Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Zápach, nepořádek a zlo jsou symbolem špíny, říká odbornice

  1:00aktualizováno  1:00
Ve středověku byly atributem špíny zápach, nepořádek, zlo, neřest a tělesnost, atributem čistoty zase krása, vůně, cudnost, duchovno, vypočítává v rozhovoru pro magazín Víkend DNES profesorka Milena Lenderová, která přednáší a píše o dějinách každodennosti, kam patří i hygiena.

Hygiena byla po staletí dostupná jen bohatým. Na valše se pralo ještě nedávno. | foto: Profimedia.cz

Kde končí vrozená potřeba být čistý a kde začíná společenská nadstavba?
Nejsem si jistá, zda vůbec existuje nějaká vrozená potřeba být čistý. Tělesná čistota je součástí civilizace. Děti se musí učit tělesné čistotě, česat se, mýt se, nepokecat se. Požadavky v jednotlivých civilizacích se liší. Třeba Němci nebo Nizozemci jsou extrémně čistotní.

Jak to bylo dřív?
Lidé v minulosti nepovažovali tělesnou čistotu za nezbytnou. Příčinou nebyl jen zcela jiný obsah pojmu čistý, ale i úroveň technických znalostí a dovedností.

Jak to vypadalo v praxi?
Třeba středověká a raně novověká ulice občas připomínala stoku. Neexistovala kanalizace ani odpadkové nádoby, po ulici se povalovalo či teklo vše, co už doma nebylo potřeba. V městských komunikacích se potkávali chodci s domácími zvířaty. Francouzský historik Alain Corbin nazývá města centry smradu. V ulicích panoval nepořádek a po setmění i naprostá tma.

A co pořádkumilovné osvícenství?
Snažilo se tento stav změnit. Všeobecná hygiena, soustředěná i na čistotu životního prostředí, se ale mohla rozvinout až s moderním státem. Tedy paradoxně v době, kdy industrializace skutečně ohrozila čistotu měst. Na konci 19. století získala města hygienické parametry blížící se našim. Začala rychle budovat kanalizaci, vodovody a otevřela městská prostranství vzduchu a slunci.

Co všechno hygienu ovlivňovalo?
Řada faktorů. Dokud se voda musela do domu donášet, byla čistota záležitostí jen zámožných vrstev. Roli hrálo vzdělání a rozvoj vědy, ale i některé stereotypy: dodnes někde převládá nechutná představa o tom, že chlap by měl páchnout nebo aspoň že by neměl vonět. Nebo že se kojencům nemají stříhat nehty a vlasy či že vlasy dospělých se mají mýt jen dvakrát do měsíce, jinak že se ničí.

Jakou roli hrálo v čistotnosti bohatství?
Velkou. Ale až do 18. století to ani zámožní s mytím těla nepřeháněli. Čistota se prezentovala na tom, co bylo vidět. Čisté ruce, obličej, parfém, denně čistá košile, manžety podle panující módy, to poukazovalo na sociální postavení. Podstatný byl i genderový aspekt: literatura 19. století určená dívkám a hospodyňkám považuje čistotu a úpravnost za atribut řádné ženy. Styl péče o tělo nesměl ale narušovat další požadavek ženskosti - cudnost. O intimní hygieně se až do konce 19. století nepsalo. A obávám se, že ve „slušné“ společnosti ani nemluvilo.

Pojďme k současnosti. Co bylo normální v době, kdy jste byla malá vy?
V mém dětství, řekněme tedy zhruba před šedesáti lety, nebyla ještě samozřejmostí koupelna. A pokud existovala, byl v ní většinou kotel, v němž se muselo zatápět, chtěl-li člověk teplou vodu. Nebyly deodoranty, znárodněná výroba produkovala tři druhy mýdel, kromě jádrového na praní, a jeden druh práškového šamponu.

Jak se pralo?
Ještě zhusta na valše, což omezovalo denní výměnu spodního prádla. Praní v bubnové, nebo vířivé pračce pořád předpokládalo předchozí namáčení prádla a následné dvojí až trojí ruční vymáchání. Nádobí se mylo ve škopku a v sodě. Dokonce bych řekla, že raná 50. léta dvacátého století úplně zapomněla na výdobytky hygieny první republiky, především v oblasti kosmetiky.

