Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Jak Češi nakupují nábytek? Zn.: Hlavně levně!

aktualizováno 
Při pohledu do dopisních schránek přetékajících reklamními letáky prodejců nábytku musí člověk nutně získat dojem, že nákup židlí, stolů a dalšího mobiliáře je snadnější než jogurtu. Jenže lákavé ceny a slevy mohou v konečné fázi - nebo po pár letech - hodně zhořknout.

Obytná stěna - Obytná stěna | foto: Nábytek Říha

Mnohý zákazník si klade všetečnou otázku: Proč stejná židle stojí někde dvakrát, ba i čtyřikrát tolik? Zaplatit, nebo ušetřit?
 
Letitý nedostatek nábytku skončil brzy po revoluci. Vyprávění o dobách, kdy lidé přespávali před Domem bytové kultury, aby si koupili pár nástavců k systému Universal, zní mladým lidem jako bajky o prvohorách.

S širokou nabídkou přišla i řada otázek a problémů. Cenami počínaje, přes kvalitu a konče spory , co je a není značkové zboží.

Od DBK k IKEA
Když se otvíral na přelomu 80. let minulého století Dům bytové kultury zvaný též "debilák" či "olok" (to kvůli "nedoléhajícímu" d), byl označen tehdejším ředitelem Oborového podniku nábytek jako Dům 21. století.

Zrušily se téměř všechny pražské prodejny nábytkem, které patřily pod generální ředitelství v Brně, po "revoluci" prchaly zděšeně ze svých prodejniček z velkých měst (a velmi neuváženě) malá výrobní družstva, která byla do té doby dávána za vzor.

Na trhu vstoupila jako hvězda první velikosti IKEA, otevřely se první showroomy s dovozovým nábytkem a jejich majitelé, zejména architekti s charizmatem božích poslů a s kamarády na patřičných místech a hlavně v bankách, začali hlásat svá proroctví o kvalitě, značkách a designu.


Podle ukázkových bytů si lidé rádi zařizují svůj domov

Výsledek? Výraz design se pro běžného spotřebitele znělo jako sprosté slovo, jako synonymum čehosi cenově nedostupného pro toho, kdo nemá alespoň pětinásobek průměrné tuzemské mzdy.

Jak by také ne, když ti praví odborníci téměř tvrdili, že bez komody za tři sta tisíc nejsou lidé na úrovni?! Ideálem českého zákazníka se staly "supermarkety" s nábytkem a doplňky, které nabízely zboží za nejnižší ceny.

To, že se pohovky začnou rozpadat po pár letech a skříně i zkušený kutil nesmontuje ani za dva dny, když nepřevrtá všechny otvory, nikdo nevěděl - a když to zjistil, už se raději nepochlubil.

Český zákazník zhýčkaný starou klasickou výrobou vůbec netušil, že se pod čalouněním neskrývá dřevěná kostra, ale dřevotřískové desky "oplácané" drtí neznámého původu a překryté "utěrkovinou", jak se s pohrdáním vyjadřovali tuzemští výrobci čalouněného nábytku.

Jenže měli smůlu - svými cenami nemohli konkurovat. "Ano, dodáváme naše pohovky do těchto obchodů, ale v čalounění, které bychom pod svou značkou do obchodů nikdy nedali, za rok nebo dva se prodře," přiznává se (ale jen anonymně) jeden z domácích výrobců.

A proč takové zboží nakupuje český zákazník? Bohužel se dívá nejdříve na cenu a pak... svoje udělá reklama. Masírovaný jako hokejista před olympiádou se zájemce o nábytek prostě neubrání.

Televizní spoty, letáky, inzeráty v novinách... Profesor Jiří Pelcl, jeden z našich nejlepších designérů a architektů, jen smutně krčí rameny: "U reklamy mi vadí, jak manipuluje lidmi. Koncentrovaná nabídka v hypermarketech či směřování ke konzumu, které zatím vidíme, to není právě kultura, o niž je co stát. A reklama má na této situaci velký podíl."


