Moravský rodák a slavný architekt Gessner má v Kloboukách svou lavičku

  1:00aktualizováno  1:00
Co by nejlépe vystihlo odkaz slavného architekta a valašskoklobouckého rodáka Huberta Gessnera? Tuto otázku vyřešilo město netradičně a na počest architekta, po němž v Kloboukách zůstalo několik významných domů, odhalilo lavičku, která nese jeho jméno.

Díky umístění uprostřed Masarykova náměstí nabídne lavička výhled na tři z Gessnerových staveb. | foto: Zdeněk Němec

„Díky umístění uprostřed Masarykova náměstí nabídne výhled na tři z jeho skvostných architektonických děl, dům Jana Horného, dům U Slunce a dům občanské záložny,“ uvedla starostka Eliška Olšáková.

Lavička upoutá návštěvníky už vzhledem, jímž se liší od ostatních. „Má kovovou konstrukci a dubové je opěradlo i sedací část. Vyrobila ji Waldorfská škola Příbram pod vedením kovářského mistra Michaela Šimka a Jarmila Bryndy,“ doplnila mluvčí radnice Lenka Zvonková.

Architekt Hubert Gessner, který proslul stavbami ve stylu secese a moderny, je považován za jednoho z nejvýznamnějších středoevropských architektů první poloviny 20. století. Jeho stavby lze nalézt v řadě moravských a slezských měst, ale i ve Vídni. Významně se podílel také na utváření podoby svého rodiště - města Valašské Klobouky.

Fotogalerie

Gessner se narodil 20. října 1872 v rodině valaškoklobouckých barvířů. Studoval na průmyslové škole v Brně, později ve studiu pokračoval na Akademii výtvarných umění ve Vídni u profesora Otto Wagnera.

První práce realizoval již během studií, a to pro vídeňského sládka a klobouckého rodáka Josefa Bratmanna a také pro klobouckého starostu Franze Bratmanna, kterému navrhl obytný dům kombinovaný s tkalcovskou.

Po studiích pracoval ve Wagnerově ateliéru a také začal spolupracovat se svými spolužáky Aloisem Ludvigem a Otokarem Bémem a především se svým mladším bratrem Franzem, který rovněž studoval na vídeňské akademii.

V letech 1900 až 1906 pracoval pro zemský stavební úřad v Brně. V té době projektoval například sídlo Okresní nemocenské pokladny, ústřední městské lázně či přístavbu sanatoria. K jeho významným stavbám z té doby patří kroměřížský Zemský léčebný ústav Františka Josefa I. pro choromyslné včetně ústavního kostela sv. Cyrila a Metoděje.

Jako jeden z prvních architektů ve střední Evropě začal inklinovat k geometrizující moderně, což se projevilo například na hotelu Slezský dům v Opavě či na hotelu Jindřichův dvůr v Novém Jičíně. V rodném městě vyprojektoval například dům zámožného obchodníka Jana Horného, dům U Slunce a dům Františka Růžičky. Z jeho dílny pocházejí i mnohé průmyslové objekty.

Ve Vídni je podepsán například pod budovou nakladatelství s tiskárnou Vorwärts ve Vídni, mezi městskými parky na Sternwarterstrasse vybudoval svoji vlastní vilu. Po skončení první světové války se stal vedoucím architektem pro bytovou výstavbu ve Vídni.

V této době vznikly podle jeho návrhu bytové komplexy Karl-Seitz-Hof a Reumannhof. Po zabrání Rakouska hitlerovským Německem v roce 1938 dostal zákaz činnosti. Zemřel 24. dubna 1943 ve Vídni. Jeho dílo inspirovalo a ovlivnilo celou řadu dalších architektů.

Autoři: , ,



Nejčtenější

Peklo se sousedem. Kůlnu přestavěl na továrnu s pětimetrovým komínem

1

Místo kůlny má soused na zahradě zděnou budovu, ve které podniká, vyrábí dřevěné suvenýry. Z komína se valí kouř a...

Dvoupodlažní dřevostavba se snadno vytápí i větrá, hluk zde nehrozí

Dům snů. Každý má vlastní představu o ideálním domě. Ten, o kterém snila...

Po letech náročné práce, za kterou se přestěhovali do města, začali pomalu plánovat návrat do tiché vesnice v nádherném...



Až se muž vrátí, ložnici nepozná. Manželka ji proměnila za 300 tisíc

Na novou ložnici si Tereza připravila 300 tisíc korun.

Ložnice Terezy a jejího manžela připomíná skladiště. Místnost je přeplněná starým nábytkem, nekvalitní manželskou...

Deset let stavěl dům z pohledového betonu. Inspiroval se v Japonsku

Výrazné vodorovné slunolamy podporují exotický vzhled domu a zároveň chrání...

Příběh tohoto domu je vyprávěním o cestě za snem, lásce k architektuře, ideálech a zejména o houževnatosti, se kterou...

Rodina si za městem postavila vilku. Zachránila stromy i peněženku

Manželé si dům postavili na okraji severoitalského městečka Fagnano Olona.

Mladá rodina se dvěma malými dětmi si v sadu v severoitalském městečku Fagnano Olona postavila vilku, která všem...

Další z rubriky

Domek velký 40 metrů čtverečních nepotřebuje žádné sítě. Stojí v Kysucích

Vnitřní obklady a vybavení je z běleného smrkového a dubového dřeva.

Slovenské studio ARK-shelter navrhlo minimalistický modulární domek, ideální pro občasný, ale klidně i trvalý únik z...

Horská chata vypadá jako bludný kámen. Některé stěny má prosklené

Horská chata Black Lodge v Ålesundu v Norsku vypadá jako „zapomenutý“...

Mrazivé počasí a velké prosklené plochy se už dnes nevylučují. Důkazem je soukromá horská chata Black Lodge od studia...

Praha zmalovaná. Graffiti a street art uchvátí, pobaví i dají vydělat

Velká i menší díla najdeme po celé Praze a existuje pouze málo míst, kterým se...

Výrazné nápisy a obrazy na zdech k městu neodmyslitelně patří. Utvářejí jeho identitu stejně jako budovy, sochy nebo...



Najdete na iDNES.cz