Na výrobu replik je potřeba 328 000 korun, peníze chce spolek získat od sponzorů z řad firem i veřejnosti. „Budeme rádi za jakoukoliv částku,“ uvedla ČTK předsedkyně spolku Milena Lánská.
Renovací interiérů hotelu a vysílače, který patří k nejoriginálnějším architektonickým dílům v Česku, se spolek zabývá od loňského roku. Jako první se obnovy za půl milionu korun dočkal salonek, který v 70. letech navrhl Otakar Binar, spolupracovník autora Ještědu Karla Hubáčka.
Do salonku se loni vrátil rozměrný stůl, bílá kovová křesla i zrestaurovaná vlněná tapiserie Vladimíra Křečana s motivem slunce. „Obnovu salonku podpořilo přes 40 dárců,“ připomněla Lánská.
Zrekonstruovaný salonek na Ještědu.
Díky sponzorům se zaplatila i letošní první etapa renovace sousedního baru. Mezi největší přispěvovatele se zařadily Liberecký kraj, hotel Ještěd a Liberec. Výroba sedmi barových židlí a osmi křesílek stála zhruba 580 000 korun.
„Zatím jsou v baru stolky, které tam byly v posledních letech. Proto je pro nás nyní prioritou vrátit do baru původní stolky,“ vysvětlila Lánská. Chtějí nechat vyrobit tři podsvícené stolky a k tomu další tři barové židle a čtyři křesla. V baru by tak dohromady bylo deset židlí a dvanáct křesel. (Lidé mohou peníze posílat na sbírkový účet 259 826 549/0300.)
Podle Lánské se od listopadu pracuje i na renovaci populárních závěsných křesílek známých jako vajíčka. „Původně jsme chtěli jen vyměnit čalounění. Ukázalo se, že poškozená je i konstrukce vajíček,“ upřesnila. Oprava závěsných křesílek si vyžádá asi 60 tisíc, do hotelu by se měla vrátit nejspíše v lednu.
Typická křesla ve tvaru vajíčka zavěšeného ze stropu
Stavba ceněná hlavně v zahraničí
Hotel a vysílač Ještěd otevřený v roce 1973 je národní kulturní památkou a lidé unikátní hyperboloid zvolili českou stavbou století. Architekt Hubáček (zemřel v roce 2011) za stavbu obdržel prestižní mezinárodní Perretovu cenu.
Vlastníkem horského hotelu a vysílače jsou od roku 2000 České Radiokomunikace, které Ještěd získaly za 85 milionů korun. Dalších zhruba 50 milionů od té doby investovaly do jeho oprav. Unikátní stavba ale potřebuje mnohem rozsáhlejší renovaci, náklady se odhadují na 400 milionů korun.
Karel Hubáček má prostě smůlu. Když se v roce 1973 hotel slavnostně otevíral, nesměl se této slávy zúčastnit - signatář 2000 slov samozřejmě vadil.
V roce 2008 se o hotelu a vysílači začalo hovořit v souvislosti s jeho tři roky starým zápisem do seznamu národních kulturních památek. Vznikl totiž opět problém, nový zákon toto umožňoval jen u děl nežijících autorů.
A budoucnost unikátní stavby? Aby mohla být zapsána do seznamu památek UNESCO, musí být (kromě jiného) uvedena do původního stavu. To znamená nejen náročnou rekonstrukci, ale také výrobu replik původního vybavení, které bylo, jak jinak, zničeno a rozkradeno.
V roce 2000 byl Ještěd prohlášen za nejvýznamnější stavbu 20. století u nás. V roce 1998 se stal Národní technickou památkou, v roce 2005 byl zařazen mezi Národní kulturní památky.
Salonek hotelu Ještěd v roce 1973
Ještěd má tvar rotačního hyperboloidu, který přirozeně navazuje na tvar hory Ještěd. Při stavbě byla využita řada moderních technologií včetně unikátního vyrovnávacího kyvadla, jež vyrovnává poryvy větru.
