Jak bydlí plastický chirurg Libor Kment: má tři koupelny i tělocvičnu

  1:00aktualizováno  1:00
S druhým přírůstkem do rodiny se pohled plastického chirurga, tatínka dvou dcer a vášnivého surfaře Libora Kmenta na bydlení změnil. Koupil dům, který mu umožnil vytvořit útulné zázemí dětem s malou tělocvičnou a pracovnou. Návštěva byla fotografována pro časopis Moderní byt.

Stěžejní pro tento interiér byly materiálová kompaktnost a plně funkční i maximálně využitelný prostor. | foto: Lukáš Hausenblas

Akce „kulový blesk“ je trefné označení pro vaše stěhování?
Asi tak, bylo to hodně rychlé počínaje výběrem nemovitosti a konče stěhováním. Dalo by se říct, že během šesti měsíců jsme se mohli začít stěhovat. Původně jsme měli rekonstruovat naše původní bydlení, ale nakonec to byla úplně jiná rychlovka.

Další zajímavé návštěvy najdete v časopise Moderní byt.

Další zajímavé návštěvy najdete v časopise Moderní byt.

Měli jste jasnou představu o tom, jak chcete interiér zařídit?
Návrh jsme nechali víceméně na Martinu Sladkém, našem architektovi a dobrém kamarádovi. Společně jsme diskutovali o našich nárocích na bydlení a na život. Seznámil nás se svou představou a nabídl materiály, které by doporučil. Vše, co nám ukázal, se nám velice líbilo. Výhodou pro něj i pro nás jistě bylo, že se dobře známe a Martin tak vystihl naše nároky a mohl vše přizpůsobit i našemu životnímu stylu.

Jak moc zasahoval do architektury domu?
Architektonicky byl dům hotový a místnosti dané. Nakonec jsme však bourali prý nejvíc ze všech domů v areálu. Při první schůzce s námi Martin dům prošel a vysvětlil, co by upravil. Bylo to přesně to, co jsme chtěli. Pokojíčky jsme holkám propojili, na úkor šatny jsme zvětšili koupelnu a rozšířili jsme i kuchyň. Místo v suterénu jsme využili jako multifunkční místnost, posilovnu, pokoj pro hosty, prostor určený k relaxaci.

Fotogalerie

Důležitým požadavkem bylo vyřešit parkování obytného vozu, který je důležitou součástí našeho rodinného vozového parku a způsobu života. To však řekl architekt hned. Předělávala se zahrada, brána, vstupní branka i sloupek na popelnici. To je tak, když si najdete architekta, který má stejné koníčky.

Nebál jste se tedy, jak se říká, že s kamarády není dobré dělat byznys? Zvlášť v případě vás, člověka, který vidí i ty nejmenší nerovnoměrnosti a nesrovnalosti?
Perfekcionismus si určitě přenáším z pracovního života do osobního. Když jsme kupovali předchozí byt, byli ze mě trochu nervózní. Báli se, že jsem plastický chirurg a budu náročný na detaily. Martinovi jsem naprosto věřil. Vím, že pracuje perfektně. Nechtěl jsem průběžně ani nic vidět, přišel jsem až do hotového. Vše jsem nechal na něm.

Zahrada je zatím „v plenkách“. Co s ní zamýšlíte?
Nějaký nápad máme od floristy Mária Wilda, který nám navrhl a vyrobil „strom“ uvnitř domu. Přišel s ideou využít bambus a udělat zahradu právě z něho. Sice nám to rozmlouvali, mně se to však zalíbilo. V sezení pod bambusem bych si připadal jako na dovolené.

Zahrada není velká, je však velké množství druhů bambusu a dá se to prý velice dobře designově vyřešit a také by to zastínilo výhled na dům v sousedství. Nechceme nic složitého a přeplácaného – jen trávník, maximálně jeden stromek a samozřejmě gril.

Dětské pokoje jsou odděleny posuvnou stěnou tak, aby k sobě měly děti blízko a...

Dětské pokoje jsou odděleny posuvnou stěnou tak, aby k sobě měly děti blízko a současně si mohly užívat vlastní soukromí. Řešení nábytku je nadčasové, jednoduchá barevnost a minimalisticky řešený design byly hlavním záměrem architekta.

Zásadní roli při rozhodování, zda zvolíte dům, byla potřeba dvou dětských pokojů. Vydařily se?
Potřebovali jsme ještě jeden pokojíček a hlavně nám chyběl úložný prostor. Neměli jsme kam ukládat sportovní vybavení, ale i jiné věci. Co se týče pokojíčků, původně jsme Martinovi říkali, že je nemusí řešit, že jde o vybavení jen na pár let, že je koupíme třeba v IKEA, a až budou dcery větší, vše vyměníme. On nás však přesvědčil, že jim udělá takové pokoje, které nebudou chtít nikdy vyměnit a budou s nimi růst a dospívat tak, že je nebudou chtít opouštět ani v dospělosti.

