Jak dobře a pohodlně bydlet

Jak bydlet dobře, pohodlně a krásně v prostředí odpovídajícím stále rostoucím požadavkům dnešní doby, zároveň vyhovět potřebám a možnostem člověka a měřítkům tradice kvalitní architektury? Lze s nadsázkou říci, že je to otázka až hamletovská: "Být, či nebýt, to je, oč tu běží." Na ni nehamletovsky, tedy ne pro divadlo, ale pro život, pro lidi, odpovídali dobří architekti mnohdy celý život.

Úloha architekta
Celoživotně se hledání nemůže věnovat každý. Jediný rok ze svého života by však stavebník při vytváření krásného a funkčního bydlení mohl věnovat spolupráci s takovým architektem, na jehož práci a přístupu je poznat, že mu nejde pouze o prodej vlastního projektu jako zboží.

Konkrétní příklady
Na periferii velkoměsta, na úzkém pozemku, na kraji zahrádek, na ostrohu bydlí rodina majitele dílny s dospělými dětmi. Ložnice jsou v intimním přízemí, obytná část "se vznáší v korunách stromů".

Na okraji vesnice, na prosluněném svahu sadů a vinohradů bydlí mladí manželé-právníci s dítětem. Nové věci mají být jako světlo. Světlo je promyšleně vpouštěno do domu, a tak má "bydlení ve vinici" jen minimální nároky na exkluzivitu zařízení nábytkem.

Přestože obě rodiny bydlí ve zdánlivě nezajímavých lokalitách, rozhodly se usilovat o kulturní bydlení. Důležité pro ně bylo, jak budou domy působit za desítky let - dům musí přežít více než pár leasingových období.¨

Hledání nadčasovosti
Díky dobrému vnitřního uspořádání interiéru můžete mít vybavení ve vzájemném souladu a pořádku. Krásně dopadající denní světlo, dobře vyřešená dispozice, kultivované povrchy a promyšlené umělé osvětlení svede víc než okázalé vystavování nejmódnějších výrobků, zařizovacích předmětů a zdánlivě luxusních materiálů.

I malá věc jako stůl, krb, židle, džbán může mít nadčasovou užitnost, krásu a svátečnost. Svátečnost prostoru, dobré proporce a v nich sladěně umístěné věci umožní povýšit bydlení nad pouhé zajišťování základních potřeb nebo reprezentace postavení ve společnosti.

Ekologie zde neznamená pouze chránit přírodní hodnoty. Znamená to co nejmenší náročnost stavby na energii, omezení plýtvání, aby trvanlivost, samozřejmost i prostota byly nadřazeny soudobým technologickým trendům, často vídaným na výstavištích.

Má-li dům dobře fungovat a splňovat veškeré předpoklady kvalitního a nikoli předraženého bydlení, je třeba, aby dal někdo vznikající domov odborným způsobem do vzájemného souladu nejen s představami stavebníka, ale i jeho rodiny. I to je hlavním úkolem architekta v bydlení: usilování o dobro, kulturu a kvalitu s vysokou morální i faktickou životností.

Petr Hrůša

O architektovi
Ing. arch. Petr Hrůša

Narodil se v roce 1955 v Brně. Absolvoval Fakultu architektury VUT Brno, byl například hlavním architektem města Telče, člen památkové rady Pražského hradu, jedním ze zakládajících členů České komory architektů, je také členem mnoha spolků i vědecké rady Fakulty architektury VUT Brno.
Od roku 1992 spolupracuje v jedné projekční kanceláři s architektem Petrem Pelčákem pod názvem Hrůša & Pelčák, Ateliér Brno, s. r. o. Společně jsou autory více než sta architektonických a urbanistických projektů, úspěšných soutěžních návrhů, územních plánů i realizovaných staveb od rodinných domů přes shopping mall až po továrny. Jejich díla byla dvakrát (1995 a 2003) nominována na cenu Evropské unie za architekturu, mnohokrát vystavena v České republice i v zahraničí a jsou zastoupena ve stálé expozici současného umění Národní galerie v Praze.

Na okraji vesnice, na prosluněném svahu sadů a vinohradů bydlí mladí manželé - právníci s dítětem. I když bydlí ve zdánlivě nezajímavé lokalitě, rozhodli se usilovat o kulturní bydlení.