Mnohé pokojové rostliny pocházející z dalekých zemí mají svou historii. Některé se pěstují dokonce přes dvě stě let.Nejprve se zelenaly i kvetly v salonech zámků a paláců, později měšťanských domů i v parádních pokojích našich prababiček.
Některé hrnkové rostliny, jejichž květy obdivovali naši předkové už před desítkami let, jsou vhodné i do dnešních přetopených interiérů, byť třeba s určitým omezením. Především je to oblíbená azalka, která se začala pěstovat od prvních roků 19. století "služebně" o padesát let mladší brambořík perský. Obě rostliny však potřebují v zimě světlé a chladnější místo, v opačném případě rychle odkvetou a hynou. Roztomilá saintpaulie slavila před několika roky sté výročí příchodu do evropských i tuzemských domácností. Daří se jí v moderních bytech - jen nesnáší přemokření a zálivku na "krček".
Květiny plné lásky
Oblíbená je také elegantní kamélie japonská, která se stala slavnou díky románu Alexandra Dumase Dáma s kaméliemi. Od začátku 19. století bývala ozdobou každého salonu bohatých měšťanů. V zimě má řádu chladné místnosti a její pěstování není vůbec snadné. Gardénie přivezená v roce 1750 z Číny vyniká sladce vonícími bílými květy, které nosili tehdejší playboyové v knoflíkové dírce. Je teplomilně než kaméIie. V zimě vyhovuje teplota vzduchu 16 až 18 stupňů Celsia. Nelze zapomenout ani na krásnou liánu - voskovku, která již od roku 1802 provoňuje svými kvítky obývací prostory. V zimě se jí daří ve vytápěných místnostech, ale v noci vyžaduje chladnější vzduch, kolem 14 stupňů Celsia. Oblíbenou pokojovou rostlinou byla a dosud je i myrta. Její větvičky jsou dodnes neodmyslitelnou ozdobou nevěst a svatebčanů. V Německu byla pěstována od konce 16. století. V zimě však chce chlad - pouze pět až deset stupňů Celsia.
Krása s listy
Naši předkové měli rádi také hrnkové rostliny ozdobné převážně listy. V zimních zahradách a měšťanských bytech tak kralovaly v 19. století palmy, jimž vyhovovaly v zimě nepřetápěné místnosti. Pod jejich listy za časů Boženy Němcově popíjely dámy kafíčko a někdy usrkávaly i horkou čokoládu. Dnes se v bytech daří teplo milnějším druhům palem. Společnost palmám dělal také blahočet neboli "pokojová jedlička", který nesměl chybět v žádném salonu. V zimě vyžaduje nižší teplotu, naopak vyšší teploty vyvolávají usychání a opadávání větviček. Veteránem je bezesporu sanseviera ("tchynin jazyk"), jejíž kulturní formy se objevily už v roce I750. Dnes je jedním z nejodolnějších druhů vzdorujících teplu v našich bytech. Letitá je také pokojová lipka, které se daří ve světlých a v zimě chladnějších místnostech (šest až deset stupňů Celsia), v nichž má své místo již od roku .1790. Velké sympatie požívá i momstera (lidově filodendíon), a to již od roku 1848. Dobře se přizpůsobuje ovzduší našich bytů, nesnáší však suchý vzduch a přemokření. Přibližně od stejné doby jako monstera se pěstuje zelenec považovaný za rostlinu pro pěstitele začátečníky. Je nejodolnější převislou rostlinou, roste dobře v chladnějších i teplých místnostech.
Autorka je botanička
Některé hrnkové rostliny, jejichž květy obdivovali naši předkové už před desítkami let, jsou vhodné i do dnešních přetopených interiérů, byť třeba s určitým omezením. Především je to oblíbená azalka, která se začala pěstovat od prvních roků 19. století "služebně" o padesát let mladší brambořík perský. Obě rostliny však potřebují v zimě světlé a chladnější místo, v opačném případě rychle odkvetou a hynou. Roztomilá saintpaulie slavila před několika roky sté výročí příchodu do evropských i tuzemských domácností. Daří se jí v moderních bytech - jen nesnáší přemokření a zálivku na "krček".
Květiny plné lásky
Oblíbená je také elegantní kamélie japonská, která se stala slavnou díky románu Alexandra Dumase Dáma s kaméliemi. Od začátku 19. století bývala ozdobou každého salonu bohatých měšťanů. V zimě má řádu chladné místnosti a její pěstování není vůbec snadné. Gardénie přivezená v roce 1750 z Číny vyniká sladce vonícími bílými květy, které nosili tehdejší playboyové v knoflíkové dírce. Je teplomilně než kaméIie. V zimě vyhovuje teplota vzduchu 16 až 18 stupňů Celsia. Nelze zapomenout ani na krásnou liánu - voskovku, která již od roku 1802 provoňuje svými kvítky obývací prostory. V zimě se jí daří ve vytápěných místnostech, ale v noci vyžaduje chladnější vzduch, kolem 14 stupňů Celsia. Oblíbenou pokojovou rostlinou byla a dosud je i myrta. Její větvičky jsou dodnes neodmyslitelnou ozdobou nevěst a svatebčanů. V Německu byla pěstována od konce 16. století. V zimě však chce chlad - pouze pět až deset stupňů Celsia.
Krása s listy
Naši předkové měli rádi také hrnkové rostliny ozdobné převážně listy. V zimních zahradách a měšťanských bytech tak kralovaly v 19. století palmy, jimž vyhovovaly v zimě nepřetápěné místnosti. Pod jejich listy za časů Boženy Němcově popíjely dámy kafíčko a někdy usrkávaly i horkou čokoládu. Dnes se v bytech daří teplo milnějším druhům palem. Společnost palmám dělal také blahočet neboli "pokojová jedlička", který nesměl chybět v žádném salonu. V zimě vyžaduje nižší teplotu, naopak vyšší teploty vyvolávají usychání a opadávání větviček. Veteránem je bezesporu sanseviera ("tchynin jazyk"), jejíž kulturní formy se objevily už v roce I750. Dnes je jedním z nejodolnějších druhů vzdorujících teplu v našich bytech. Letitá je také pokojová lipka, které se daří ve světlých a v zimě chladnějších místnostech (šest až deset stupňů Celsia), v nichž má své místo již od roku .1790. Velké sympatie požívá i momstera (lidově filodendíon), a to již od roku 1848. Dobře se přizpůsobuje ovzduší našich bytů, nesnáší však suchý vzduch a přemokření. Přibližně od stejné doby jako monstera se pěstuje zelenec považovaný za rostlinu pro pěstitele začátečníky. Je nejodolnější převislou rostlinou, roste dobře v chladnějších i teplých místnostech.
Autorka je botanička
