Představa ideálního bydlení: vlastní rodinný dům se zahradou a terasou

Představa ideálního bydlení: vlastní rodinný dům se zahradou a terasou | foto: Jaroslav Kvíz

Po čem Češi touží: vlastnit dům se zahradou a levným vytápěním

  • 59
Dvě třetiny Čechů by chtěly bydlet ve vlastním domě se zahradou nebo blízko přírody. Jenže realita bývá jiná. I proto je v poslední takový zájem o byty s předzahrádkami či přestavění chalupy nebo chaty na trvalé bydlení.

A jak by měl takový dům snů vypadat? Samozřejmě stát ve velké zahradě a mít příjemné posezení na terase. Na druhé straně patří k prioritám Čechů úsporné vytápění a dispozice minimálně 3+1. Taková je představa o vlastním domě téměř poloviny z tisícovky respondentů, kteří se zúčastnili výzkumu společnosti Ekonomické stavby.

Co si Češi přejí

  • bydlení v přírodě nebo se zahradou (65 %)
  • velmi důležitá je příhodná lokalita (49 %) a občanská vybavenost okolí (43 %)
  • důležití jsou sousedé (27 %) a dojezdový čas do práce (34 %), ten zdůrazňují zejména mladí do 29 let
  • 98 % si přeje svou nemovitost vlastnit, a to především rodinný dům (82 %)
  • nejvíce (34 %) si přeje domov o velikosti 4+1, obydlí 2+1 a menší preferuje pouze 9 %
  • dům preferují lidé hlavně kvůli většímu soukromí (56 %), a zahradě (36 %)
  • ti, kteří dávají přednost bytu, oceňují méně starostí spojených s jeho údržbou v porovnání s péčí o dům Nemám na dům, přesto chci zahradu

Dvě třetiny z nich by sice ocenily dům navržený architektem, ale interiér si už chce více než polovina zařídit podle svého. To platí jak o domě, tak o bytě.

Realita? Tři čtvrtiny dotazovaných si nemohou dovolit dát za bydlení víc než 10 000 korun měsíčně. A tak není divu, že vlastním rodinným domem se může pochlubit pouze 27 % Čechů. S partnerem/partnerkou a dětmi žije 39 % respondentů, bydlení s rodiči využívá 16 %, pouze 8 % žije jako singl.

„Dobré bydlení souvisí do jisté míry i s životním štěstím. Z dat, která jsme získali, nás zaujalo především to, že lidé, kteří jsou spokojeni se svým bydlením, mají lepší vztahy se svými partnery a rodinou a méně pociťují stres,“ komentuje výsledky výzkumu David Mencl, ředitel Ekonomických staveb.

Kompromis hlavně pro mladé

Kdo se nechce starat o dům nebo nemá tolik prostředků na jeho pořízení, volí kompromis: například byt s předzahrádkou.

Třeba Central Group prodává tento typ bytů s průměrnou velikostí předzahrádky 70 m2. Největší zájem o tyto byty mají rodiny s dětmi v rodinných projektech v okrajových částech Prahy.

U některých existují i předzahrádky s velikostí několika set metrů čtverečních. Pak samozřejmě není problém pozvat si hosty a grilovat, pěstovat rostliny a zeleninu nebo i pořídit pro děti menší bazén.

„Největší výhodou těchto bytů je komfort srovnatelný s bydlením v rodinném domě. Dostatek prostoru pro trávení volného času s rodinou a přáteli je nejčastějším důvodem, proč byty z nabídky velmi rychle zmizí,“ vysvětluje Michaela Tomášková, výkonná ředitelka Central Group.

Chalupáři zůstávají

Bydlení se zahradou si pořizují i lidé přestavbou chalupy či chaty na celoroční bydlení. Už dnes vlastní 8 % Čechů celoročně obyvatelnou chalupu, kde kromě léta a víkendů tráví také Vánoce nebo si užívají zimních radovánek. Kolem 20 % Čechů si užívá rekreační obydlí pravidelně.

Na Moravě takový zájem o chalupy není, což vyplývá i z toho, že zde více lidí vlastní rodinný dům. To vyplynulo z nedávného průzkumu Raiffeisen stavební spořitelny realizovaného agenturou STEM/MARK.

„V průzkumu se nám potvrdilo to, co se již řadu desetiletí traduje: Češi jsou opravdu národem chalupářů. Mnoho lidí rekreační objekty považuje za ideální kompromis mezi tím, když chtějí žít a pracovat ve městě, ale zároveň chtějí mít své zázemí i mimo dosah rušné civilizace,“ vysvětluje Lenka Molnárová z Raiffeisen stavební spořitelny.

Zahrada byla dokončena téměř současně s domem. Prostě ideální bydlení.

Starší lidé si pak chalupy a chaty upravují na celoroční bydlení jako řešení „na důchod“. Byt ve městě přenechávají dětem či vnoučatům, počítají také s tím, že jim provoz domácnosti na venkově vyjde levněji. Ať už kvůli nákladům na vytápění nebo díky možnosti vlastních výpěstků.

I rekonstrukci chaty nebo chalupy lze totiž financovat úvěrem ze stavebního spoření, stavba však musí mít číslo popisné. „Úvěr na bydlení lze využít na pořízení a rekonstrukci budovy trvalého charakteru, tedy takovou, které stavební úřad přidělil číslo popisné. Evidenční číslo mají jen stavby dočasného nebo rekreačního charakteru a dále takové, které nevyžadují stavební povolení ani ohlášení stavebnímu úřadu,“ doplňuje Lenka Molnárová.

O své chalupy se majitelé vzorně starají.

Řada majitelů se tak pouští do úprav svépomocí, o své zručnosti jsou podle průzkumu přesvědčeny více tři čtvrtiny (77,1 %) respondentů a bez úplné pomoci odborníků si poradí až 25 % z nich.

A proč tak vysoké číslo? Na vině je často nespokojenost s odvedenou prací řemeslníků či jejich flexibilitou, svou roli hraje také cena, která může být při najmutí řemeslnických služeb mnohonásobně vyšší.

Chaty a chalupy v blízkosti větších měst pak představují také šanci pro mladé rodiny, které si je mohou postupně opravovat. Cena těchto nemovitostí, k nimž nezřídka patří i velká zahrada, však v posledních letech výrazně stoupla.