Sylva Lauerová bydlí na několika místech: v holandské čtvrti v německé Postupimi, na jihu Mahé na Seychelských ostrovech uprostřed Indického oceánu a ve vile v Masarykově čtvrti v Brně.
Co pro vás znamená slovo domov?
Domov je tam, kde jsem šťastná, kde je někdo, kdo mě má rád, kdo mě miluje, kdo rozumí mým pocitům a kdo se mnou počítá a spoléhá se na mě. Domov pro mě není o místech, ale o lidech a atmosféře. O vzájemnosti, o klidu a o mocné přírodě.
Odkud původem jste?
Z Brna. Narodila jsem se v oblasti dnešního „Bronxu“, v ulici Cejl, v tehdy ještě klidné a příjemné části města. V bytě o sto dvaceti metrech čtverečních s vysokými stropy, dvěma balkony, podlahami z parket, velkými knihovnami, koncertním křídlem a spoustou světla.
K čemu byste připodobnila váš současný brněnský byt?
K chrámu. Pocity z návštěvy chrámového prostoru tu evokuje vysoký lomený strop, výhled z okna do zahrady nebo nad střechy a ticho, přestože leží v Masarykově čtvrti poblíž středu města.
Zařízení jsem si pořídila na zakázku v truhlářství, v pár designových obchodech, přímou koupí od přátel-umělců, v galeriích, na cestách zahraničím. Zejména v menších předmětech jsou ukryty vzpomínky a pocity.
Třeba žlutého „Žirafáka“ jsme s manželem objevili při procházce v malé art galerii v Berlíně. Představuje mou zálibu v hybridech spojujících umění a kýč. Zbožňuji, když mí hosté tiše přemítají, zda se jim tato podivně nabarvená žirafa líbí.
A váš nejoblíbenější kus nábytku nebo doplňku?
Ferdinand. Je to ovšem strom. Pomerančovník. Přítel. Ferďas rodí jednou za rok. Jeho plody jsou obrovské a neuvěřitelně sladké. Ale je to „škudlil“. Loni nás obšťastnil pouze jedním plodem a letos se mu ve větvích houpou tři.
Jak vypadá vaše bydlení na Seychelách?
Bydlím v prostorném, částečně dřevěném domě uprostřed džungle, několik set metrů od oceánu, ke kterému vede úzký chodníček mezi stromy. Jsem obklopena skořicovníky a palmami, keři, květinami, žábami, ptáky a ještěrkami.
Kde doma pracujete?
Na Seychelských ostrovech píši na vyvýšené zastřešené terase za stolem, u kterého snídám. Naskýtá se mi výhled na džungli a oceán a hlavně dýchám čistý vzduch ještě nezničené přírody.
V Brně píši za velkým jídelním stolem. Výhled mám do zahrady a přes střechy domů na město. Asi mám duševní a reálnou stravu tak nějak propojenou. Jinak si ráda sednu do rohu pohovky, opřu se do polštáře a čtu… například. Tedy pokud mám na něco takového vůbec čas.
Sylva Lauerová*1962 Vystudovaná právnička (ale také vyučená prodavačka) je úspěšnou autorkou bestsellerů (knihy „Hračka“ a „Sexy strategie“ se objevily v žebříčku TOP 10 nejprodávanějších knih u nás), románů („Otrok“, „Jumaroro“, „Tichošlap“) a také básní (sbírka „Ovace nevlídnosti“). Před Vánocemi jí vyjde „Experimentální atlas mužů“. V minulosti pracovala jako modelka, úspěšně podnikala v oblasti realit, zabývala se meditací i praktikovala jógu. Energii čerpá z cestování, nedávno se přihlásila na další univerzitu, jejím sportem je plavání, fascinuje ji práce bagristky. |