Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Jak Češi nakupují nábytek? Zn.: Hlavně levně!

aktualizováno 
Při pohledu do dopisních schránek přetékajících reklamními letáky prodejců nábytku musí člověk nutně získat dojem, že nákup židlí, stolů a dalšího mobiliáře je snadnější než jogurtu. Jenže lákavé ceny a slevy mohou v konečné fázi - nebo po pár letech - hodně zhořknout.

Obytná stěna - Obytná stěna | foto: Nábytek Říha

Mnohý zákazník si klade všetečnou otázku: Proč stejná židle stojí někde dvakrát, ba i čtyřikrát tolik? Zaplatit, nebo ušetřit?
 
Letitý nedostatek nábytku skončil brzy po revoluci. Vyprávění o dobách, kdy lidé přespávali před Domem bytové kultury, aby si koupili pár nástavců k systému Universal, zní mladým lidem jako bajky o prvohorách.

S širokou nabídkou přišla i řada otázek a problémů. Cenami počínaje, přes kvalitu a konče spory , co je a není značkové zboží.

Od DBK k IKEA
Když se otvíral na přelomu 80. let minulého století Dům bytové kultury zvaný též "debilák" či "olok" (to kvůli "nedoléhajícímu" d), byl označen tehdejším ředitelem Oborového podniku nábytek jako Dům 21. století.

Zrušily se téměř všechny pražské prodejny nábytkem, které patřily pod generální ředitelství v Brně, po "revoluci" prchaly zděšeně ze svých prodejniček z velkých měst (a velmi neuváženě) malá výrobní družstva, která byla do té doby dávána za vzor.

Na trhu vstoupila jako hvězda první velikosti IKEA, otevřely se první showroomy s dovozovým nábytkem a jejich majitelé, zejména architekti s charizmatem božích poslů a s kamarády na patřičných místech a hlavně v bankách, začali hlásat svá proroctví o kvalitě, značkách a designu.


Podle ukázkových bytů si lidé rádi zařizují svůj domov

Výsledek? Výraz design se pro běžného spotřebitele znělo jako sprosté slovo, jako synonymum čehosi cenově nedostupného pro toho, kdo nemá alespoň pětinásobek průměrné tuzemské mzdy.

Jak by také ne, když ti praví odborníci téměř tvrdili, že bez komody za tři sta tisíc nejsou lidé na úrovni?! Ideálem českého zákazníka se staly "supermarkety" s nábytkem a doplňky, které nabízely zboží za nejnižší ceny.

To, že se pohovky začnou rozpadat po pár letech a skříně i zkušený kutil nesmontuje ani za dva dny, když nepřevrtá všechny otvory, nikdo nevěděl - a když to zjistil, už se raději nepochlubil.

Český zákazník zhýčkaný starou klasickou výrobou vůbec netušil, že se pod čalouněním neskrývá dřevěná kostra, ale dřevotřískové desky "oplácané" drtí neznámého původu a překryté "utěrkovinou", jak se s pohrdáním vyjadřovali tuzemští výrobci čalouněného nábytku.

Jenže měli smůlu - svými cenami nemohli konkurovat. "Ano, dodáváme naše pohovky do těchto obchodů, ale v čalounění, které bychom pod svou značkou do obchodů nikdy nedali, za rok nebo dva se prodře," přiznává se (ale jen anonymně) jeden z domácích výrobců.

A proč takové zboží nakupuje český zákazník? Bohužel se dívá nejdříve na cenu a pak... svoje udělá reklama. Masírovaný jako hokejista před olympiádou se zájemce o nábytek prostě neubrání.

Televizní spoty, letáky, inzeráty v novinách... Profesor Jiří Pelcl, jeden z našich nejlepších designérů a architektů, jen smutně krčí rameny: "U reklamy mi vadí, jak manipuluje lidmi. Koncentrovaná nabídka v hypermarketech či směřování ke konzumu, které zatím vidíme, to není právě kultura, o niž je co stát. A reklama má na této situaci velký podíl."


Při koupi nábytku rozhoduje u většiny cena a ne kvalita

Od IKEA ke KIKA
Když vstoupila na trh rakouská rodinná firma Kika, švédská IKEA se jen nadechla - a všichni se shodují, že šla s cenami dolů. Zákazník jásá, čeští výrobci (a nejen oni) pláčou. Navíc IKEA i KIKA lákají na levná jídla, dětské koutky, parkoviště zdarma, prodej o víkendech a do večerních hodin, obdobný servis se snaží nabídnout i ASKO či Europa Mőbel.

Výrazné snižování cen prodejních gigantů a jejich reklamní kampaně vadí i malým showroomům s nábytkem, prodejcům značkového bytového textilu či porcelánu. Jako maloodběratelé nemohou dosáhnout množstevní slevy při nákupu, platí drahé nájmy v centru (jinde jen těžko hledají zákazníky).

A také je občas vlastní lidé, kteří chtějí hodně vydělávat. Jen zkuste koupit značkové zboží mimo velká města - v příjemných prodejnách v Čechách i na Moravě najdete stejně velký výběr, často příjemnější obsluhu a ceny přepočítávané s nižším koeficientem. Cen se občas zděsí i sami dovozci.

"Našel jsem naše zboží nabízené za pětinásobek, za který dodáváme," popisuje jeden, "jenže prodejce měl argument: lidé jsou spokojení, je to téměř stejné zboží jako má další firma, které přitom stojí ještě o 40 procent víc, přitom my máme stejnou kvalitu. Tak proč bychom šli s cenou dolů?"