Při koupi nábytku rozhoduje u většiny cena a ne kvalita

Od IKEA ke KIKA
Když vstoupila na trh rakouská rodinná firma Kika, švédská IKEA se jen nadechla - a všichni se shodují, že šla s cenami dolů. Zákazník jásá, čeští výrobci (a nejen oni) pláčou. Navíc IKEA i KIKA lákají na levná jídla, dětské koutky, parkoviště zdarma, prodej o víkendech a do večerních hodin, obdobný servis se snaží nabídnout i ASKO či Europa Mőbel.

Výrazné snižování cen prodejních gigantů a jejich reklamní kampaně vadí i malým showroomům s nábytkem, prodejcům značkového bytového textilu či porcelánu. Jako maloodběratelé nemohou dosáhnout množstevní slevy při nákupu, platí drahé nájmy v centru (jinde jen těžko hledají zákazníky).

A také je občas vlastní lidé, kteří chtějí hodně vydělávat. Jen zkuste koupit značkové zboží mimo velká města - v příjemných prodejnách v Čechách i na Moravě najdete stejně velký výběr, často příjemnější obsluhu a ceny přepočítávané s nižším koeficientem. Cen se občas zděsí i sami dovozci.

"Našel jsem naše zboží nabízené za pětinásobek, za který dodáváme," popisuje jeden, "jenže prodejce měl argument: lidé jsou spokojení, je to téměř stejné zboží jako má další firma, které přitom stojí ještě o 40 procent víc, přitom my máme stejnou kvalitu. Tak proč bychom šli s cenou dolů?"

Děsí vás to? Pak nakupujte, až když si ověříte, že jde o běžnou cenu, za niž se stejný výrobek prodává i jinde. Trvá to déle, ale je to vaše svobodná volba: buď zaplaťte, nebo... Nebo počkejte, až přijdou i malí prodejci se slevami.

Na internetu najdete spoustu informací, věci vystavené v prodejnách se prodávají při změně expozic běžně s padesátiprocentní (i vyšší) slevou, klidně si řekněte o slevu na vystavenou pohovku nebo židli - možná se budete divit, ale na tuto žádost prodavači slyší.

Jak tedy nakupovat? Hlavně uvážlivě! Staré dobré přísloví říká: Nejsem tak bohatý, abych kupoval levné věci. A to platí pořád. Při nákupu je tedy nutno pečlivě ověřit všechny informace o nábytku, složení materiálu, kvalitě kování i pravdu o padesátiprocentní slevě.


Nábytek si pořizujte postupně, ale raději volte kvalitní kusy

To je totiž finta, která se používá od Oslo k Palermu. Hlavně nezačínejte od ceny! Mezi základní chybu tuzemského zákazníka patří, že od ní začíná vybírat. Hlavně od českého nábytku očekává nízkou cenu. Zájemcům vadí, že dříve nakupovali českou židli za tři stovky a dneska stojí 1500 korun i více.

Jenže to je kromě jiného i výsledek takzvané záporné daně. Stát tvrdil, že každý má nárok na nábytek. Proto se třeba židle s výrobní cenou 400 korun prodávala za 150 korun i méně. Rozdíl stát zaplatil. A nenechte se nalákat na pozlátko!

"My strašně rádi předstíráme, chceme, ´aby to vypadalo líp´, proto se tak dobře prodávají přezdobené věci nebo z nerezu, skla či mramoru. Je to pro nás známka kvality, luxusu. Jako kdybychom si nebyli jisti sami sebou a snažili se, aby věci alespoň navenek působily skvěle," konstatuje Jiří Pelcl.

