Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Jak se bydlí v kravíně, samoobsluze či klášteře

aktualizováno 
Byty v bývalé továrně, vodárenské věži, či dokonce v klášteře nebo kravíně? Netradiční, ale nikoliv nemožné. V poslední době se pro podobné bydlení rozhoduje stále více lidí a investoři i obce jim svou nabídkou vycházejí vstříc.

Samoobsluha předělaná na byty - Bývalou sídlištní budovu se samoobsluhou a provozovnami služeb architekti přeměnili na moderní obytný dům s kancelářemi a obchodními plochami. | foto: K4.cz

Jak by se vám líbilo bydlet v samoobsluze? Že by vás to ani nenapadlo? Možná jen proto, že jste neviděli, jak originálně přestavěli původně nevzhledný obchod socialistického typu na brněnském sídlišti Lesná. Tamní ateliér K4 Architects & Engineers jej přebudoval na dům s 67 byty.

A není to zdaleka jediný projekt podobného typu, který v poslední době v Česku vznikl. Chátrajících staveb, které si o podobnou přestavbu říkají, je dost. Řeč je třeba o opuštěných kasárenských objektech, z nichž už na několika místech vznikají obecní byty, jako třeba v Berouně.

Ruské baráky jsou na nic
Čím starší objekt, tím lépe pro budoucí možné využití. Podle architekta Miloše Schneidera z K4 Architects & Engineers je u armádních objektů nutno rozlišovat, z jakého období pocházejí: „Objekty z 20. až 30. let minulého století mají často slušnou architektonickou a stavební kvalitu a je možné je zachovat. Různé přístavky a přestavby z 60. až 80. let je lepší zbourat a namísto nich postavit nové.“

Zvláštním případem jsou budovy zbylé po Sovětské armádě. „Nebyly stavěny podle českých norem. Výsledkem je žalostný technický stav a nulová architektonická hodnota,“ říká Schneider.

Se Schneiderem souhlasí iVáclav Matyáš, prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví: „Objekty typu samoobsluh či kasáren z 50. nebo 60. let nemá většinou smysl adaptovat. Jsou sice obrazem doby, ale určitě ne té, ke které bychom se chtěli hlásit. Pro okolí by bylo milosrdnější, kdyby zmizely.“

Po zachovalejších podobných budovách však obce, shánějící byty pro své obyvatele, sahají rády, protože je často mohou získat zdarma nebo za symbolickou cenu. Na jejich přebudování na bydlení navíc mají šanci získat státní dotace.

„Obce mají o přestavbu nevyužitých nebytových objektů zájem a často také žádají o dotace na přestavbu. Těch projektů jsou desítky,“ říká ministr pro místní rozvoj Petr Gandalovič. U kasáren přestavbám napomohlo i to, že loni padla zákonná desetiletá lhůta, během níž obce původně nesměly armádní budovy prodávat dál.

Náš byt chrání UNESCO
V Berouně přestavěli kasárna od základu. „Postavili jsme zde 50 malometrážních bytů, gymnázium, mají zde sídla neziskové organizace, v komunitním centru Červeného kříže je 20 azylových bytů,“ vyjmenovává starosta města Jiří Besser.

Zbylé budovy město prodalo developerovi, který zde hodlá postavit 670 bytů. Starosta Besser přiznává, že tento systém je pro města výhodný, a to nejen finančně „Obce to nutí vyřešit problém, co s těmi budovami. Stát by to ani tak dobře nezvládl,“ soudí starosta. „Rekonstrukce kasáren na byty nás vyšla zhruba na polovinu, než kdybychom stavěli na zelené louce,“ dodává.

Kasárna na byty přestavěli nebo se k tomu chystají také v Kostelci nad Orlicí, Domažlicích, Jičíně či Vamberku. Kolínští využili vojenské objekty k vybudování bytů pro zaměstnance automobilky TPCA. Byty v bývalých kasárnách lze koupit v Milovicích, kde však zčásti jde o zrekonstruované budovy zbylé po sovětské armádě. Byt 1+1 se zde prodává od 680 tisíc korun výše.