Děsí vás to? Pak nakupujte, až když si ověříte, že jde o běžnou cenu, za niž se stejný výrobek prodává i jinde. Trvá to déle, ale je to vaše svobodná volba: buď zaplaťte, nebo... Nebo počkejte, až přijdou i malí prodejci se slevami.

Na internetu najdete spoustu informací, věci vystavené v prodejnách se prodávají při změně expozic běžně s padesátiprocentní (i vyšší) slevou, klidně si řekněte o slevu na vystavenou pohovku nebo židli - možná se budete divit, ale na tuto žádost prodavači slyší.

Jak tedy nakupovat? Hlavně uvážlivě! Staré dobré přísloví říká: Nejsem tak bohatý, abych kupoval levné věci. A to platí pořád. Při nákupu je tedy nutno pečlivě ověřit všechny informace o nábytku, složení materiálu, kvalitě kování i pravdu o padesátiprocentní slevě.


Nábytek si pořizujte postupně, ale raději volte kvalitní kusy

To je totiž finta, která se používá od Oslo k Palermu. Hlavně nezačínejte od ceny! Mezi základní chybu tuzemského zákazníka patří, že od ní začíná vybírat. Hlavně od českého nábytku očekává nízkou cenu. Zájemcům vadí, že dříve nakupovali českou židli za tři stovky a dneska stojí 1500 korun i více.

Jenže to je kromě jiného i výsledek takzvané záporné daně. Stát tvrdil, že každý má nárok na nábytek. Proto se třeba židle s výrobní cenou 400 korun prodávala za 150 korun i méně. Rozdíl stát zaplatil. A nenechte se nalákat na pozlátko!

"My strašně rádi předstíráme, chceme, ´aby to vypadalo líp´, proto se tak dobře prodávají přezdobené věci nebo z nerezu, skla či mramoru. Je to pro nás známka kvality, luxusu. Jako kdybychom si nebyli jisti sami sebou a snažili se, aby věci alespoň navenek působily skvěle," konstatuje Jiří Pelcl.

Pozor si dejte i na levné napodobeniny. Možná ušetříte, ale zapomeňte na kvalitu nebo že taková věc vydrží stejně dlouho jako originál. Jak totiž říká architektka Jitka Pavlíková z galérie Design fórum Praha: "Člověk se má obklopovat kvalitními věcmi, které bude mít rád napořád, ne takovými, co za pár let vyhodí, protože ho omrzí."

Neboli jak říká snad současný nejznámější světový designér Philippe Starck: "Když je věc kvalitní, pak vydrží spoustu let a nemusí vás trápit nějaká recyklace. A taky to, že za ni zaplatíte víc." Další útěcha? Nábytek známých designérů z období první republiky se dnes kupuje klidně za trojnásobek tehdejší ceny. Neboli jde o dobrou investici!

Více informací se dočtete v časopisu Living č.3/2006

Autor:



Nejčtenější

Horská chata v Orlických horách láká na všechny možné požitky

Těleso krbu nechala autorka interiéru vestavět do dřevěné stěny s úložným...

Postavit v horách chatu, která souzní s okolní přírodou i stavbami, není jednoduché. Zejména pokud má sloužit jak...

Milovaný dům za Prahou opustili. Postavili si lepší ve Slezsku

Dům je vzhledově téměř totožný s prvním, zděným domovem majitelů.

Aneta s Martinem neměli s bydlením problém. Žili se dvěma dětmi v pěkném zděném domě nedaleko Prahy, sousedé byli...



Starý dům dvojice umělců pracně zrekonstruovala vlastními silami

Původnímu viničnímu domku se Martinovi s Danielou podařilo vrátit jeho bývalou...

Historie bývalého viničního domku, během let rozšiřovaného a přistavovaného, sahá daleko. Levé křídlo je prý staré...

V panelákovém bytě se stal z betonu hlavní prvek rekonstrukce

Sto let starému sofa dělá společnost pevný stolek, který jako jediný kus...

Jakub na sídlišti v Krči vyrůstal. S výjimkou krátké doby, kdy bydlel v centru Prahy, tu strávil celý život. Nejdřív o...

Hedvika se zbavila staré ložnice. V nové za 130 tisíc se cítí jako v ráji

Nová ložnice vyšla Hedviku na 130 tisíc korun.

Hedvika se chtěla zbavit staré ložnice. Je vášnivá čtenářka a přála si místo, kde by pohodlně odpočívala a četla si....

Další z rubriky

Sousedce vlhne zeď. Viníka našla v naší zahradě a vyhlásila nám válku

1

Sousedka má mokrou zeď u svého domu již roky. Chybu udělali první majitelé, kteří dům špatně postavili. Snažíme se jí...

Snila o vaně a posteli. Na 22 metrů čtverečních se vešlo mnohem víc

Kromě úložného schodiště je v hlavní zóně umístěn žebřík, který usnadňuje...

Získat kvalitní bydlení za rozumnou cenu není na Tchaj-wanu snadné. Mladé ženě se po dostudování začalo vše točit kolem...

První republika sebrala šlechtě zámky. Mohla za to reforma i původ

Vranov nad Dyjí. V roce 1918 spravoval zámek a rozlehlé polnosti polský rod...

Deset let je u hradů a zámků jen chvilka v jejich historii. V letech 1918 až 1928 však u nás mnohé potkalo přelomové...



Najdete na iDNES.cz