Pozor si dejte i na levné napodobeniny. Možná ušetříte, ale zapomeňte na kvalitu nebo že taková věc vydrží stejně dlouho jako originál. Jak totiž říká architektka Jitka Pavlíková z galérie Design fórum Praha: "Člověk se má obklopovat kvalitními věcmi, které bude mít rád napořád, ne takovými, co za pár let vyhodí, protože ho omrzí."

Neboli jak říká snad současný nejznámější světový designér Philippe Starck: "Když je věc kvalitní, pak vydrží spoustu let a nemusí vás trápit nějaká recyklace. A taky to, že za ni zaplatíte víc." Další útěcha? Nábytek známých designérů z období první republiky se dnes kupuje klidně za trojnásobek tehdejší ceny. Neboli jde o dobrou investici!

Více informací se dočtete v časopisu Living č.3/2006

Autor:






Nejčtenější

Snímek zachycuje projekt Kateřiny Šedé nazvaný Furt dokola z roku 2008, kdy...
Architektkou roku je Kateřina Šedá. Nepracuje s cihlami, ale s lidmi

Není architektka, přesto se stala Architektkou roku 2017. Kateřina Šedá, držitelka Chalupeckého ceny pro mladé výtvarníky, se zabývá tím, co se označuje jako...  celý článek

Stěny interiéru jsou obložené nerezem, mědí či mosazí.
Nejen pivo, ale i hospody umí Češi nejlépe na světě. Svět to ocenil

České IO Studio je čerstvě držitelem nejlepšího designového ocenění na světě. Red Dot Communication Design Award 2017 dostalo za koncept moderního řetězce...  celý článek

Památkově chráněná třípodlažní vila stojí na reprezentativní parcele na rohu...
Hurá dovnitř. Kubistická Kovařovicova vila v Praze se otvírá veřejnosti

Bedřich Kovařovic, stavitel a inspektor stavebních podniků, si podle návrhu architekta Josefa Chochola nechal v letech 1912 a 1913 postavit kubistickou vilu....  celý článek

Hvězda filmu Kristián Oldřich Nový vlastnil víc než čtvrt století chalupu na...
Chalupáři stříbrného plátna. Podívejte se, kde to opravdu milovali

Byly jejich útočištěm, kam si odjížděli odpočinout od hektičnosti hereckého světa. Místo, které opravdu milovali, byť nešlo o žádný přepych. Čeští umělci rádi...  celý článek

Na vylepšení kuchyně si Hanka přichystala 200 tisíc korun. Cenu nakonec musela...
Hanka touží po venkovské kuchyni. Návrhářka se kýči šikovně vyhnula

V dalším dílu televizního pořadu o bydlení se tvůrčí tým pod vedením designérky Denisy Bartošové pustí do rekonstrukce kuchyně paní Hanky, která opustila...  celý článek

Další z rubriky

V georgiánském kostele z roku 1818 jsou čtyři ložnice, obývací pokoj v místě...
Zavětřili šanci a koupili kostel, kde se brali. Teď je z něj zlatý důl

Anne a Bill Monroeovi si zamilovali historický kostel sv. Lukáše v lesoparku Kielder na severu Anglie, ve kterém byli v roce 1987 oddáni a nechali pokřtít...  celý článek

Nad Neapolským zálivem stojí ve svahu vila, kterou od roku 1680 vlastnily...
Vila stojí v Neapoli už 337 let. Proslavil ji Oscar Wilde

Nad Neapolským zálivem stojí ve svahu vila, kterou od roku 1680 vlastnily desítky majitelů. Nejslavnějším byl Oscar Wilde, který v ní pobýval se svým přítelem...  celý článek

Nejvýraznějším prvkem pokoje je omyvatelná velkoplošná tapeta s mapou světa a...
Útulné doupě za 60 tisíc korun ovládla zvířata a tapeta s mapou světa

Manželé chtějí pro svého syna dětský pokoj inspirovaný safari. Útulné doupě musí mít ale praktický základ, s kterým bude chlapec dále růst. Rodiče si na...  celý článek

Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.