Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Slavné továrny mizí ve velkém. Odborníci se děsí a bijí na poplach

  1:00aktualizováno  1:00
Staré a dříve věhlasné průmyslové areály mizí ve velkém. Odborníci se nově rozhodli zaměřit na jejich ochranu. Vzniklo zvláštní pracoviště památkářů se zaměřením na průmyslové budovy a továrny.

Přádelna 2014. Smutný pohled se letos na jaře naskytl Frýdečanům. Vlastník začal bourat. | foto: Jan Smekal

Vysoký komín kotelny u továrny Rustonka patřil neodmyslitelně k vltavské nivě pražského Karlína. Impozantní budova přádelny s bohatě členitou fasádou pak zase ke koloritu Bystřan na Teplicku (viz článek Secesní přádelna jde k zemi).

To už však neplatí. Letos nadobro zmizely. A s nimi i další fabriky, mnohdy pamatující doby průmyslové revoluce. Pohled na přibývající hromady suti děsí památkáře, architekty i historiky.

Továrny a jejich osudy

"Situace je poměrně tristní. Průmyslové dědictví je zatím u nás jako památka téměř nerozeznané, teprve objevované," zmiňuje historik architektury Benjamin Fragner.

Ve společnosti je nyní cítit určitý posun ve vnímání industriální architektury a vůbec ve významu českých továren. Národní památkový ústav zřídil v Ostravě odborné pracoviště, které se na průmyslové památky zaměřuje.

"Vyšší míra specializace umožní větší odbornost v této oblasti a kvalifikovanější rozhodování, což bude prospěšné jak pro památkovou péči, tak pro vlastníky takových objektů," říká ředitelka NPÚ Naďa Goryczková.

Pro některé cenné tovární areály je už však pozdě. Četnost bourání je v posledních letech nebývalá. Proč se tak děje, odborníci nedokážou vysvětlit. "Obecně je to problém v celé Evropě. Naráz zanikla spousta průmyslových závodů, významných svou historií i architekturou. U nás to akorát přišlo trochu později než v západní Evropě, ale o to nárazověji v devadesátých letech," popisuje Fragner.

Spekulace, české specifikum

Česko je navíc specifické tím, že do osudu mnoha továren vstoupily spekulativní zájmy. Někde není vlastník dostatečně znám dodnes. Areály mezitím zchátraly a nyní je těžké přemlouvat investory, aby je zachránili. Ti často raději volí demolici.

Je to méně pracné, novou budovu si nechají postavit na míru a mnohdy i ušetří peníze. Nicméně existují případy, kdy se stařičkým areálům podařilo nové využití nalézt, a tím je zachránit. Nedávným příkladem budiž výrobna firmy Podzimek v Třešti či nedaleká továrna No. 8 v Humpolci. Rovněž se povedla úprava parního mlýna v pražských Holešovicích.

Multifunkční aula Gong v Dolní oblasti Vítkovice v Ostravě získala 10. října...

Bývalý plynojem v areálu Dolních Vítkovic přestavěli na multifunkční aulu.

Ve Vítkovicích se to sešlo

Ve výčtu nesmí chybět ani přestavba plynojemu v multifunkční aulu Gong v Dolních Vítkovicích od architekta Josefa Pleskota.

Tam se to sešlo: kvalitní architekt a více peněz na velkorysé úpravy. Mohli se rozmáchnout. Investor Jan Světlík vsadil právě na historickou hodnotu průmyslového areálu železáren. Vlastně mu ani nic jiného nezbývalo, protože je pod nejvyšší památkovou ochranou.

Získal granty a svým přístupem si udělal tu nejlepší reklamu. Kdyby tam vybudoval novostavbu, tak ani zlomkem nevzbudí takovou pozornost. Jde přesně o ten příklad, kdy přiměřené využití objektu tohoto typu s jeho historií může sloužit pro vydělávání dalších peněz a především pro vytváření určité popularity, což každá investice vždycky potřebuje.

Najít dost financí, či osvíceného investora se však samozřejmě nepodaří všude. Třeba taková sirkárna v Sušici, podnik s nebývalou historií a jedna z nejvýznamnějších továren u nás. Na místě světoznámé fabriky má v budoucnu stát supermarket. Historický význam pro nevelké město v Pošumaví a celý stát je přitom nepopiratelný.

Právě to ctí ve Velké Británii, Německu či Francii, kde se při ochraně hodně zaměřují na hospodářské dějiny i historii techniky. U nás je to často spíše estetická stránka samotných budov.

Pohled na továrnu Rustonka v pražském Karlíně v 19. století, tedy v dobách její...

Pohled na továrnu Rustonka v pražském Karlíně v 19. století, tedy v dobách její největší slávy.

Poslední zbytky kdysi slavné továrny Rustonka v pražském Karlíně šly k zemi v...

Poslední zbytky kdysi slavné továrny Rustonka v pražském Karlíně šly k zemi v březnu 2014

Šokující případ zbořené přádelny

Na závěr jeden z nejkřiklavějších případů posledních dnů. Budovu bývalé přádelny Adolfa Landsbergera, později Slezanu, ve Frýdku-Místku její majitel zboural. A to přesto, že památkáři se ji dlouho snažili protlačit na seznam kulturních památek.