Teď chtějí být hodně spolu, tak je mají spojené. Stěnu zatahujeme jen na noc, nebo když jedna potřebuje soukromí. A až třeba jedna odejde, druhá z prostoru může mít jeden velký pokoj. Jen se netěším, až si sem budou vodit kluky, to jediné ubírá z mého nadšení. Ať se kluci těší...

Pracovna má mimo jiné zázemí pro přespání až dvou lidí, případně rozkládací...

Pracovna nabízí mimo jiné zázemí pro přespání až dvou osob, případně rozkládací lůžko jen tak pro chvíle odpočinku. Rozkládací pohovka i ostatní nábytek jsou vyrobeny na míru.

Vyšla možnost vlastní pracovny, zázemí jen pro vás. Stíháte ji využívat?
Přiznám se, že zatím moc ne. Jednak jsem hodně v práci a hlavní činnost, kvůli které trávím čas doma u PC, je vyřizování e-mailů, čtení zpráv a úprava fotek a videí. Ty speciální programy, které používám, mám stažené už i v notebooku. Tak je mnohem pohodlnější pracovat na počítači na gauči. I když je to trochu škoda, protože mám třeba speciální monitor na úpravu fotek.

V menším bytě jsme byli zvyklí trávit čas společně v hlavní velké místnosti, kde byla obývací část, kuchyň, pracovna a i holky si tam většinou hrály. To nám zůstalo. I v novém domě trávíme nejvíc času společně v obývací zóně.

Od pracovny k práci. Nové bydlení už máte, jaké jsou vaše pracovní plány?
Právě teď s Martinem Sladkým diskutujeme i o možné rekonstrukci naší kliniky. Esthé funguje dvacet let a určitě by si zasloužila „radikální kosmetický zákrok“. Jde o velký zásah, proto musíme zvážit výhody a nevýhody, udělat finanční propočty a uvidíme.

Chtěli bychom si nejraději postavit novou vlastní moderní kliniku. V Esthé trávím většinu pracovního života. Jeden den v týdnu ještě operuji na klinice plastické chirurgie v Nemocnici Na Bulovce. Tam se zaobírám hlavně tou zdravotní částí plastické chirurgie.

V suterénu si každý přijde na své. Slouží jako malá tělocvična, relaxační zóna...

V suterénu si každý přijde na své. Slouží jako malá tělocvična, relaxační zóna či jako zázemí pro chvíle poslechu hudby či sledování TV.

Nedá mi nezeptat se, jak vás napadlo věnovat se zrovna plastické chirurgii?
Už jako kluk jsem chtěl být doktorem. Maminka pracovala jako staniční sestra na chirurgické ambulanci v Pelhřimově a já věděl, že jestli se mám stát doktorem, tak chirurgem. Pak jsem měl těžká středoškolská léta, kdy jsem se moc nechtěl učit a taky to tak dopadlo po maturitě, kdy jsem se nehlásil na žádnou školu a šel jsem pracovat.

Táta mi zařídil práci na dráze, kde jsem začínal jako výhybkář. Bylo to přesně jako v mém oblíbeném filmu Ostře sledované vlaky. Sto let stará železnice. Měsíc mi stačil k tomu, abych pochopil, že to není to, co bych v životě chtěl. Abych mohl dělat něco, co mě naplňuje, musím zabrat. Začal jsem se intenzivně připravovat na přijímací zkoušky na medicínu.

V interiéru jsou celkem tři koupelny se sociálním zařízením a jeden sprchový...

V interiéru jsou celkem tři koupelny se sociálním zařízením a jeden sprchový kout v tělocvičně v suterénu. Tmavě laděná koupelna je dispozičně i uživatelsky propojena s ložnicí.

A proč plastická chirurgie?
Byla to dost náhoda. O oboru jsem věděl z rodiny díky mému slavnému příbuznému a hlavně paní asistentka Doubková z anatomického ústavu mě seznámila s panem docentem Měšťákem a už to bylo. Od druhého ročníku studia jsem k němu docházel a práce se mi zalíbila. Plastická chirurgie je především o operování a to mě baví.

