Hradčany na Jižním Městě

aktualizováno 
Lze najít na sídlišti v Praze skutečný domov? Malíř grafik a ilustrátor Ivan Svatoš tvrdí, že ano.
Lze najít na sídlišti v Praze skutečný domov? Malíř grafik a ilustrátor Ivan Svatoš tvrdí, že ano. Atmosféru v bytě totiž podle něho nedělají panely, ale lidé.

Lehce obnošený panelový dům, pod dopisními schránkami papírová krabice na prospekty, které už nikdo ani nečte. O pár pater výš však za typickými sídlištními dveřmi najdete Malou Stranu, Hradčany, ale i japonskou čajovnu. Majitelé totiž přizpůsobili byt svým zálibám.

Jak se žije pětičlenné rodině v bytě 4 + kk, byt dvougeneračním?

"Nejdříve to bylo nadšení. Když jsme se sem stěhovali, bylo dceři asi sedm, nejmladšímu synovi půl roku. Po předchozí dvougarsonce nám byt samozřejmě připadal obrovitý. Ale jak děti rostly, bylo místa zase málo. A tak jsme byt postupně přestavěli na 5 + kk. Musely se ovšem vybourat všechny ty ohavné vestavné skříně a část panelových příček v předsíni, aby z ní vznikla další místnost, vlastně obytná hala, kde se u velkého stolu schází celá rodina i hosté. Mělo to ovšem několik chyb. Například stopy po vybouraných panelech se na stropě štukem nepodařilo vyrovnat, a tak jsme je zakryli trámy, které prostor i opticky rozdělují."

Obrazy na dveřích byly také z nouze ctnost?

"Tak trochu. Pohled na devatery dveře, které se najednou 'obnažily' v jediné místnosti, nebyl vůbec pěkný. Působilo to až depresivně. A tak jsem postupně na troje dveře - ne přímo, ale na sololitové desky namaloval svou oblíbenou Prahu. Za "Hradčany" je koupelna, kdo chce na velkou, musí na "Malou Stranu". Třetí obraz kryje druhý klozet, kam jsme umístili pračku a všechny nezbytnosti typu žehlicího prkna nebo košů s prádlem. To je totiž veliká bolest všech sídlištních bytů - nemáte, kam dát věci ani oblečení. Opticky jsme si pomohli alespoň zrcadly, na které nedám dopustit. Použili jsme je jak ve vstupní části předsíně, tak na posuvných dveřích v obytné hale, za nimiž se místo původní vestavné skříně skrývá počítač. Dveře do kuchyňského koutu jsme nahradili skládacími. Otevíraly se totiž směrem do haly a kluci, kteří ve třech a čtyřech letech byli jako trestná rota, si o ně vyráběli boule ostošest."

Nejmladší syn má ve svém pokoji čajovnu. Jak ho to vůbec napadlo?

"Syn se pro japonskou kulturu nadchnut už od šesti let. Začal se učit karate, pak i japonsky. A k tomu čajový obřad prostě patří. A tak jsme mu postavili hodně vysokou palandu se žebříkem. Pod ní se tak našlo místo i na ' čajovnu'.

Malujete nejraději historické domy, jak se to slučuje se sídlištěm, nebydlel byste raději v centru?

"Pracovně se tam dostávám často, takže mi nechybí. Mám rád periferii, rozhraní přírody a města a jejich vzájemné ovlivňování. Proto se mi líbí i na Jižním Městě. Když jsme se sem stěhovali, nebyly tady sice školky ani spousta jiných věcí, ale na kruhovém objezdu nedaleko našeho nového domu jsem musel prudce zabrzdit, protože si přes silnici klidně přebíhalo stádo muflonů. Na to se nedá zapomenout. Je to sice už patnáct let a mufloni už tu volně nepobíhají, ale když si sednu do křesla, nevidím paneláky, ale jen špičky vzrostlých stromů v lese. Je tu klid. Jako dítě jsem miloval Jiráska, ale nikdy mě nenapadlo, že budu bydlet vlastně jen pár set metrů od Hrádečku Václava IV "

Hodně se mluví o odcizenosti lidí na sídlišti. Cítíte to také tak?

