Jezdí se rekreovat do domu plného čertů i andělů. Nic nevyhazují

  1:00aktualizováno  1:00
Čtyřčlenná rodina spisovatelky a ilustrátorky Lucie Seifertové a zpěváka a nakladatele Pancha jezdí netradičně chatařit do lázní. Sedmým rokem tráví víkendy a prázdniny v prvorepublikovém dvojdomku ve vilové čtvrti Poděbrad. Před časem jej spolu zrekonstruovali.

Vstupní halu, z níž se vchází do všech místností v přízemí, si po přestavbě vzala na starost Lucie. Originálními freskami vyzdobila stěny, ale také rám zrcadla a skříňku pod ním. | foto: Petr Adámek

„Nejvíc nám tu vyhovuje lázeňská trojkombinace, kola, koupačky a pivo v restauracích podél toku Labe. Provozujeme ji na jaře, v létě a částečně v teplých podzimních měsících s mnoha návštěvami i poděbradskými přáteli,“ vysvětluje Petr Prchal známý pod přezdívkou Pancho.

Pracovní stůl Lucie Seifertové

Pracovní stůl Lucie Seifertové

S Lucií Seifertovou, ilustrátorkou a autorkou dětských knížek, se potkali před více než třiceti lety v nočním autobusu při cestě z Prahy, to bylo Lucii teprve šestnáct. Oba se v Poděbradech narodili, oba jsou dnes na volné noze, což vnímají jako výhodu, životní a tvůrčí svobodu.

Cení si volného času, jejž můžou věnovat svým dvěma synům. Pancho vyrůstal ve „fiňáku“ neboli finském dřevěném domku ve sklářské kolonii, Lucie bydlela ve vilové čtvrti z třicátých let. „Prostě proletář. Rodiče Lucky nebyli známostí zrovna nadšeni. Žába se ale proměnila v prince,“ komentuje pobaveně Pancho.

Než se opět vrátili (alespoň na část roku) do rodného města, jezdili na chalupu do Českého Šternberka. Protože před několika lety nešťastnou náhodou vyhořela, uvítali, že se našlo náhradní řešení v podobě vilky, v níž se Lucie narodila a kterou přednedávnem zdědila po matce.

Rodinná rekreace

Fotogalerie

Rodina pravidelně mizí z Prahy, kde celoročně bydlí, za odpočinkem do lázní. Takřka devadesát let starou nemovitost však bylo potřeba zmodernizovat. První šlo na řadu přízemí. Stavební práce probíhaly úměrně finančním možnostem manželů, tudíž podle jejich slov s přestávkami.

„Nejhorší bylo všechno předem vyklidit a roztřídit. Z jedné pukliny ve stěně jsme kupříkladu vytahovali sto let staré noviny. Dva pytle toho byly. Současně jsme vyklízeli byt i po mé matce a dvakrát jsme z toho doslova onemocněli,“ komentuje Pancho a Lucie doplňuje: „Babička i maminka nikdy nic nevyhazovaly. Mám to asi v sobě. Občas se překonám, něco vyhodím a pak to brzy potřebuji.“

Hala byla pro bydlení nepoužitelná, bývalý pokoj pro služku moc malý. Bouralo se a znovu stavělo, ale zůstaly původní dveře a okna včetně kování, v pokojích parkety.

Vstupní halu, z níž se vchází do všech místností v přízemí, si po přestavbě...

Vstupní halu, z níž se vchází do všech místností v přízemí, si po přestavbě vzala na starost Lucie. Originálními freskami vyzdobila stěny, ale také rám zrcadla a skříňku pod ním.

„Terazzo v hale a kuchyni bylo poničené. Nechali jsme je vytrhat a místo něj pořídili italskou dlažbu, imitaci prken. Byla levná v akci a mohli jsme instalovat elektrické podlahové vytápění. Kromě toho topíme v amerických kamnech a v malých ,jotulkách‘. Mezi okna v pokojích plánujeme přidat sálavé kameny,“ zmiňuje Pancho.

Mezi oblíbenými styly

„Jakmile skončila stavba, nevěděli jsme, jak dát dohromady interiér. Stříhali jsme nábytek ze čtvrtky a skládali do půdorysu. Pak jsme si řekli, že to prostě namícháme, třeba secesi s věcmi ze šedesátých let. Něco nám zbylo z vyhořelého domu, kupovali jsme i po bazarech. V kuchyni jsme míchali zřejmě nejvíc. U řady věcí sice funkčnost pokulhává, ale jsme výtvarnická rodina, takže hlavně aby byl pěkný design. Kuchyňskou linku vyrobil truhlář,“ přibližují manželé.

Pokoj „šedesátky“ zůstal v původním stavu včetně sektorové stěny. Repliku...

Pokoj „šedesátky“ zůstal v původním stavu včetně sektorové stěny. Repliku listely pod stropem nechala Lucie vyrobit z tapetového materiálu.

Jednomu z pokojů se tu říká „šedesátky“. Zůstal zařízený nábytkem tak, jak ho používali rodiče Lucie. Otec byl vědec, ale měl výtvarný talent. Rád maloval a fotil. Koupelnu proto často měnil v temnou komoru.

Ornamentální listelu v pokoji namaloval původně ve stylu „Brusel“. Lucie nechala vyrobit z tapetového materiálu repliku, která je nalepená pod stropem.

Na interiéru se podepsala i její matka. Dagmar Kudrnová byla významná sklářská výtvarnice, navrhovala například pro Lednické Rovne či pro sklárnu v Novém Boru. V roce 1968 získala ocenění v Benátkách na bienále za kolekci nápojového skla. Finanční odměnu směnila za Zuzanu (tak se tehdy jmenovala žádaná sektorová stěna).