Předpokládám, že lidem neděláte jen „nové nosy a prsa“?
To je asi to, co si každý vybaví, když se řekne plastická chirurgie. Je to jen malá část tohoto krásného oboru. Na Bulovce pracuji už 18 let a zaobíráme se tam téměř celým spektrem plastické chirurgie. Od mamologické (prsní) problematiky, na kterou je toto pracoviště velmi specializováno, přes rekonstrukční chirurgii, chirurgii ruky, mikrochirurgii, ošetřujeme úrazy, léčíme nádory měkkých tkání, řešíme menší popáleniny a tak dále.

Vaše lékařské dovednosti jsou dar na celý život. Je to tak i s vaším bydlením?
Uvidíme. Rozrůstat se už nechceme, ale jak to bude? Necháme se překvapit. Nedávno jsme se vrátili z Floridy, kde jsme bydleli u vody, s výhledem na jezero a na molo se zaparkovanou lodí. Bydlet u vody by se mi někdy moc líbilo.

Na přání majitelů není spuštěna diskuse.

Názor architekta:

„I s malými dětmi lze vyřešit interiér minimalisticky s plným zachováním funkčních nároků. Koncept má působit čistě a díky velkorysým plochám z dubového dřeva útulným dojmem. Cílem bylo vytvořit maximálně využitý i využitelný prostor,“ říká Martin Sladký.

Horní skříňky kuchyňského zázemí a ostrůvek jsou vyrobeny z dýhy dubu...

Horní skříňky kuchyňského zázemí a ostrůvek jsou vyrobeny z dýhy dubu vyvzorované podle dekoru podlahy, spodní skříňky a nábytek v obývací zóně z bílé MDF, spotřebiče jsou značky Siemens a pracovní deska z materiálu Krion. Zajímavý prvek vybavení představují atypicky upravené jídelní židle Elephant od značky Kristalia.

MUDr. Libor Kment

Absolvent 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze, zástupce vedoucího lékaře na soukromé klinice Esthé, a. s., a současně spoluvlastník kliniky Esthé. Od roku 1999 pracuje na klinice plastické chirurgie Nemocnice Na Bulovce, do roku 2011 jako zástupce primáře. Řadu let působil jako odborný asistent 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Člen týmu Centra komplexní chirurgické péče o ženy s onemocněním prsu.

Další zajímavé návštěvy najdete v časopise Moderní byt.

Autor:



Nejčtenější

Když si koupíte koženou pohovku za dvacet tisíc, budete sedět na igelitu

O koženou pohovku je třeba se starat přesně podle návodu výrobce.

Zatímco poměr masa v uzeninách už vnímá většina zákazníků, jen málokoho napadne, že pro nábytek označený jako kožený...

Peklo se sousedem. Kůlnu přestavěl na továrnu s pětimetrovým komínem

1

Místo kůlny má soused na zahradě zděnou budovu, ve které podniká, vyrábí dřevěné suvenýry. Z komína se valí kouř a...



Až se muž vrátí, ložnici nepozná. Manželka ji proměnila za 300 tisíc

Na novou ložnici si Tereza připravila 300 tisíc korun.

Ložnice Terezy a jejího manžela připomíná skladiště. Místnost je přeplněná starým nábytkem, nekvalitní manželskou...

Za Prahou si postavili dům snů. Obavy z dřevostavby jsou zbytečné

Stavba domu trvala pět měsíců od kopnutí do země po stěhování do hotového.

Renata a Ladislav pobývali dlouhé roky v Americe, ve dřevěném domě. Kolem nich žila spousta dalších lidí v...

Deset let stavěl dům z pohledového betonu. Inspiroval se v Japonsku

Výrazné vodorovné slunolamy podporují exotický vzhled domu a zároveň chrání...

Příběh tohoto domu je vyprávěním o cestě za snem, lásce k architektuře, ideálech a zejména o houževnatosti, se kterou...

Další z rubriky

Co dokáže zlatá barva v interiéru: dodá mu na eleganci i luxusu

Svítidlo Pinto Gold ocenili už návštěvníci prestižního veletrhu Light and...

Zlatavý podzim sice brzy skončí, ale „zlato“ tím nekončí. Konec roku i zima budou totiž letos výrazně ve znamení zlaté...

Peklo se sousedem. Kůlnu přestavěl na továrnu s pětimetrovým komínem

1

Místo kůlny má soused na zahradě zděnou budovu, ve které podniká, vyrábí dřevěné suvenýry. Z komína se valí kouř a...

Za Prahou si postavili dům snů. Obavy z dřevostavby jsou zbytečné

Stavba domu trvala pět měsíců od kopnutí do země po stěhování do hotového.

Renata a Ladislav pobývali dlouhé roky v Americe, ve dřevěném domě. Kolem nich žila spousta dalších lidí v...



Najdete na iDNES.cz