Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Hydroponie pomůže zapomnětlivým a zaneprázdněným

  17:24aktualizováno  17:24
- Hydroponie tak trochu připomíná bujon: i když je skrz roztok vidět až na dno květináče nebo misky, nechybí v ní žádná z živin, které mají být v květináči nebo na záhoně. Ať už v v nádobě, nebo třeba zachycené na kůře pralesního stromu, přijímají rostliny všechny potřebné látky rozpuštěné ve vodě. A je jim úplně jedno, jestli k nim proudí mezi hrudkami hlíny nebo rovnou z připravené misky.
Stačí jen občasný dohled

»Pěstování květin v hydroponii by mohlo usnadnit život lidem, jimž dělá potíže o svou domácí zeleň pravidelně pečovat. Nádoby, které pojmou dostatečné množství roztoku, mohou rostliny zásobovat vodou a živinami třeba i měsíc nebo déle. To by většina květin pěstovaných v půdním substrátu přežila jen těžko,« říká Eduard Chvosta z Pražské botanické zahrady v Praze-Troji. Výhoda »bezstarostného odchovu« však platí pouze pro dospělé, dobře zakořeněné rostliny. Nenáročnost květin v hydroponických vázách si pochvaluje pražský podnikatel Milan Volák: »Často bývám mimo domov, a tak mi pokojovky vydržely nanejvýš půl roku, snad jen s výjimkou tchynina jazyku. Minulý rok jsem dostal k narozeninám juku v hydroponickém květináči. Dokázala v pohodě přežít mé dvoutýdenní letní prázdniny - samozřejmě spolu s tchyniným jazykem.« Těm, kdo považují rostliny jen za zelenou dekoraci a nehodlají jim věnovat víc času, než je nezbytné, přijde vhod i to, že hydroponie nepřeje škůdcům. Pokud už se nějaký objeví - třeba kořenová vlnatka - , stačí namísto zdlouhavého přesazování a dezinfekce rostlinu vytáhnout a pečlivě opláchnout pod proudem vody. Navíc hydroponie nepřeje ani lidským chorobám: lidé s citlivou kůží, kterým vadí kontakt s půdou, vědí o výhodách živných roztoků své.

Šance pro milovníky exotiky

Hydroponie však není jen živný roztok: aby se rostliny v květináčích neklátily a neodlétly při prvním poryvu průvanu, musí se jejich kořeny zachytit v pevném substrátu. Namísto obvyklé hlíny či rašeliny bývá květináč naplněn zpravidla keramzitem, který má poměrně hrubá zrna, ale je lehký. V takovém prostředí se dobře daří pevným, vzrůstným druhům, jako je dieffenbachie - ty však právě proto, že vyrostou vysoko, potřebují v květináči zátěž v podobě oblázků. Výhody živného roztoku často také využívají sběratelé nebo ti, kdo si oblíbili některou skupinu exotických rostlin. »Podle mého názoru je hydroponie jedním z vhodných prostředí pro pěstování kaktusů,« chválí si sběratel kaktusů Eduard Chvosta. »Roztok, v němž je omezen mikrobiální život a neprobíhají hnilobné procesy, se totiž podobá nehostinnému prostředí, kde tyto rostliny rostou.« Je ale pravda, že tak sběratelé - hlavně z úsporných důvodů - obvykle pěstují jen ty členy své sbírky, na kterých jim nejvíc záleží. Pěstování v hydroponii také svědčí epifytním rostlinám. Ty nerostou v půdě, ale na kmenech stromů nebo na skalách a jejich kořeny visí volně ve vzduchu. Právě proto jim vyhovuje dobře prokysličený a inertní keramzit. Hydroponie je tedy zajímavý tip třeba pro ty, kdo chtějí mít doma vlastnoručně vypěstovanou orchidej.

Hydroponie nenahradí slunce

Ani živný roztok však není všemocný: už název napovídá, že rostlinu dokáže nakrmit. Kromě potravy však květiny potřebují i slunce - takže hydroponická miska v tmavém koutě mnoho platná nebude. Roztok - jejž tvoří v převážné většině voda - se také zahřeje i ochladí snáz než obyčejná hlína nebo rašelina. I světlomilné druhy by tedy měly být umístěny tak, aby slunce nepražilo přímo na květináč. Přenosné rostliny nebo ty, které rostou v nevytápěných chodbách, by se zase měly včas přestěhovat do tepla. Podchlazené kořeny si totiž nedokážou nabrat živiny ani z misky, která jimi překypuje.