"Návrh byl podán Ministerstvu kultury v roce 2002. Demolice přádelny připomíná naléhavou potřebu hledání cest ke změně postoje společnosti k průmyslovému dědictví. Tyto objekty tvoří historickou identitu našich měst," říká mluvčí NPÚ Jana Tichá.

Josef Smutný, donedávna místopředseda České komory architektů, považuje demolici za šokující, i když ji posvětil místní úřad. "Arogance vlastníka vědomě porušujícího zákon nemá obdoby. Navíc celých deset dnů byly k demoličním pracím všechny odpovědné orgány zcela apatické," tvrdí.

A dodává, že industriální stavby často obdivujeme pro jejich monumentalitu, stabilitu, promyšlenost a vazby na technologický vývoj. Proto stojí za zachování i v dnešní "klipovité" době (více viz článek Vlastník bourá přádelnu, i když stát zahájil její vyhlašování památkou).

Likvidace přádelny Landsbergrovy textilky ve Frýdku-Místku je už neodvratná....

Likvidace přádelny Landsbergrovy textilky ve Frýdku-Místku je už neodvratná. (6. května 2014)

Nové kulturní památky

Ministerstvo kultury nedávno prohlásilo 27 staveb za kulturní památku. Zhruba každou pátou budovu pak tvoří mlýny a továrny.

  • Brusírna Harrachovské sklárny (okres Semily)
  • Janatův mlýn v Buřanech (okres Semily)
  • Winternitzovy automatické mlýny v Pardubicích
  • Sklárna v Tasicích (okres Havlíčkův Brod)
  • Železárna Stará huť u Adamova (okres Blansko)
  • Vodní pila v Peníkově (okres Jindřichův Hradec) Co zmizelo v poslední době
  • Kotelna Rustonky (Praha–Karlín)
  • Tabačka v Novém Jičíně
  • Textilka Tepna Náchod
  • Bývalá přádelna bří Grohmannů v Bystřanech u Teplic
  • Bývalá přádelna Adolfa Landsbergera (později n. p. Slezan) ve Frýdku-Místku

Připravena demolice

  • Koželužna v Hradci Králové
  • Tesla Pardubice
  • Sirkárna SOLO Sušice

Časosběrné video z bourání secesní továrny v Bystřanech

Autor:






Nejčtenější

Pavlína Janků, Posezení. Lavoru i kanystru buď věčná chvála!
Úlovky ze smeťáku či sběrného dvora lze proměnit na designové kousky

Poničené a staré věci nemusí skončit v kamnech nebo ve sběrných dvorech. To dokazuje už pátým rokem soutěž Balakryl Recy věci, kde o vítězi rozhoduje...  celý článek

Snímek zachycuje projekt Kateřiny Šedé nazvaný Furt dokola z roku 2008, kdy...
Architektkou roku je Kateřina Šedá. Nepracuje s cihlami, ale s lidmi

Není architektka, přesto se stala Architektkou roku 2017. Kateřina Šedá, držitelka Chalupeckého ceny pro mladé výtvarníky, se zabývá tím, co se označuje jako...  celý článek

Stěny interiéru jsou obložené nerezem, mědí či mosazí.
Nejen pivo, ale i hospody umí Češi nejlépe na světě. Svět to ocenil

České IO Studio je čerstvě držitelem nejlepšího designového ocenění na světě. Red Dot Communication Design Award 2017 dostalo za koncept moderního řetězce...  celý článek

Památkově chráněná třípodlažní vila stojí na reprezentativní parcele na rohu...
Hurá dovnitř. Kubistická Kovařovicova vila v Praze se otvírá veřejnosti

Bedřich Kovařovic, stavitel a inspektor stavebních podniků, si podle návrhu architekta Josefa Chochola nechal v letech 1912 a 1913 postavit kubistickou vilu....  celý článek

Hvězda filmu Kristián Oldřich Nový vlastnil víc než čtvrt století chalupu na...
Chalupáři stříbrného plátna. Podívejte se, kde to opravdu milovali

Byly jejich útočištěm, kam si odjížděli odpočinout od hektičnosti hereckého světa. Místo, které opravdu milovali, byť nešlo o žádný přepych. Čeští umělci rádi...  celý článek

Další z rubriky

Novou fasádu si ÚPMD opravdu zasloužil. Výměna oken a střechy již proběhla.
Z luxusního sanatoria je největší porodnice. Ale mohl zde být hotel

Impozantní komplex budov pod hradbami Vyšehradu může někomu připomínat luxusní hotel, jinému palác. Sídlí zde však Ústav pro péči o matku a dítě, kde...  celý článek

Lůžko s matrací je velké 140 × 200 centimetrů. Postel má zvýšené hrany, aby...
Boj s garsonkou vyřešil obřím kusem nábytku uprostřed místnosti

Německý nábytkový návrhář Nils Holger Moormann přemýšlel, jak co nejlépe zařídit malý byt. Problém s malým prostorem vyřešil dřevěným boxem, který vložil do...  celý článek

Taipei Performing Arts Center - autor Rem Koolhaas
Světová architektura v Česku: zatím ji uvidíte jen ve filmu

Mezinárodní festival Film a architektura se už pošesté představí v Praze a ve vybraných regionech. Hvězdou letošního programu je film Rem o nejvýznamnějším...  celý článek

Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.