Praha bojuje s vedrem. Legerova ulice se stane bulvárem plným stromů

  1:00aktualizováno  1:00
Průměrné letní teploty v posledních letech stoupají, počet tropických dní se zvyšuje, lidé ve městech se snaží přežít. Pomoci jim mohou vědci, kteří již přes tři roky zkoumají jev známý jako tepelný ostrov města.
Rozdíl mezi teplotou v centru Prahy a okolní venkovskou krajinou je přibližně 1,6 °C.

Rozdíl mezi teplotou v centru Prahy a okolní venkovskou krajinou je přibližně 1,6 °C. | foto:  Petr Topič, MAFRA

Pokud jezdíte autem, možná jste si toho už všimli. Čím blíže středu města, tím teplota stoupá rychleji. Rozdíl mezi teplotami v centru Prahy a okolní venkovskou krajinou je přibližně 1,6 °C pro průměrné denní teploty, ale zhruba 3 °C pro denní minima a naopak zhruba 1 °C pro denní maxima.

„Město tedy výrazně zvyšuje teplotu vzduchu a centrum Prahy se ohřívá rychleji než celá republika. Pro minimální teploty činí tento nárůst asi 0,15 °C za 10 let,“ vysvětluje princip tepelného ostrova Michal Žák z Českého hydrometeorologického ústavu. Ze statistik je patrné, že od roku 1961 dochází k pozvolnému oteplování, v průměru o 0,35 °C za 10 let.

Jev není žádnou novinkou, uvědomili si ho už stavitelé středověkých měst v jižní Evropě, jen ho kombinace zvýšené průmyslové činnosti, urbanizace a globálního oteplování zintenzivnila. Proto se například v italské Boloni stavěly domy s loubím, které poskytovalo stín a chládek po celý den.

Právě Itálie iniciovala projekt na řešení tepelného ostrova středoevropských měst. Z 85 % jej financuje Evropská komise v rámci programu Central Europe a zapojila se do něj Modena, Padova, Praha, Vídeň, Budapešť, Lublaň, Stuttgart a Varšava. Spolupracují na něm regionální městské samosprávy s vědeckými institucemi, zejména univerzitními pracovišti a organizacemi, zabývajícími se územním rozvojem.

V Praze vede projekt Institut plánování a rozvoje hlavního města Prahy a podílí se na něm Státní zdravotní ústav, katedra meteorologie a životního prostředí Matematickofyzikální fakulty UK a Český hydrometeorologický ústav, který zpracovává potřebná klimatická data pro studie o pražském tepelném ostrově a účastní se i vyhodnocování pilotních akcí a doporučení pro zmírnění negativních dopadů na obyvatele.

vedro,

Když přijdou vedra, je plavecký stadion v Podolí v obležení Pražanů.

"Obecně jde o urbanistická řešení s použitím stavebních materiálů zejména v centrálních oblastech města. Stromy, parky, zelené střechy, zelené fasády na jižní straně budov a další," vysvětluje Mária Kazmuková, vedoucí projektu. "Každé místo potřebuje vlastní řešení dle šířky ulic, směru a intenzity dopadu záření a průměrných teplot," dodává.

V Praze běží zatím dvě pilotní studie: způsob osazení stromů v Legerově ulici a její přeměna na městský bulvár (se zachováním dopravy) a proměna území bývalého nádraží Praha-Bubny na novou městskou čtvrť s blokovou zástavbou.

"Uzavřené bloky domů, jaké se stavěly dříve, lépe izolují od venkovního horka a poskytují více stinných míst. Zpracovaná urbanistická studie navrhuje rozčlenit zástavbu drobnými parky a ulice osázet stromořadím. Pro správné klima by zástavba a zeleň měly být v rovnováze. Dobrou variantou jsou i zelené střechy," říká architekt-urbanista Ondřej Zemánek z Institutu plánování a rozvoje hl. m. Prahy.

Jeho kolega Dominik Aleš testuje vliv způsobu osázení stromů na tepelný komfort na ulici: "Stromy přinášejí na ulici stín, zároveň ale zhoršují její provětrávání. Při silné dopravě jsou příhodné menší stromy v kratších rozestupech podél chodníků. Naopak nevhodná je výsadba uprostřed ulice, protože se tím zvýší objem škodlivin ve vzduchu a zároveň potřebný stín na chodníky nedosáhne."

Dopřejte si siestu

Za tropické dny jsou považovány takové, kdy teplota vzduchu přesáhne 30 °C a v noci neklesne pod 20 °C, letní dny se klasifikují od teploty 25 °C. "Počet letních dní se v širším centru města zvyšuje v průměru o pět dnů za deset let. Zatímco před 50 lety jich bylo v průměru kolem 45 za rok, v posledním desetiletí je to kolem 65. Počet tropických dnů roste průměrným tempem 1,5-2 dny za deset let. V posledním desetiletí se průměrný počet tropických dnů v centru Prahy pohybuje kolem 15, ale záleží na konkrétním roce. Například v roce 2006 jich v Klementinu, kde teploty sledují od roku 1752, naměřili 30 a o rok dříve jen 11," říká Michal Žák.