Pohádkové bydlení

„V brněnském letohrádku Mitrovských jsem viděl les, vlastně úžasné fresky. Chtěl jsem po Lucce, aby něco namalovala na stěny, takže máme čerty. Chodí fetovat do roury od kamen, je s nimi sranda!“ pochvaluje si Pancho.

A Lucie vysvětluje: „Vždycky se snažím dopátrat vzniku nějakého rčení. Nemaluj čerta na zeď znamená obranu proti jejich vstupu do světa živých. Chtěla jsem, aby naši čerti byli roztomilí, čeští, pohádkoví.“ Nedaleko od nich namalovala na skříňku pod zrcadlem pár andělů. Zajistila tím rovnováhu.

Mexické ručně dělané obkládačky a umyvadlo byly první. Nevšední mozaiku z...

Mexické ručně dělané obkládačky a umývadlo byly první. Nevšední mozaiku z keramiky, střepů i kamínků vytvořila Zdenka Skořepová.

Nejen fresky, ale dá se říct, že celá koupelna, toaleta nebo stěna kuchyňského koutu jsou originálem. Začalo to nákupem ručně malovaných mexických obkládaček a umyvadla. „Pak jsme jeli za kamarádkou výtvarnicí do Nového Vojířova, kde provozuje vymalovaný penzion. Řekli jsme si, že by nám to mohla podobně vyzdobit,“ vzpomínají manželé.

Zdenka Skořepová tedy vymodelovala podle fantazie barevnou mozaiku složenou z nových i starých střepů keramických dlaždic, porcelánu, skla, kamínků. Lepila je kousek po kousku na stěny, což jí trvalo dva týdny.

„Chtěla, abychom doma pořád něco objevovali, což se jí povedlo. Když se sprchuji, pokaždé najdu další motiv nebo detail,“ dodává Pancho.

Manželé zařídili zrekonstruovanou místnost kuchyně secesí,

Manželé zařídili zrekonstruovanou místnost kuchyně secesí, „šedesátkami“ i současným designem. Na podlahu vybrali novou keramickou dlažbu imitující stará prkna. Sloupy vyzdobila Lucie florálními freskami.

Majitelé

Lucie Seifertová (48), malířka, spisovatelka, ilustrátorka, autorka leporela Dějiny udatného českého národa a pár bezvýznamných světových událostí, držitelka ceny Magnesia Litera za nejlepší dětskou roku 2003 a řady dalších ocenění.

Novinkou jsou Luciina knížka Pohádka o lovcích mamutů a desková hra Lovci mamutů.  V listopadu jí vychází další novinka, Historie mincí v českých zemích. Půjde o sérii sedmi knih. První se jmenuje Duhovka tajemných Keltů. V prostorovém obrázku najdou čtenáři stříbrnou repliku mince a vtipnou formou se dozví zajímavosti o době vzniku mince, mimo jiné proč se jim říká právě duhovky. 

Manžel Pancho,vlastním jménem Petr Prchal (50), hudebník, skladatel, zpěvák a nakladatel

Autor:

Nejčtenější

Dům inspirovaný lidovou architekturou prošel i regulativy CHKO

Posuvné venkovní dřevěné žaluzie připomínají hospodářská stavení. Vhodně je...

Navrhnout dům pro chráněnou krajinnou oblast představuje většinou velký boj s místními regulativy. Na druhé straně však...

Jak se žije na Albertově. Čtvrť pod Vyšehradem je světovým unikátem

Natalie navrhuje šperky. Inspiraci čerpá z procházek v přírodě, na historií...

Při návrhu šperků ze série Origami se Natalie Vicenová inspirovala stejnojmennými japonskými skládačkami z papíru,...

Dřevo jako stavební materiál Finové milují. Staví z něj i hotely

Zimní romantická atmosféra platí i pro srubové domy v moderním pojetí.

Skandinávci si své přírody nesmírně váží, umí ji však také využívat na stavbu rodinných domů i veřejných staveb. Platí...

Ze dvou malých bytů vznikl příjemný interiér s luxusní terasou

Majitelé toužili mít v interiéru hlavně hodně dřeva, které na ně působí...

Velkorysé bydlení na nejvyšším podlaží novostavby vzniklo spojením dvou menších bytů. Z jednoho se stala denní zóna s...

Praha neznámá. Poznejte čtvrť kriminálníků, bláznů a učenců

Kostel Nanebevzetí Panny Marie a svatého Karla Velikého na Karlově se stavěl od...

Scházela se tam pražská galerka, probouzeli se opilci, bohaté paničky tajně rodily nechtěné děti. Zveme vás na...

Další z rubriky

Kousek jižních Čech schovaný na okraji Prahy. To jsou Dolní Počernice

Dolní Počernice patřily rodu Dercsényiů až do roku 1923, kdy je koupila pražská...

Pražská čtvrť Dolní Počernice se pyšní největším rybníkem na území hlavního města a jeho malebným okolím....

Chytré dárky chrání vaše kolo, miminko, babičku i bolavá kolena

Zatímco živá zvířátka vzbudí nejprve nadšení a potom často problémy, lze najít...

Podle počtu vrácených dárků po Vánocích je jasné, že se občas netrefíme nejen do velikosti, ale ani do vkusu. Někdy se...

Jak se žije na Albertově. Čtvrť pod Vyšehradem je světovým unikátem

Natalie navrhuje šperky. Inspiraci čerpá z procházek v přírodě, na historií...

Při návrhu šperků ze série Origami se Natalie Vicenová inspirovala stejnojmennými japonskými skládačkami z papíru,...

Najdete na iDNES.cz