Jindy obce stavějí obecní byty v bývalých průmyslových objektech. To je případ Třebíče, kde radní v letech 1997–98 postavili malometrážní, startovací byty pro mladé rodiny v bývalé Subakově koželužně.

Rekonstrukce stála 24,5 milionu korun, z toho stát přispěl téměř 10 miliony. Výlučnost budovy podtrhuje, že stojí v židovské čtvrti, která byla zapsána na seznam světového kulturního dědictví UNESCO.

V Praze se zase bydlí v někdejší vinohradské vodárenské věži, která svému původnímu účelu neslouží již od roku 1962. Už tehdy uvnitř vznikly kanceláře a čtyři byty, původně služební pro zaměstnance pražských vodáren. Dnes je věž v majetku magistrátu a její obyvatelé jsou obecními nájemníky.

Z fary rodinný dům
Na byty se mohou měnit a také se mění církevní objekty, které uplynulé roky často přestály jen za cenu velkého poškození. Církev se proto snaží některých zbavit – jsou to především nevyužité fary. Jen plzeňská diecéze jich už prodala asi patnáct, například ve Vejprnicích, Dešenicích nebo Zadním Chodově. „Většinou slouží soukromníkům jako rekreační nebo rodinné domy,“ říká plzeňský biskup František Radkovský.

Ne všechny církevní objekty se podle něj pro bydlení hodí stejně. „Když je to klášter, tam vlastně dřív byty byly. Ale když je to kostel, je to přece jenom násilné,“ hodnotí biskup Radkovský.

Přesto zná hned dva příklady kostelů, v nichž se dnes bydlí. „Ve Švihově je gotický kostel přeměněný na bydlení. Ale to už někdy od předminulého století. Vpresbytáři jsou dveře do domu, to člověka praští do očí. Nebo v Praze na Pohořelci je kostel přeměněný na byty někdy v 18. století,“ uvádí příklady biskup.

Trochu jiným případem je bývalý klášter piaristů v Ostrově nad Ohří, který je čerstvě zrekonstruovaný na obecní byty. Město Ostrov jej však nezískalo od církve, jak by se mohlo zdát, ale od armády, která v něm měla přes 40 let kasárna.

Armáda předala obci klášter v dezolátním stavu. Město jej částečně se státním příspěvkem za 65 milionů opravilo a vyměřilo zde trojnásobné nájemné, tedy 51 korun za metr čtvereční měsíčně. I tak se podařilo všechny nadstandardní byty naplnit.

Bydlí se i v prostorách, kde ještě nedávno bučely krávy. Z jednoho kravína postavila obec Slatinice na Olomoucku bytový dům, v Hodějovicích u Českých Budějovic je zase přebudovali na řadové domky.

Přestavba na bydlení potká občas i některé nevyužité stavby na sídlištích. V Jihlavě se tak bydlí v bývalé kotelně, výměníková stanice posloužila pro byty v Chebu.

Bydlení v továrnách
Samostatnou kapitolou je velkoprostorové bydlení v bývalých průmyslových budovách, takzvané lofty. Na západě jsou mimořádně populárním, byť poměrně drahým bydlením. Pro stavbu loftů v Česku se objevila řada vhodných obřích prostor zvlášť poté, co zkrachovalo velké množství továren.

Loft je byt s vysokým stropem, ve kterém nejsou příčky mezi místnostmi, do prostoru bývá vestavěno patro. Tento typ bydlení je u nás i ve světě spíše výjimečný, ale projektů i zájemců přibývá. Vyhledávané jsou nejen staré továrny, ale i bývalé mlýny, pivovary a další objekty.

„Jeden projekt, pražský Nuselský mlýn, už máme hotový, začali jsme pracovat na dvou dalších – to je prachárna v Praze-Libni a pivovar ve Škvorci – a chystáme se na pivovar v Praze-Hlubočepích,“ uvádí příklady nejznámější stavitel loftů v Česku architekt Alberto di Stefano. Ve Škvorci lze koupit byt za ceny od 1,4 do 6 milionů korun, v Praze-Libni za 2,2 až 6,3 milionu korun.


