Ale řešením není ani to, když se ložnice příliš sžije s obývacím pokojem: rohové divany, počítač, posezení s kamarády, kteří zde i přespí... Proč by se nemohla ložnice změnit na zónu odpočinku? Vždyť se sem můžete jít třeba jen natáhnout, protože vás rozbolela hlava.
Udělat si zde klidný, příjemný koutek, trochu chládku, žádný kouř z cigarety. Oddělení ruchu života od zóny odpočinku má svůj účel. Jde jen o to, jak ho sloučit s běžným životem v každodenních podmínkách. Ložnice se stále více stává středem života dvojice. Rádi si zde před spaním přečteme knížku, podíváme se na televizi, vyluštíme křížovku. Ale je třeba brát ohled na toho druhého - nerušíme ho světlem? Hlukem z televize?
V tomto případě je nutná nejen vzájemná tolerance, ale i to, zda máme správně zařízenou ložnici. Romantické manželské postele mají většinou šířku 140 až 160 cm, tedy méně než dvě 85 až 90 cm jednolůžka. Mnohdy bývá ještě mezi nimi rám postele a možná i mezera. Člověk se pak musí naučit, jak se v posteli otáčet. Vždyť se podle lékařů otočíme až osmkrát za noc - další věc, kterou omezujeme partnera.
Co tedy dělat, abychom se navzájem nerušili? Nejjednodušší a nejúčinnější, a v mnoha zemích i velmi oblíbená, je asi varianta - dvě manželské postele ve dvou místnostech, kde ona i on spí samostatně a občas se vzájemně přizvou. Kultura spánku se zřejmě obrací k dávné anglické tradici, kde měli manželé ložnice, pokud to šlo, rozdělené.
Udělat si zde klidný, příjemný koutek, trochu chládku, žádný kouř z cigarety. Oddělení ruchu života od zóny odpočinku má svůj účel. Jde jen o to, jak ho sloučit s běžným životem v každodenních podmínkách. Ložnice se stále více stává středem života dvojice. Rádi si zde před spaním přečteme knížku, podíváme se na televizi, vyluštíme křížovku. Ale je třeba brát ohled na toho druhého - nerušíme ho světlem? Hlukem z televize?
V tomto případě je nutná nejen vzájemná tolerance, ale i to, zda máme správně zařízenou ložnici. Romantické manželské postele mají většinou šířku 140 až 160 cm, tedy méně než dvě 85 až 90 cm jednolůžka. Mnohdy bývá ještě mezi nimi rám postele a možná i mezera. Člověk se pak musí naučit, jak se v posteli otáčet. Vždyť se podle lékařů otočíme až osmkrát za noc - další věc, kterou omezujeme partnera.
Co tedy dělat, abychom se navzájem nerušili? Nejjednodušší a nejúčinnější, a v mnoha zemích i velmi oblíbená, je asi varianta - dvě manželské postele ve dvou místnostech, kde ona i on spí samostatně a občas se vzájemně přizvou. Kultura spánku se zřejmě obrací k dávné anglické tradici, kde měli manželé ložnice, pokud to šlo, rozdělené.
 Udělejte si z ložnice pohodovou místnost, kde se vám bude dobře odpočívat |