"Rozhodně ne. V domě jsme měli štěstí i na sousedy, většina z nás byla v době, kdy jsme se sem stěhovali, přibližně ve stejném věku. Snad všichni jsme byty nějak přestavovali, měli stejné problémy s malými dětmi. Nejsme si tady tak cizí ani dnes, a to je moc důležité. Samozřejmě občas vidím, jak jdou večer lidé domů naštvaní, uštvaní a upaťchaní jako poštovní koně s klapkami na očích. Je to škoda. Měli by mít radost, že se vracejí někam, kde je čeká příjemná atmosféra a věci, které mají rádi."

Třeba jim v bytě něco chybí?

"V bytě nepotřebujete drahé věci. Domov není přece o penězích. My jsme si museli také byt předělávat postupně, tak jak byly peníze i čas. Obdivuji třeba manželku, jak dokáže navařit tu spoustu dobrot v úzkém kuchyňském koutu. Člověk by prostě neměl žehrat na problémy, ale pokusit se najít nějaké řešení. Ano, v paneláku je suchý vzduch, ale když si pořídíte dost květin a akvárií, pak se vám bude hned lépe dýchat. Navíc budete mít na očích 'živé věci', které vás mohou oslovit. Z vandrů si třeba nosíme domů kameny. Od Vydry jsem si tak přinesli docela pěkně velké valouny. Jak se ně podívám, vzpomenu si na tu šumící vodu. A je mi i tady, v obyčejném panelákovém bytě, docela dobře."

Autor:



Nejčtenější

Když si koupíte koženou pohovku za dvacet tisíc, budete sedět na igelitu

O koženou pohovku je třeba se starat přesně podle návodu výrobce.

Zatímco poměr masa v uzeninách už vnímá většina zákazníků, jen málokoho napadne, že pro nábytek označený jako kožený...

Peklo se sousedem. Kůlnu přestavěl na továrnu s pětimetrovým komínem

1

Místo kůlny má soused na zahradě zděnou budovu, ve které podniká, vyrábí dřevěné suvenýry. Z komína se valí kouř a...



Až se muž vrátí, ložnici nepozná. Manželka ji proměnila za 300 tisíc

Na novou ložnici si Tereza připravila 300 tisíc korun.

Ložnice Terezy a jejího manžela připomíná skladiště. Místnost je přeplněná starým nábytkem, nekvalitní manželskou...

Za Prahou si postavili dům snů. Obavy z dřevostavby jsou zbytečné

Stavba domu trvala pět měsíců od kopnutí do země po stěhování do hotového.

Renata a Ladislav pobývali dlouhé roky v Americe, ve dřevěném domě. Kolem nich žila spousta dalších lidí v...

Deset let stavěl dům z pohledového betonu. Inspiroval se v Japonsku

Výrazné vodorovné slunolamy podporují exotický vzhled domu a zároveň chrání...

Příběh tohoto domu je vyprávěním o cestě za snem, lásce k architektuře, ideálech a zejména o houževnatosti, se kterou...

Další z rubriky

Co dokáže zlatá barva v interiéru: dodá mu na eleganci i luxusu

Svítidlo Pinto Gold ocenili už návštěvníci prestižního veletrhu Light and...

Zlatavý podzim sice brzy skončí, ale „zlato“ tím nekončí. Konec roku i zima budou totiž letos výrazně ve znamení zlaté...

Mají dům jak z anglického venkova. A uvnitř minimum věcí i nábytku

Přizpůsobivý dům. Začátkem 90. let ho začal stavět Zoltánův otec, dokončili jej...

Nevelký přízemní dům upravila a zařídila máma dvou dětí postupně tím, co bylo jejímu srdci blízké, i podle potřeb...

Peklo se sousedem. Kůlnu přestavěl na továrnu s pětimetrovým komínem

1

Místo kůlny má soused na zahradě zděnou budovu, ve které podniká, vyrábí dřevěné suvenýry. Z komína se valí kouř a...



Najdete na iDNES.cz