Architekti odstranili původní sedlovou střechu z azbestu.

Architekti odstranili původní sedlovou střechu z azbestu. | foto: Erica Overmeer

Nejošklivější dům si postavil architekt pro sebe. Sousedé zuří

  • 223
Zvenčí barabizna a staveniště, uvnitř minimalistický luxus. Aby byla vila unikátní, nemusí mít vodovodní kohoutky ze zlata. Vila v Postupimi se vysmívá maloměšťáckým představám o vzhledu honosného domu. Hrubá estetika domu ale pochopení u nejbližších sousedů nenalezla.

Známý berlínský architekt Arno Brandlhuber, který vede vlastní kancelář Brandlhuber+, dráždí materialisticky založenou společnost svým přístupem k bydlení.

Vila stojí v rezidenční čtvrti braniborské Postupimi, na dohled od jezera Krampnitzsee. Arno Brandlhuber spolupracoval se svými kolegy Markusem Emde a Thomasem Schneiderem a vilu dokončili na podzim roku 2014. Do vínku jí darovali vypovídající jméno: Antivilla.

Dům, který od 60. let minulého století sloužil jako textilní továrna, kde se šilo spodní prádlo, doznal obrovských změn. Architekti se rozhodli pro zdánlivě radikálnější, ale ve skutečnosti střídmější formu přestavby, než obvykle bývají konverze industriálních budov na obytné prostory.

Odstranili původní sedlovou střechu z azbestu a ponechali ji jen jako pochozí plochu. Uvnitř továrny zbourali všechny nenosné příčky a vytvořili velkorysé otevřené prostory.

Probourali až pětimetrové velké okenní otvory, které jsou při pohledu ze zahrady ponechány svému osudu tak, jak je bourací četa opustila. Při pobytu v interiéru a pohledu na jezero, rámované vytrhaným zdivem, ale pochopíte, jak téměř obskurně poetický výsledek takových neobvyklých stavebních postupů si obyvatelé domu vychutnávají.

V domě o rozloze 230 metrů čtverečních je prostor pro uměleckou galerii i architektův soukromý byt. Ten je tvořen jednou obrovskou propojenou plochou s oddělenou koupelnou, kuchyňským jádrem a saunou. Na zahradě stojí i další, menší zrekonstruovaný objekt, určený pro stálé bydlení. Jeho podoba není tak radikální jako nová tvář staré tovární haly.

Stavba Antivilly je ekonomicky vyvážená, například během zimních měsíců vytápí krb zmenšenou, jen 50 metrů čtverečních velkou část domu, aby zbytečně nestoupaly náklady na provoz.

Interiérům dominuje pohledový beton a sklo. Z holého betonu je vyrobena kuchyňská linka, krb i schodiště, židle a nábytek jsou z bílého plastu. Prostor zalitý denním světlem pomáhají dělit a vymezovat bílé splývavé závěsy z textilu a PVC, které se organicky vinou celým domem. Vše doplňují křehké skleněné lustry a stoly, které umocňují nádech minimalistického luxusu, který docení jen skuteční fajnšmekři.

Nová vila stojí v rezidenční čtvrti braniborské Postupimi, na dohled od jezera Krampnitzsee.

Díky své dlouholeté spolupráci s řadou umělců, pro které postavil domy i ateliéry, získal Brandlhuber unikátní umělecká díla, která zdobí interiér jeho vily. Své práce mu darovali například současný berlínský tvůrce Gregor Hildebrandt, který pro dům vytvořil černý parketový obraz ze svého oblíbeného materiálu - pásek ze starých audio kazet, nebo konceptuální umělkyně Karin Sanderová.

Vyjednávání s úřady ohledně realizace nové podoby domu rozhodně nebylo hladké. Stavba trvala celkem čtyři roky. Ze vzhledu domu nejsou nadšeni ani sousedé. Novinářům, kteří vilu na klidném předměstí houfně navštěvují, říkají, že stavbu odmítají, nehodí se sem a nedělá jim radost.

Architektonická kancelář Brandlhuber+ ústy své mluvčí Marie Hudlové ale vzkazuje, že nejlepší názor na dům a novou tvář architektury si uděláte jen sami během vlastní návštěvy a srdečně všechny zve k návštěvě Antivilly v postupimské Rotkelchenweg číslo 25.

, pro iDNES.cz