Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Moravský rodák a slavný architekt Gessner má v Kloboukách svou lavičku

  1:00aktualizováno  1:00
Co by nejlépe vystihlo odkaz slavného architekta a valašskoklobouckého rodáka Huberta Gessnera? Tuto otázku vyřešilo město netradičně a na počest architekta, po němž v Kloboukách zůstalo několik významných domů, odhalilo lavičku, která nese jeho jméno.

Díky umístění uprostřed Masarykova náměstí nabídne lavička výhled na tři z Gessnerových staveb. | foto: Zdeněk Němec

„Díky umístění uprostřed Masarykova náměstí nabídne výhled na tři z jeho skvostných architektonických děl, dům Jana Horného, dům U Slunce a dům občanské záložny,“ uvedla starostka Eliška Olšáková.

Lavička upoutá návštěvníky už vzhledem, jímž se liší od ostatních. „Má kovovou konstrukci a dubové je opěradlo i sedací část. Vyrobila ji Waldorfská škola Příbram pod vedením kovářského mistra Michaela Šimka a Jarmila Bryndy,“ doplnila mluvčí radnice Lenka Zvonková.

Architekt Hubert Gessner, který proslul stavbami ve stylu secese a moderny, je považován za jednoho z nejvýznamnějších středoevropských architektů první poloviny 20. století. Jeho stavby lze nalézt v řadě moravských a slezských měst, ale i ve Vídni. Významně se podílel také na utváření podoby svého rodiště - města Valašské Klobouky.

Fotogalerie

Gessner se narodil 20. října 1872 v rodině valaškoklobouckých barvířů. Studoval na průmyslové škole v Brně, později ve studiu pokračoval na Akademii výtvarných umění ve Vídni u profesora Otto Wagnera.

První práce realizoval již během studií, a to pro vídeňského sládka a klobouckého rodáka Josefa Bratmanna a také pro klobouckého starostu Franze Bratmanna, kterému navrhl obytný dům kombinovaný s tkalcovskou.

Po studiích pracoval ve Wagnerově ateliéru a také začal spolupracovat se svými spolužáky Aloisem Ludvigem a Otokarem Bémem a především se svým mladším bratrem Franzem, který rovněž studoval na vídeňské akademii.

V letech 1900 až 1906 pracoval pro zemský stavební úřad v Brně. V té době projektoval například sídlo Okresní nemocenské pokladny, ústřední městské lázně či přístavbu sanatoria. K jeho významným stavbám z té doby patří kroměřížský Zemský léčebný ústav Františka Josefa I. pro choromyslné včetně ústavního kostela sv. Cyrila a Metoděje.

Jako jeden z prvních architektů ve střední Evropě začal inklinovat k geometrizující moderně, což se projevilo například na hotelu Slezský dům v Opavě či na hotelu Jindřichův dvůr v Novém Jičíně. V rodném městě vyprojektoval například dům zámožného obchodníka Jana Horného, dům U Slunce a dům Františka Růžičky. Z jeho dílny pocházejí i mnohé průmyslové objekty.

Ve Vídni je podepsán například pod budovou nakladatelství s tiskárnou Vorwärts ve Vídni, mezi městskými parky na Sternwarterstrasse vybudoval svoji vlastní vilu. Po skončení první světové války se stal vedoucím architektem pro bytovou výstavbu ve Vídni.

V této době vznikly podle jeho návrhu bytové komplexy Karl-Seitz-Hof a Reumannhof. Po zabrání Rakouska hitlerovským Německem v roce 1938 dostal zákaz činnosti. Zemřel 24. dubna 1943 ve Vídni. Jeho dílo inspirovalo a ovlivnilo celou řadu dalších architektů.

Autoři: , ,






Nejčtenější

Cihelná zeď natřená na bílo či zrepasované parkety odkazují na stáří domu....
Z barevného výbuchu vznikl byt plný světla a vtipných nápadů

Byt v domě ze 60. let minulého století potřeboval začít „dýchat“. Měl sice nadstandardní velikost 5+1, ale právě dispoziční řešení zaměřené víc na počet...  celý článek

Přes atrium vstupuje do interiéru spousta denního světla i slunce.
Jak to dopadne, když stavební úřad dva roky odmítal plochou střechu

Všechno mohlo dopadnout špatně. Dva roky stavební úřad odmítal povolit plochou střechu, a tak mezitím na vedlejší parcele vyrostl velký dům, který zastínil...  celý článek

Důležitou roli hraje i způsob pokládky a velikost spár. Například...
Jakou a kam volit keramickou dlažbu, radí architekt Jan Ranný

Přírodní kámen, dřevo a keramická dlažba patří v architektuře mezi tradiční materiály. Z této trojice se díky novým technologiím dokázala nejvíce posunout...  celý článek

Dům je krásně zasazený na rohovém pozemku v novozélandském Puhoi.
Bez dveří a stresu. Boj s rakovinou nasměroval rodinu do zelené oázy

Novozélandský architekt David Maurice hledal pro svou rodinu klidné místo. Toužil po obyčejné každodenní radosti. S kolegou Josephem Longem z kanceláře LTD...  celý článek

Dům se zbytky hradu anglického krále Richarda III. je na prodej za 1,1 milionu...
Dům se prodává se slavnou zříceninou. Starost o památku kupce odrazuje

Dům se zbytky hradu anglického krále Richarda III. je na prodej za 1,1 milionu liber, v přepočtu 32,8 milionu korun. Památkově chráněná zřícenina hradu Sheriff...  celý článek

Další z rubriky

Brasília je mladé město s fantastickou architekturou
Prezident Kubitschek postavil Brasílii za tři roky, jeden měsíc a pět dní

Před 115 lety se narodil Juscelino Kubitschek, brazilský prezident s českými kořeny, který se pustil do jednoho z největších dobrodružství 20. století. Za tři...  celý článek

Mrakodrap vysoký 310 metrů má 72 obytných poschodí a dalších 15 pater tvoří...
Architekt Renzo Piano dokázal svým návrhem naštvat i prince Charlese

Budovy podle návrhů Renza Piana jsou rozesety po celém světě. Italský architekt nemá jednotný styl, jeho díla jsou velmi různorodá. Je mistrem jednoduchých...  celý článek

Hned za vstupem je po pravé straně kuchyňská linka, vlevo šatní skříň, které...
Jak se žije v miniaturním bytě o velikosti vagonového kupé

Zařídit byt s plochou 16 metrů čtverečních pro dvě dospělé osoby byl doslova nadlidský úkol. Architekti se však tohoto úkolu zhostili se ctí.  celý článek

Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.