Nelíbí, před proměnou hezčí.

Tak něco tam zlepšené je, třeba ty dveře (i když průchoďák je nepraktický vždycky). Ale pokud jde o nábytek, taky se mi víc líbil původní, až na babiččinu ložnici. Na jejím místě bych trvala na zachování víc původních kousků.

Těmi nepraktickými módními skříňkami rozházenými po zdi v obýváku jim moc nepomohli...

A taky marně hledám alespoň nějaký z těch pěkných obrazů, co tam byly dřív.

Mne to prijde zdarile. Ucelem bylo ziskat posuvne dvere, novou podlahu a zbytek uz neni dulezity a da se zmenit. Prakticky vsechno si rozhodly ty zeny samy, jen na to nemely penize a normalne by bylo obtizne behem tech praci tam stale bydlet. Tohle bylo opravdu pro ne nejlepsi reseni. Ostatni detaily nejsou dulezite.

Stav před proměnou taky nebyl špatný. A nechápu, proč by nemohl vlastník bytu designerům zakázat mnohé vyhodit. Je to přece jeho majetek, ke kterému může mít i emoční vztah.

Kromě pokojíku dcerky / kde si to ještě určitě více zútulní starorůžovými doplňky/

, se mi to líbilo před proměnou víc.Ten obývák ztratil svou útulnost a vypadá zase jak z hotelovýho katalogu. Zmizela osobitost. Babičce bych dopřála větší postel a matka by mohla mít soukromí v patře...Jak už někdo zmiňoval, na spaní není třeba nějak vytápět....Ta divná podlaha v chodbě mne tedy také neuchvátila.

No - nutno uznat, že z těch posledních návrhů Hylmarová-Povolný je tento alespoň trochu snesitelný. Až teda na ty skříňky na zdech - to trest pro klienty, aby měli alespoň nějakej problém v životě...

Zasmát jsem se musel nad částí:

"Patnáctiletá Eva měla o svém pokoji jasnou představu: líbí se jí styl vintage, béžová a růžová barva. S ní měli autoři proměny „problém“, proto budoucí středoškolačce dopřáli této barvy jen minimum, použili ji pouze na povlečení."

Boha! To už není zákazník náš pán? Když to platí někdo jinej, tak se tam prostě musí na*rat to, co chtěj designéři a basta! A taky litej koberec. To musí bejt!

Ohledně toho průchozího řešení - zde se asi s tím nedalo moc dělat - když by se to řešilo chodbou při zdi, tak by se tím značně zmenšily prostory. Ono je to otázkou priorit. Kvůli soukromí by to ale bylo lepčí.

Zábavná je i věta:

„Abychom nezpůsobili velký šok, ponechali jsme mnoho původních věcí, ke kterým měly ženy citový vztah,“

Ale vždyť to tak dámy chtěly !!!

Ale jo, "náš zákazník, náš pán" je pořád... Ale zákazníkem je ten, kdo to platí. Tohle je v podstatě reklamní pořad, kde zadavatel zaplatí za to, že tam budou vidět jeho výrobky. Budoucí uživatel tomu dělá jen "příběh", do kterého se to zasadí.

Kam by sme tak ten kamenný koberec mohli napchať? (aj keď sa tam vôbec nehodí)

Sponzor si vybere sám kam ho plácne

Ten původní interier taky vůbec nevypadal špatně.

Já teda nevím kde ty dámy bydlí, ale pokud to není za polárním kruhem a v patře by byla akorát ložnice, kam by se chodilo spát pod pořádnou duchnu, tak by se tam snad ani topit nemuselo, ne? Pořád lepší spát trochu v chladu (navíc je to zdravější) než na té rozkládací pohovce. A tu ať si klidně nechá a když udeří -20°C, tak se mamina vyspí v příizemí.

Súhlasím, je škoda, že to nevyužívajú (a ani teraz nevyužili). Akurát pre babičku, ktorá je podľa záberov už horšie mobilná, by mohol byť problém chodiť spávať na poschodie, ale mama s dcérou by tam mohli mať možno aj samostatné spálne.

Tyhleti samozvaný dyzajnéři co absolvovali rychlokurz na nějaké soukromé vyšší "odborné" škole a v bookmarkách mají 245 blogísků o soudobým interiéru bych hnal svinským krokem... Invence = nula. Empatie = nula. Vkus vlastní = nula. Charakter = nula. Všechny tyhle jejich výstřiky bych rád viděl po roce užívání...

a prakticnost = -4