Obytná buňka uvnitř továrny
Belgický pár Edward Weysen a Lore De Baere získal čestné uznání za návrh nízkonákladového bydlení v bývalé továrně na bavlnu v belgickém Gentu. Architekti v ní vybudovali obytnou buňku, což rozhýbalo další aktivity a vedlo k rozvoji celé čtvrti bývalých doků.
Za 25 tisíc eur (600 tisíc korun) mladá dvojice do tovární haly z 19. století vestavěla a zařídila loft z prefabrikovaných dílů, který má být prototypem pro další přeměny vysloužilých průmyslových staveb.
V zimě buňka díky svému kompaktnímu tvaru a dobré izolaci potřebuje jen minimum energie na vytápění, v létě ji lze otevřít a tím zvětšit životní prostor. "Tento vynikající výsledek poskytuje atraktivní obytný prostor odpovídající životnímu stylu mladých lidí za překvapivě nízkou cenu," zhodnotila porota soutěže.
Dvůr obložený dřevem a zelení
Uznání poroty si vysloužila též japonská architektka žijící ve Švýcarsku Hiromi Hosoya za projekt kancelářské budovy v Miláně, třetinu jejíž fasády tvoří zeleň.
Prosklený prstenec kancelářských prostor skrývá uvnitř dvůr, kam architektka soustředila speciální funkce, jako rozvody, sociální zařízení, výtahy či zasedací místnosti.
Povrch dvora kryjí dřevěné plošiny a mělká jezírka.
Dřevěná krytina v létě minimálně odráží teplo, vodní plochy ochlazují vzduch a odrážejí denní světlo do zastíněného prostoru.
"Síla návrhu spočívá v chytré kombinaci požadavků na moderní kancelářský komplex s ekologickými prvky, které spoří energii a využívají přirozené větrání. Otevřené přízemí je zapojeno do okolí a vytváří ve dvoře zvláštní pracovní atmosféru," napsala porota v hodnocení.
Průmyslové pobřeží znovu zaroste
Obnovou průmyslem poničeného pobřeží na několika místech jihu Itálie se zabývá další oceněný projekt - Luigi Centoly.
Italský architekt si na zakázku ministerstva životního prostředí vzal na starost 170 tisíc hektarů pobřežních oblastí zamořených chemikáliemi, těžkými kovy a prachem z průmyslu.
Pro každou oblast určil jiné řešení - někde vysázet les, jinde umístit solární elektrárnu nebo pracoviště pro vývoj biotechnologií a tím vytvořit nová pracovní místa. Peníze by měly pocházet mimo jiné z rozvíjejícího se cestovního ruchu.
Porota ocenila rozsah pozitivních změn, které berou v potaz i sociální otázky a dají se použít i jinde ve světě. "Je to jedinečný příklad hojení ran, které utržili lidé i příroda kvůli omezenému myšlení, politické nekorektnosti a nekontrolované soukromé činnosti," myslí si porotci.
Slum se přestěhuje do nových domů
Čtvrté čestné uznání sklidil tým srbského architekta Vladimira Macury s přestavbou romského slumu - mahaly Gazela v Bělehradě.
Celkem 130 romských rodin se má přestěhovat na jiné pozemky, kde místo v chaotickém shluku chatrčí budou bydlet v nových přízemních řadových domech.
Romští zástupci se zapojují do všech fází projektu, byty architekti navrhli v harmonii s romskou kulturou. Nové pozemky nejsou v chudinské čtvrti, ale v dosahu škol, nemocnice, obchodů a také míst pro potenciální zaměstnání obyvatel mahaly.
"Je to vynikající ukázka, jak soukromá iniciativa může vést k podstatnému zlepšení podmínek chronicky chudých obyvatel městských neformálních sídlišť, a přesvědčivý příklad plodné spolupráce mezi jednotlivci, rodinami a vládními orgány," soudí porota. - čtěte Bydlení na skládce i na ledovci