Architekti označují dům situovaný v blízkosti seneckých Slunečných jezer za výjimečné dílo. Již originálně řešené oplocení s fošnovou výplní dává z ulice tušit, že se v zahradě ukrývá „tajemství“.
Od vstupní branky vidí návštěvník zasklenou čelní stěnu ve tvaru elipsy, orámovanou obvodovou skořápkou ze dřeva, ukončenou konstrukcí s kšiltem.
Vnitřní prostor je laděn do bílé barvy a s vnějškem se harmonicky prolíná. Doplňkové prostory oddělují posuvné transparentní stěny, čímž vzniká jakási vzdálená příbuznost s japonským domem.
Stavba ze žeber
Konstrukční soustavu domu v Senci tvoří šest elipsovitých nosných žeber z ocele, navzájem spojených ocelovými vaznicemi a postranními policemi. Na první pohled připomíná konstrukce trup lodě nebo letadla.
Obvodové stěny domu se skládají z podélných a příčných fošen s tepelnou izolací a z vnitřního i vnějšího dřevěného pláště.
Efektně je navrženo nepřímé umělé osvětlení vnitřních prostor. Součástí průběžných polic jsou zářivková tělesa, která nasvětlují oblé obvodové stěny.
Sjednocující prvek domu tvoří dlažba z leštěného spišského travertinu se zabudovaným podlahovým vytápěním.
Elipsovitý Matušíkův dům nemá vlastně ani okna. Světlo prochází do interiéru čelní prosklenou stěnou rovněž ve tvaru elipsy. Ze strany pak prosvětluje byt hlavní vchod, také bohatě prosklený.
Další zajímavostí je, že ve vnitřním prostoru nenajdeme žádné příčky - dům je vlastně jedna velká místnost. Pouze nezbytné části oddělují transparentní stěny, díky nimž získává industriální charakter domu lehkost japonské papírové architektury.
Přestože je „elipsa“ zcela atypická a nemá s okolní zástavbou příliš společného, nenarušuje okolí. Je obklopena zahradou se vzrostlými stromy. Vypadá, jako by byla její součástí.
 Dům ve slovenském Senci by se dal tvarem přirovnat k tubusu pražského metra. |
 Plášť stavby tvoří dřevěné fošny. |
 Oválný interiér bytu - jako ze sci-fi filmu. |