KERAMICKÝ KVĚTINÁČ pro hydropionické pěstování o průměru 17 centimetrů stojí přibližně 140 korun, keramzit zhruba desetikorunu a hnojivo, s nímž pro tento květináč vystačíte na rok, lze pořídit za 25 korun. Hydroponie tedy není výsadou bohatých, ale spíš trpělivých: z deseti navštívených pražských květinářství měli nádobu pro hydroponii jen v jediném. Kdo má trochu šikovné ruce, může si však hydroponický květináč sestavit sám. Jsou k tomu potřeba dvě nádoby.Ta větší, vnější, slouží jako zásobárna roztoku, menší, vnitřní, naplněná keramzitem, pak slouží jako vlastní květináč. Vnitřní nádoba nestojí na dně vnější, ale je zachycena za její okraje.Vnější květináč by neměl být průhledný - v živném roztoku se totiž dobře daří nejen květinám, ale i řasám.

Autor:






Nejčtenější

Současné finské tvůrce zastupuje na výstavě Ville Harab a Anu Puustinen.
Nejlepší kousky z finského designu a architektury vystavuje Mánes

Finský design a architektura jsou hlavním tématem výstavy v pražském Mánesu, která je součástí oslav stého výročí založení Finska. Seznámit se můžete jak s...  celý článek

Autorem neobvyklého domu s dynamickým interiérem je architekt Kazuyasu Kochi.
Dům šejdrem rodině nevadí. Na barvy a lichoběžníky si postupně zvyká

Někdo by v interiéru s hysterií barev a nepravých úhlů zešílel, jiný si v něm libuje a s láskou bydlí. V japonském domě, kde i dveře jsou lichoběžník, bydlí...  celý článek

Tady žil na sklonku života Ota Pavel u převozníka Jaroslava Zýky. Dnes je...
Chalupy slavných. Otu Pavla těšila rybárna, Šebánka zase Žrapidla

V malebné roubence z filmu Smrt krásných srnců byla chalupou, ve které spisovatel Ota Pavel skutečně žil. „Přestože jsem projel skoro celý svět, nikde mi...  celý článek

Přestavba na moderní bydlení pro rodinu s dítětem získala řadu ocenění za to,...
Domek v dělnické kolonii se po přestavbě proměnil na moderní bydlení

Dům je součástí historického souboru dělnické kolonie, která vznikla v průmyslové části jižního Londýna na přelomu 18. a 19. století. Po rekonstrukci slouží...  celý článek

Novinka Minimal black matt 20 year light - klika má na své čelní straně...
Černé matné kliky jsou módní, umějí už dokonce v noci i svítit

Je jako podaná ruka: hned víte, zda je vám příjemná. Kliky u dveří se dotýkáme mnohokrát za den, přitom si jen málokdy uvědomíme, jak se v průběhu let dveřní...  celý článek

Další z rubriky

Opravený panský dvůr prodávají majitelé za 38 milionů korun.
Zachráněný panský dvůr v Neprobylicích opravovali pět let. Podívejte se

Statek ve středočeských Neprobylicích nedaleko Panenského Týnce roky chátral, než si jej vyhlédli majitelé, kteří hlavní budovy během pěti let kompletně...  celý článek

Velkoryse pojatý prostor má celkovou rozlohu dvě stě čtyřicet metrů čtverečních.
V továrně našli manželé nový domov. Bydlí mezi rajčaty a obrazy

V australském Richmondu přestavěli starou továrnu z šedesátých let na nízkoenergetický rodinný dům. V neotřelé stavbě žije bývalý právník a nynější galerista...  celý článek

Andělčina, Liberec IV-Perštýn, okres Liberec. Dvougenerační hrázděná Liebiegova...
Hrázděné domy. Jaká zajímavá stavení jsou v Česku na prodej

V České republice se prodává velké množství hrázděných a podstávkových domů. Některé se pyšní několika patry, či dokonce věžičkou. Téměř všechny stojí v...  celý článek

Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.