Místo Obecního domu měl vedle Prašné brány vyrůst koncertní dům postavený v neoklasicismu.

Místo Obecního domu měl vedle Prašné brány vyrůst koncertní dům postavený v neoklasicismu. | foto: Protektorátní Praha jako německé město, Miloš HořejšČTK

Praha podle Hitlera: zbourán měl být Obecní dům i Petřínská rozhledna

  • 24
Nacisté během druhé světové války plánovali zásadní přestavbu Prahy. K nepoznání by se změnila Staroměstská radnice, Obecní dům by byl zbourán. Sám Adolf Hitler požadoval likvidaci Petřínské rozhledny. Plány na zásadní přestavbu hlavního města přinesl týdeník 5plus2.

Praha nová, Praha budoucnosti, Praha jako součást „tisícileté říše“ Adolfa Hitlera. Podle nacistických plánů z období 2. světové války se měla přeměnit v germánské město. Značný vliv na to měl Albert Speer, dvorní architekt Adolfa Hitlera.

Revoluční změny počítaly například se zásadní přestavbou Staroměstské radnice, zbouráním Obecního domu, zničením Petřínské rozhledny, ale na druhou stranu i se stavbou metra či megalomanského dopravního a pěšího bulváru, který by proťal střed města.

„Během několika let bude tvář Prahy čistě německá, přestože v milionovém městě bydlí jen 21 tisíc Němců,“ prohlašoval v roce 1941 architekt Reinhold Niemeyer, předseda plánovací komise, která měla tyto návrhy koordinovat a uvádět v život.

V Praze působil v čele zmiňované komise od února roku 1940 do března 1941, poté byl odvolán - a to jednak kvůli rozporům s protektorátními Němci a také kvůli údajnému alkoholismu. Nutno podotknout, že Niemeyer nebyl nějakým fanaticky zaslepeným nacistou, ale spíše technokratem, který využíval profesní možnosti dané dobou a okolnostmi.

„Jednou ze zásadních součástí nacistické vize Prahy byl také vznik výlučně německých částí města. Šlo hlavně o dnešní části Holešovice či Bubny, kde v té době už žila početná německá menšina,“ říká historik Miloš Hořejš, jenž rozsáhlé plány německých architektů na přeměnu Prahy popsal ve své knize Protektorátní Praha jako německé město.

Germanizace podle Heydricha

Vedle německých architektů snil o přeměně Prahy také Reinhard Heydrich, zastupující říšský protektor. Metropoli protektorátu toužil přeměnit v duchu velkých německých měst jako Mnichov či Berlín. Byl to právě on, kdo do svého protektorátního sídelního místa pozval říšského generálního stavebního inspektora Alberta Speera.

Týdeník 5plus2

Každý pátek zdarma

5plus2

Čtení o zajímavých lidech, událostech a nevšedních akcích v regionech.

Heydrich hnaný snahou o germanizaci nejen Prahy, ale i celého území protektorátu, proto kvitoval plány architektů, kteří počítali například se zbouráním Obecního domu. Ten byl pro nacisty jedním z nejviditelnějších symbolů „slovanství“, a proto měl být zničen. V germánském stylu měla být přestavěna i Staroměstská radnice a zcela zničena Petřínská rozhledna, která se nelíbila Adolfu Hitlerovi. Na Petříně měl navíc vzniknout rozsáhlý německý univerzitní kampus podle projektu profesora Dieze Brandiho.

Podle historika Roberta Gerwartha se Praha měla v Heydrichových vizích stát prosperujícím německým městem, jež bude branou nacistické říše na Balkán a celý okupovaný Východ. Důležité je ale ono slovní spojení „německé město“. Češi „nevhodní k poněmčení“ by po případném nacistickém vítězství ve válce neměli v takovém městě co pohledávat.

Hitlerova Germanie

Základ stojí dodnes v Berlíně

Na výšku měří přes 30 metrů, váží úctyhodných 12 650 tun a přezdívalo se mu "houba". Obří betonový válec na jižním okraji Berlína je jediným hmatatelným pozůstatkem Hitlerova megalomanského plánu na přestavbu německé metropole na "hlavní město světa Germania".

Svoje představy Heydrich konzultoval s Hitlerovým dvorním architektem Albertem Speerem i během jeho návštěvy v Praze v prosinci 1941. „Řešili spolu poválečnou přestavbu německé Prahy, a to včetně plánů na výstavbu nové budovy německé univerzity, německé opery, komplexu vládních budov poblíž Hradu či výstavby pražského dálničního okruhu,“ uvádí historik Miloš Hořejš.

Některé projekty skutečně začaly vznikat - například kolonie domů v Bubenči, jiné vývoj na válečných frontách odsoudil do zapomnění. Další vize našly své naplnění až dlouhé roky po válce, a to hlavně v oblasti dopravní infrastruktury.

„Němci přišli s poměrně propracovanou myšlenkou dopravních staveb, při kterých čerpali i ze svých zkušeností se stavbou dálnic. Napojení Prahy na dálnice, pražský obchvat, to vše byly průkopnické myšlenky.

A třeba taková výstavba Zlíchovského mostu přes Vltavu, který hlavnímu městu chybí do dnešních dnů, to byly vskutku futuristické plány, které by ve výsledku Praze z dnešního pohledu velmi pomohly,“ vysvětluje Miloš Hořejš.

Chcete se o nacistických plánech s Prahou dozvědět víc? Podívejte se na epizodu dokumentárního seriálu Češi ve válce s Hitlerem portálu Playtvak.cz s názvem Praha podle Hitlera.