Z historie hygieny

  • Mýdlo
    2800 př. n. l.:
    První historicky doložené mýdlo z Babylonie sloužilo původně k urychlení hojení ran.
    7. století: Arabové použili poprvé k výrobě mýdla hydroxid sodný, který se používá dodnes.
    1464: Vznik cechu mydlářů na našem území.
  • Záchod
    Toaletu znaly všechny starověké civilizace. V zemích Koruny české byly až do středověku rozšířené „výsernice“, tedy místnosti, jejichž roura ústila vně zdi domu.
    1596: první splachovací toaleta
    1710: první bidet
    1980: první japonská toaleta, která člověka automaticky omyje a osuší
  • Toaletní papír
    600: Číňané vyrábějí první toaletní papír z rýžové slámy.
    1879: první toaletní papír namotaný na roli
    1942: vyroben měkký dvouvrstvý toaletní papír






Nejčtenější

Pozvánka do neobvyklé cukrárny: dorty jsou vyrobené z odřezků dřeva z výroby...
Designblok bude ve znamení jídla. Třeba i dortů ze dřeva a laminátu

Jen za pár dní, 26. října, začíná v pražských Holešovicích už 19. ročník Designbloku. Jeho hlavním tématem je JÍDLO. K vidění bude hodně unikátních výrobků, od...  celý článek

Záchrana a obnova usedlosti čp. 12 v Kučerově. Usedlost čp. 12 v Kučerově...
NEJ zachráněné památky. Češi s láskou vrací historickým stavbám život

V renesančním zámku v Bučovicích byly vyhlášeny výsledky čtvrtého ročníku Ceny Národního památkového ústavu Patrimonium pro futuro za pozitivní příklady dobré...  celý článek

Stodolu postavili roku 1887 z lámaného kamene, který se těžil v nedalekém lomu....
Stodola, kde si muži plní své touhy aneb Továrna na splněné sny

Zajímavě zrekonstruovanou stodolu na Českobudějovicku pojednal majitel velmi originálním způsobem. Vznikl tak multifunkční prostor pro nejrůznější oslavy a...  celý článek

U Lenky doma se servíruje na jejím něžném porcelánu, z něhož kromě produktů na...
Dům si navrhla jako galerii v bílé barvě. Může jej tak průběžně měnit

Poetičnost tvorby výtvarnice a designérky Lenky Sárové Malíské promlouvá od okamžiku, kdy stanete na prahu jejího domu. Z bílých ploch vystupují jemné akryly a...  celý článek

Iveta je s proměnou spokojená. Všechny její požadavky návrhářka splnila.
Rodina cestovatelů má novou předsíň. Přeměna je vyšla na 30 tisíc korun

Iveta bydlí v domě na okraji Prahy se svým mužem a dospělým synem. Všichni milují cestování a velkou společnost. Dům je stále plný lidí a i proto se Iveta...  celý článek

Další z rubriky

Digestoř by měla zvládnout vyměnit vzduch v místnosti pět až desetkrát za...
Hlučná myčka je dnes mýtus, za hluk digestoře může často její instalace

Spojení kuchyně a obývacího pokoje vyvolává v mnohých lidech averzi. Mají dvě hlavní výhrady: hluk kuchyňských spotřebičů a odér z vaření. Jenže vycházejí z...  celý článek

Spojením kuchyně s obývacím pokojem výrazně vzrostly požadavky na omezení...
Co a kdo může za pískání indukční varné desky či hlučnou chladničku

Někomu nevadí žádný hluk, jiného znervózňuje i pouhé pískání hrnce na indukční varné desce. Ta přitom nemusí být vůbec na vině, stejně tak jako chladnička,...  celý článek

V dobře fungující kuchyni je třeba mít vše příhodně po ruce, bez dlouhého...
Chladnička, která vás naučí pořádku. Nemusíte v ní nic hledat

Chladnička je vynikající pomocník, ale mívá tři velké chyby: z kuchyňských spotřebičů představuje největšího žrouta elektrické energie, ráda jídlo „schovává“ a...  celý článek

Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.