Vzhled bytu v prvním patře se posledních třicet let příliš neměnil. Vybavení zůstalo z doby, kdy se tehdejší novomanželé do domu nastěhovali a zařídili jej dostupným novým nábytkem, částečně i tím od rodičů. V jednom pokoji měli ložnici s pracovním koutem, druhý nechali dceři.
Retro náladu podpořily v ložnici vzory na nové tapetě i látce repasovaného křesílka, které do té doby čekalo na půdě.
„Oceňovala jsem vždycky kuchyň se spižírnou a dvěma okny. Kamarádky z paneláku mi ji v dobrém záviděly. Průběžně jsme upravovali jen dětský pokoj. Najednou to uteklo, dcera byla dospělá a zatoužila po vlastním bydlení. Měli jsme s manželem čas přemýšlet nad tím naším a z dětského pokoje udělali obývací pokoj,“ vypráví Martina.
A pokračuje: „Pokoj prokoukl a bylo jasné, že u toho nezůstane. Kuchyň a ložnice se ovšem ukázaly jako tvrdší oříšek. Inspirace k jejich proměně bylo sice dost, ale dostali jsme se do klasické patové situace Buridanova nerozhodného osla. Uvědomili jsme si, že potřebujeme radu zvenčí.“
Oslovili tedy Hezkey, líbily se jim jejich rekonstrukce. „Manžel mi přenechal iniciativu s tím, že některé věci jsme promýšleli společně,“ usmívá se Martina.
Velkým kladem spolupráce, která trvala zhruba rok, bylo i zadání projektu stavební firmě, která odvedla práci bez sebemenší reklamace.
Novinky z Bruselu
Pastelové barvy, oblé tvary, výrazné geometrické vzory, hlavní rysy bruselského stylu, fenoménu, který v šedesátých letech ovlivnil mimo jiné vzhled československých domácností. Martina připouští, že proměna se do něj lehce překlopila, protože v něm s Tomášem oba vyrostli a je jim blízký.
„Nechali jsme repasovat pár doma nevyužitých kousků nábytku, hledali jsme i po bazarech. Jako milovníkům retro stylu se nám líbí hlavně příběh, ať už původních majitelů, nebo náš, který jsme si ,napsali‘ při shánění daného nábytku. Je dobré dát druhou šanci prověřené kvalitě místo nakupování masové produkce stejné v Oslo i v Sydney.“
Interiérová designérka a autorka proměny Barbora Sacher ze studia Hezkey je ráda, že mohla spolupracovat s klienty, kteří se nebojí vybočit z hlavního proudu, mají svůj názor a slepě nekopírují aktuální trendy.
„Jsem přesvědčená, že estetická hodnota interiéru se nedá měřit stylem, ale tím, jak dobře se zkombinují a vyváží všechny aspekty: tvary, proporce, barvy, vzory, textury a světelné podmínky. Protože i v opěvovaném minimalistickém stylu to může dopadnout špatně. Naopak předělat interiér ve stylu, který je momentálně ,out‘, může být dokonalé a originální,“ říká designérka.
Na ostrově to žije
„Místo osmdesáti centimetrů pracovní desky mám nyní oboustranný ostrůvek delší než dva metry. Přibylo hodně úložného prostoru a při práci se dívám do zeleně. Nábytek je nadčasový a kvalitní, takže věřím, že dlouho nebudeme nic měnit,“ vyjmenovává Martina přednosti nové kuchyně.
Z místnosti bylo potřeba odstranit starou podlahu, kterou nahradila vinylová. Bouralo se kvůli novým rozvodům vody, plynu a elektřiny. „Všechno bylo zastaralé, dispozice i fungování kuchyně. Návrh interpretuje ,solitérní‘ řešení kuchyní 30. až 60. let minulého století,“ říká designérka.
Oboustranný ostrůvek má přes dva metry délky a spoustu úložného prostoru.
A dodává: „Zvolila jsem je tak, aby ten, kdo vaří, byl zapojený do prostoru. Variant jsem připravila víc, ale ta s ostrůvkem vyhrála.“ Nábytek ze sériové řady s matným lakem v pastelovém odstínu dodalo Studio Decret. Oblé rohy nejsou jen ozdobou, ale zakrývají úložné skříňky.
„Římská roleta je v kuchyni vždycky praktičtější než záclona či závěs. Chtěli jsme nějaký vzor a tento nás nadchnul především barvami. Stejně jako závěsy do ložnice je z libereckého obchodu Interiéry Ivana,“ zmiňuje designérka.
Martina si pochvaluje, jak krásně se v teď ložnici usíná. Přála si, aby v ní visel obraz od Rudolfa Dzurka vytvořený ze skleněné drti. „Je vzpomínkou na mého tatínka, filmového dokumentaristu, který kdysi natáčel krátký film o tomto romském umělci-samoukovi, a ten mu obraz věnoval,“ vysvětluje Martina.
Originální dílo nasměrovalo další výběr barev: „Ložnice byla prostorná, ale nepůsobila útulně, chyběly tu úložné prostory. Nedostatek vyřešila průchozí šatna schovaná za předstěnou, aby nerušila klidnou atmosféru místnosti. Je úzká, ale je v ní dost místa pro ukládání věcí pro dvě osoby,“ říká designérka.
K výrazné proměně ložnice přispěly barvy, jejichž výběr nasměroval obraz ze skleněné drti nad postelí. Závěsy podšité další látkou působí luxusním dojmem. Část nové knihovny z masivu podsvítily LED pásky.
Okna stíní látka, do níž se majitelka i designérka zamilovaly kvůli jejímu odstínu a textuře. Nejde o takzvaný blackout, takže propouští světlo. Řešení se však našlo, stačilo zespoda přidat druhou vrstvu jiné látky. Závěsy tím navíc získaly vzhled luxusní těžké tkaniny. Retro nádech doladil nový potah křesla a tapeta.
„Majitelka měla pro náš projekt spoustu věcí v záloze, nebo je objevila během realizace. Křeslo z půdy čekalo jen na repasi, noční stolky se povedlo koupit v jednom retro studiu. Nakonec to všechno do sebe i do stylu krásně zapadlo,“ chválí závěrem Barbora Sacher ze studia Hezkey.