Lofty hlavně v Praze
Klasický loft bývá obvykle poměrně drahý a přitahuje jen určitý druh zájemců. Investoři proto někdy stavějí vedle velkých loftů i menší nebo klasičtější byty pro konzervativnější klienty.

Místnosti mají rozděleny příčkami, zachovávají si však genius loci průmyslového prostředí a neobvykle vysoké stropy. Příkladem je bývalá textilka Moravan v Brně-Židenicích nebo původně továrna na klobouky v Praze na Palmovce.

„Zájem je hlavně o lofty střední a menší,“ říká Alberto di Stefano. „Ještě tu není taková kupní síla, aby si lidi vydržovali loft o 200 nebo 300 metrech čtverečních, jak je to běžné třeba v New Yorku,“ vysvětluje.

Vnových projektech se proto di Stefanova společnost Itaka zaměřuje na malé a střední byty, nabízí však i možnost je spojovat do větších.

Nevýhodou pro lofty je skutečnost, že kvůli jejich výrazné osobitosti je o ně zájem téměř výhradně ve velkých městech a jejich okolí. Většina se jich staví v Praze a ve středních Čechách.

„Nabídka v budoucnu už moc neporoste, protože v Praze není tolik vhodných objektů. Několik jich bylo zbouráno, několik přestavěno na nákupní centra nebo kanceláře,“ říká di Stefano. Přestože je tedy o lofty stále větší zájem, brzy mohou být nedostatkovým zbožím.

Autoři: ,



Nejčtenější

Horská chata v Orlických horách láká na všechny možné požitky

Těleso krbu nechala autorka interiéru vestavět do dřevěné stěny s úložným...

Postavit v horách chatu, která souzní s okolní přírodou i stavbami, není jednoduché. Zejména pokud má sloužit jak...

Milovaný dům za Prahou opustili. Postavili si lepší ve Slezsku

Dům je vzhledově téměř totožný s prvním, zděným domovem majitelů.

Aneta s Martinem neměli s bydlením problém. Žili se dvěma dětmi v pěkném zděném domě nedaleko Prahy, sousedé byli...



Katastrofy českých domácností. Co všechno dokážou naše zlaté ručičky

Stavební inspektoři při prohlídkách nemovitostí občas vidí neuvěřitelně...

Stavební inspektoři při prohlídkách nemovitostí občas vidí neuvěřitelně zfušovanou práci, nekvalitní provedení a někdy...

Překvapení pro přítelkyni. Niky je z pokoje za 200 tisíc nadšená

Niky je z nově zařízeného pokoje nadšená. Jakuba vyšla proměna na necelých 200...

Jakub bydlí v Praze na nábřeží. Své přítelkyni a herečce Niky uvolnil v bytě pokoj se secesními kachlovými kamny a...

Starý dům dvojice umělců pracně zrekonstruovala vlastními silami

Původnímu viničnímu domku se Martinovi s Danielou podařilo vrátit jeho bývalou...

Historie bývalého viničního domku, během let rozšiřovaného a přistavovaného, sahá daleko. Levé křídlo je prý staré...

Další z rubriky

Farmářský dům se zcela vymyká představě zemědělského stavení

Nejvýraznějším prvkem domu jsou velkoformátové posuvné okenice zavěšené na...

Farmářský dům se čtyřmi ložnicemi, který stojí ve zvlněné zemědělské krajině americké Pensylvánie obklopený loukami a...

Architekti, kteří preferují surové stavby. Milují beton i kov

Architektům se podařilo přesvědčit klienta, aby beton v interiéru přístavby...

Jako červená nit se projekty studia Monoform vinou surové studené materiály, beton a kov. Najdete je nejen v interiéru,...

Rodinný dům ve svahu je otevřený světlu i díky terasám a spoustě skla

Téměř všechny pokoje mají možnost přímého nebo bočního výstupu na terasy domu,...

Majitelé s bydlením v rodinném domě již měli zkušenost, ale starý dům jim už z mnoha důvodů nevyhovoval. A tak hledali...



Najdete na iDNES.cz