla samozřejmě nikdy určena k dlouhodobému bydlení. „Problém tak byl úplně všude. Narušená statika, dům bez zateplení, bez vody a odpadu. Chyběla koupelna i WC. Nemovitost neměla nikdy řešený přívod vody ani splaškové kanalizace,“ popisují situaci Andrea Hylmarová a Marek Povolný.
Řešit bylo třeba čistě stavební záležitosti, byli potřeba řemeslníci, s nimiž pořad běžně nespolupracuje. Samostatnou kapitolou bylo vytváření potřebné dokumentace a jednání s úřady, hodně v tomto směru pomohla designérům starostka.
Interiér původního domku
Velmi náročnou kapitolu představoval převoz domku, do úzké uličky musel projet bagr i jeřáb, který musel domek usadit na základovou desku.
Nový domek má funkční koupelnu s toaletou, která využívá dešťovou vodu, k pití sice není, ale použitá technologie umožňuje sprchování, dokonce v teplé vodě. Tedy sen, který měla Vlaďka 15 let…
„Dost se vyčistila i zahrada, do dřevníku jsme schovali nejen dřevo, ale i hodně dalších věcí, které se dříve povalovaly bez ladu a skladu po zahradě. Hodně udělaly i nový trávník a přístupové chodníčky. V interiéru jsme se soustředili na to, aby na všechny podstatné věci byl praktický úložný prostor a Vladka měla vyřešený prostor na spaní a milované vyšívání,“ popisuje Marek Povolný.
Z malých kamen na dřevo měla Vlaďka velikou radost. V krabicích dostala bavlnky na své milované vyšívání.
Domek je moderní, a to nejen jeho plášť, ale i interiér. Vše vychází z tradičního použití dřeva na stavbu domů v této oblasti. „Klasické palubky jsme nahradili březovou překližkou, která slouží i pro stavbu příček. Na fasádě jsou modřínové latě,“ vypočítává Andrea Hylmarová.
Základem interiéru se stala kombinace antracitové barvy, použité zejména na kovových konstrukcích, a jemné březové překližky.
A náklady? Nejdražší proměna celé série vyšla včetně úprav zahrady téměř na 1 180 000 korun.
