Byli to vaši rodiče, kdo ve vás zažehl vášeň pro nábytkářské řemeslo a interiérový design?
Rodiče do Francie přišli jako maročtí imigranti. Oba pracovali v automobilovém průmyslu, kde u pásu manuálně montovali součástky. Pamatuji si, že často brali i noční směny, aby nás uživili a zaplatili všechny nutné výdaje. Takže pocházím z velmi skromných poměrů, nestudovala jsem žádné prestižní školy a o designu nebo nábytku se u nás v rodině nikdy nemluvilo.
Nicméně to pro mě byla opravdu skvělá škola života, protože jsem se v raném věku naučila, že ať budu dělat cokoliv, budu na sobě muset pracovat opravdu tvrdě, abych něco dokázala. A to je věc, kterou za vás ani to sebelepší vzdělání neudělá. Takže jsem chodila na veřejné školy a jako obor si vybrala mezinárodní obchod, protože mě zajímaly země celého světa a jejich kultura. Chtěla jsem toho o nich vědět víc. A v návaznosti na studia, jsem pak začala i hodně cestovat, což bylo něco pro mě.