Trend zvyšování teploty v souvislosti s postupující změnou klimatu bude jistě pokračovat, stejně jako tvorba tepelného ostrova v centru Prahy, jakožto hustě osídlené metropole, pokud nebudou ve vyšší míře uplatňovány strategie na zmírňování tohoto fenoménu. Vzpomeňte si na jižní národy, které přes poledne drží siestu.

"Během horkých dní zvolněte a celkově zpomalte. Omezte namáhavé činnosti nebo alespoň častěji odpočívejte ve stínu. Pochůzky po městě přesuňte do nejchladnější části dne, tedy ráno, případně večer. Oblékněte si lehké, světlé, netísnící oblečení a noste sluneční brýle a ideálně i pokrývku hlavy. Snažte se vyhledávat stín," doporučuje MUDr. Helena Kazmarová, vedoucí Centra zdraví a životního prostředí Státního zdravotního ústavu. Na horké teploty se podle ní dá zvyknout, časem se tělo přizpůsobí. Více informací se dozvíte na stránkách na www.eu-uhi.eu.

Jak přežít vedro

Nezvyšujte produkci tepla v organismu a ztrátu vody námahou ani stravou. Zabraňte zbytečnému pronikání tepla zvenčí, tj. používejte zastínění a klimatizaci, větrejte krátce a v nejchladnější části dne. Upravte denní rozvrh dle venkovních teplot, zbytečně nepobývejte na přímém slunci.

Chlaďte se sprchou či omýváním vlažnou vodou, ventilátorem. Přiměřeně pijte, ať nahradíte ztráty vzniklé pocením, avšak ne více než 1 litr za hodinu více hodin po sobě. V takovém případě může dojít k tzv. otravě vodou, kdy v důsledku poklesu sodíku v krvi dochází k zvracení, ochablosti a následně bolesti hlavy. Pijte nejlépe čistou vodu střídavě s minerálkou, chlazený slabý čaj, ředěné ovocné džusy.

Autoři:

Nejčtenější

Totální proměna koupelny velké 4 metry čtvereční. Vana musela pryč

Danielova koupelna v bytě po babičce je jako vystřižená z katalogu z 80. let....

Ragbista Daniel zdědil byt po babičce i s koupelnou z 80. let, která vkusu mladého muže nevyhovuje. Natož potřebám...

Neměl peníze a chtěl bydlet ve svém. Postavil si dokonalý malý domek

Stavba věrně kopíruje minimalistické potřeby a nároky majitele, kromě stálého...

Finský architekt Olli Enne ještě během studií navrhl skromný domek, který lze postavit i na velmi nešikovných parcelách...

Typový dům byl dobrou volbou. Stékající vodě z polí se šikovně vyhnul

Žádné herbicidy, žádné fólie schované pod zeminou, voda v biotopu je upravená...

Děti vylétly z hnízda, založily svoje rodiny a do života Hanky a Karla vstoupila nová etapa. A tak vznikl dům v Brdech....

Rodina v řadovce 4+kk. Vysněný domov zařídili architekti na jedničku

Kuchyňská sestava je propojena s obytnou místností knihovnou/policovým systémem...

Rodina s dvěma dětmi si koupila nový řadový dům v Praze. Dvoupodlažní nemovitost s dispozicí 4+kk o obytné ploše 122...

Chata v hlubokém lese dělá majitelce radost a ještě si na sebe vydělá

Velké prosklené plochy střídají plné panely jen tam, kde si je nezbytně...

Atraktivní moderní chata leží tři hodiny jízdy severovýchodně od Toronta. Majitelkou je spisovatelka a mediální...

Další z rubriky

Díky výtvarnici poputují do světa české Vánoce na německém porcelánu

Motivy zasněžené krajiny a dětských zimních radovánek v jemných ilustracích vás...

Renáta Fučíková, známá česká ilustrátorka a autorka knih o historii, které získaly mnoho ocenění doma i v zahraničí,...

Designblok letos nabízí i letadlo, elektrokoloběžky či svítící kliky

Lucie Koldová je šéfdesignérkou značky Brokis, v Praze předvede novinku,...

Největší přehlídka designu ve střední Evropě se ve čtvrtek 25.října 2018 otevírá už podvacáté. V Praze se tak na...

Původně zde byly stáje, po rekonstrukci se proměnily na byt a ateliér

Přízemí dominují valené cihelné klenby a betonové stěrky s barevnou pigmentací...

Dvoupodlažní prostor ve staré pražské zástavbě se proměnil na ateliér a byt. Krátce řečeno, ale cesta k proměně...

Najdete na iDNES.cz