Ondřej Kepka má rád přírodu. Ale vždycky jen na kratší dobu. Chalupa je tedy tím ideálním místem. „Představuje pro mě takový ventil, který člověk potřebuje,“ říká.
„Neznám lepší zážitek než dát si kávu venku a přitom jen tak koukat na stromy nebo poslouchat ptáčky.“ Přesto se vždy rád vrací do města. Sám sebe proto označuje za „salonního přírodomila“. Chalupa je takové rodinné hnízdo.
„Dnes se už snažím také přispívat svou 'troškou do mlýna',“ líčí Ondřej Kepka, syn známé herečky Gabriely Vránové.
„Takže se podílím i na manuálních pracích. Jsem ale zastáncem myšlenky, že každý má dělat to, co umí. I když na chalupě si na ledacos troufnu. Třeba ty dveře do kuchyně jsem natíral já. Ale doma se do podobných věcí raději moc nepouštím.“
Budiž světlo
Nejvíce se však podílel na „světelném designu“ chalupy. Ondřej Kepka má totiž rád hodně světel, byť slabých, a ne jen jedno centrální. „Chytřejší totiž už dříve pravili, že film a fotografie jsou hlavně o světle. A já si praxí ověřil, že je to pravda. Baví mě tedy pohrávat si se světýlky,“ vysvětluje.
Každé světlo na jejich chalupě má proto jiné žárovky, často i jinou barvu a intenzitu. To vše souvisí z velké části s jeho láskou k filmu, a především s vášnivým koníčkem - fotografováním. Jeho specialitou jsou vodácké záběry, ze kterých vznikla i kniha fotografií Kumštýři na vodě.
Renovace na etapy
Chalupa postupně prochází renovací. „Absurdní je, že významnější etapy renovace přicházejí na řadu každých pět let, a to pravidelně k máminým kulatým či polokulatým narozeninám,“ vypráví s úsměvem Ondřej Kepka.
„Takže k padesátým narozeninám se místnost, které jsme už léta říkali krbovna, opravdovou krbovnou s krbem stala.“ K šedesátým narozeninám pak proběhla značná renovace krbovny kvůli velké vlhkosti, která zde byla.
„Na radu našeho souseda a znalce starých chalup kamaráda Pavla Chalupy se celá krbovna nově obezdila.“
Mezi starou a novou zdí vznikla vzduchová mezera široká deset centimetrů. Dole se udělaly průduchy až na původní zeď, to samé nahoře do patra a ven. Tím se zajistilo neustálé proudění vzduchu. A od té doby je prý krbovna skutečně suchá.
Kuchyň „á la Hilton“
„K máminým šedesátým pátým narozeninám, tedy letos, pro změnu proběhla renovace kuchyně,“ pokračuje Kepka. „Předtím to byla taková 'černá' místnost, která už absolutně neodpovídala standardu, a to ani na chalupě.“
Část kuchyně je teď obložená kachlíčky. Nově je udělaná i elektrika a přibyl také malý boiler. „Takže současná kuchyň se dá oproti původnímu stavu považovat za 'dokonalý Hilton'.“
Krbovna je i pracovnou
Z celé chalupy si mladý režisér nejvíce oblíbil právě vzpomínanou krbovnu. Je to prý první bydlení v životě, kdy se může, byť vždy jen dočasně, dívat do otevřeného ohniště. „Navíc jsme celou místnost zútulnili do jakési pseudogotiky, počínaje otevřeným krbem přes výzdobu až po jednoduchý dřevěný nábytek,“ líčí Ondřej Kepka.
„Mám moc rád atmosféru této místnosti, a hlavně se mi tu dobře pracuje.“ Tady také natočil část svého filmu k přijímacím zkouškám na FAMU - Věk rozumu. Jde o adaptaci povídky Irwina Shawa, v níž hráli například Boris Rösner a Hanka Ševčíková, posléze Kepkova partnerka v Arabele, dále Vanda Hübnerová, dcera Borise Hübnera, či Tomáš Petřík a Otto Rošetzký.
Otta má od té doby aspoň malou roli v každém Kepkově filmu. „Naposled jsem tady pracoval na televizním filmu Smetanový svět,“ říká režisér. Ten se objeví na obrazovkách již letos v říjnu. V hlavních rolích účinkují Luděk Munzar a Svatopluk Skopal.
 Celá chalupa je plná dekorací. A každá z věcí má svoji historii. |
 Místnost s otevřeným krbem je laděná do „pseudogotiky“. |
 V letošním roce prošla kuchyň výraznou modernizací. |
 Staré věci nevyhazuji, protože mají duši. |
 Ondřeje Kepku má většina z nás v paměti jako Honzíka z legendárního seriálu Arabela. Dnes se věnuje spíše režii. Na svých filmech nejraději pracuje na rodinné chalupě na Děčínsku. |
 Rodinná chalupa Ondřeje Kepky na Děčínsku. |
